Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 08.04.1970, sp. zn. 11 Tz 15/70, ECLI:CZ:NS:1970:11.TZ.15.1970.1

Ustanovením § 13 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech je pro promlčení přečinů odchylně od promlčení trestných činů upravena jen délka promlčecí doby. Jinak se na promlčení přečinů použijí příslušná ustanovení obecné části trestního zákona (zejména ustanovení § 67 odst. 2 až 4 tr. zák. o stavění a přerušení promlčecí doby).

(Rozsudek Nejvyššího soudu z 8. 4. 1970, 11 Tz 15/70.)

Vyšetřovatel skupiny vyšetřování VB Praha 7, po předchozím vrácení věci soudem prokurátorovi k došetření usnesením ze dne 7. ledna 1970 ČVS VV 234/22-68 zastavil podle § 172 odst. 1 písm. f) tr. ř. trestní stíhání proti ml. Z. V. pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že v září r. 1968 v Praze 8, Pobřežní ul. před domem č. 70 odcizil 2 kotelní články v ceně 1079,- Kčs ke škodě OPBH v Praze 8, které prodal ve sběrně surovin. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že v jednání mladistvého je třeba vzhledem k výši způsobené škody nedosahující částky 1500,- Kčs spatřovat toliko přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. Protože pak promlčecí lhůta u přečinů činí 1 rok, a mladistvý se měl dopustit skutku dne 17. 9. 1968, trestnost činu zanikla.

Generální prokurátor podal ve lhůtě 6 měsíců stanovené v § 272 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, ve které vytkl vyšetřovateli VB nesprávný výklad ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb. Navrhl proto zrušení vadného rozhodnutí a další postup podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon, toto usnesení zrušil a obvodnímu prokurátoru pro Prahu 8 přikázal, aby ve věci dále jednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Usnesením vyšetřovatele skupiny vyšetřování VB v Praze 7 o zastavení trestního stíhání proti ml. Z. V. byl porušen zákon. I když jednání mladistvého Z. V. bylo posouzeno správně jako přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech, nelze souhlasit se závěrem, že trestnost tohoto přečinu zanikla z důvodu promlčení.

Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech, platí u přečinů uvedených v citovaném zákonu obdobně ustanovení obecné části trestního zákona s tou odchylkou, že promlčecí doba trestnosti přečinu činí 1 rok. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že o zániku trestnosti přečinu platí ustanovení § 67 odst. 2 až 4 tr. zák. Podle ustanovení § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. se promlčení trestního stíhání přerušuje sdělením nebo vznesením obvinění pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícími úkony vyhledávacího orgánu, vyšetřovatele, prokurátora nebo soudu, směřujícími k trestnímu stíhání pachatele, přičemž podle odst. 4 téhož zákonného ustanovení počíná přerušením promlčení nová promlčecí doba. Vzhledem k tomu, že skutek byl spáchán dne 17. 9. 1968 a obvinění proti mladistvému bylo pro tento skutek vzneseno usnesením vyšetřovatele skupiny vyšetřování VB Praha 7 ČVS VV 234/68 ze dne 20. 11. 1968 a i nadále jak vyšetřovatelem, tak prokurátorem i soudem byly prováděny úkony, směřující k trestnímu stíhání mladistvého, k promlčení činu nedošlo. Vyšetřovatel tedy porušil zákon v ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech, když z důvodu promlčení trestní stíhání proti mladistvému zastavil.