Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.07.2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, ECLI:CZ:NS:2008:29.ND.201.2008.1

V průběhu řízení o odvolání žalovaných proti rozsudku K r a j s k é h o s o u d u v Ostravě ze dne 24. 11. 2006, podaly žalované dne 26. 6. 2007 návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému odvolacímu soudu (Vrchnímu soudu v Praze), zdůvodňujíce jej tím, že Vrchní soud v Olomouci v této věci již jednou rozhodoval a výsledek předchozího řízení může mít potencionální vliv na průběh rozhodování o podaném odvolání (srov. podání první žalované a druhé žalované).

Jelikož usnesením ze dne 26. 6. 2007 prohlásil Krajský soudu v Brně konkurs na majetek žalobkyně (O., spol. s r. o.) a ustavená správkyně konkursní podstaty žalobkyně podala 1. 11. 2007 návrh na pokračování v řízení, Nejvyšší soud dále v řízení jednal jako se žalobkyní se správkyní konkursní podstaty úpadkyně (srov. § 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 12. 2007).

N e j v y š š í s o u d jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému odvolacímu soudu (Vrchnímu soudu v Olomouci) i Vrchnímu soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu), důvod k přikázání věci jinému odvolacímu soudu z důvodu vhodnosti neshledal, a proto věc Vrchnímu soudu v Praze nepřikázal.

Z o d ů v o d n ě n í :

Skutečnost, že Vrchní soud v Olomouci ve věci dříve rozhodoval, takovým důvodem není, což je věcí zcela zřejmou a triviální. Nejen odtud, nýbrž i z dalšího obsahu spisu, je nadto zjevné, že obě žalované zneužívají institutu návrhu na delegaci vhodnou (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) k obstrukci a k protahování řízení.

Návrhu první žalované na přikázání věci Krajskému soudu v Brně nevyhověl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. 2. 2005, návrhu druhé žalované, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové, nevyhověl Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 8. 2005, ve spojení s opravným usnesením ze dne 12. 10. 2005.

Podruhé (usnesením ze dne 12. 7. 2006) nevyhověl Nejvyšší soud návrhu první žalované, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Plzni, ani návrhu druhé žalované, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Třetí návrh první žalované a druhé žalované, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Ústí nad Labem, Krajský soud v Ostravě již ignoroval a rozhodl o věci samé.

Podporovat tyto obstrukce tím, že by podáním, jejichž prostřednictvím jsou obstrukce vykonávány, přiznal právní váhu, Nejvyšší soud nehodlá.

Návod k řešení obdobných situací soudy nižších stupňů je následující:

Jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají, že institut návrhu na delegaci vhodnou (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) je účastníkem řízení zneužíván k obstrukci a cílenému protahování občanského soudního řízení, soud nepředkládá věc k rozhodnutí o takovém návrhu nejblíže společně nadřízenému soudu.

Pro výsledek řízení o opravných prostředcích může mít skutečnost, že soud návrh na delegaci vhodnou nepředložil soudu, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, a soudu, jemuž má být věc přikázána, a o věci meritorně rozhodl, význam jen tehdy, dospěje-li soud, který o opravném prostředku rozhoduje, k závěru, že o jednání, jež je zneužitím procesních práv účastníka (§ 2 o. s. ř.), nešlo.

Z popsaných příčin Nejvyšší soud návrhu žalovaných na přikázání věci jinému odvolacímu soudu nevyhověl.