Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21.05.1996, sp. zn. 23 Co 247/96, ECLI:CZ:KSPH:1996:23.CO.247.1996.1

Ve smyslu ustanovení článku 1 odst. 2 a 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (vyhlášené pod č. 209/1993 Sb.) je třeba Slovenskou republiku považovat za osvobozenou od soudních poplatků v řízení před soudy v České republice podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, stejně jako Českou republiku.

(Usnesení Krajského soudu v Praze z 21. 5. 1996, 23 Co 247/96)

Proti usnesení Okresního soudu v Příbrami, jímž bylo řízení zastaveno, podal včas odvolání oprávněný (jímž byla Slovenská republika – Okresní soud v T. ve Slovenské republice). Uvedl, že soud prvního stupně své rozhodnutí založil na výkladu článku 12 (za použití článku 1 odst. 3) smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech. Soud prvního stupně zaujal právní názor, že tato ustanovení se vztahují jen na osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 o. s. ř., tedy přiznávané soudem na základě sociálních důvodů. Při tomto výkladu by však právnická osoba nemohla osvobození dosáhnout, protože důvody, o které se opírá ustanovení § 138 o. s. ř., se na ni nevztahují. V takovém případě je tedy ve vztahu k článku 12 ustanovení článku 1 odst. 3 uváděné smlouvy nepoužitelné. Oprávněný je podle ustanovení zákona č. 71/1992 Sb. ( § 4 odst. 2) na území Slovenské republiky osvobozen od soudních poplatků a podle ustanovení smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou by se toto osvobození mělo vztahovat i na druhý smluvní stát. Nesouhlasí proto s rozhodnutím soudu prvního stupně a navrhl, aby usnesení tohoto soudu bylo zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

Krajský soud v Praze po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 212 odst. 1 o. s. ř. shledal odvolání oprávněného důvodným. Zrušil proto toto usnesení a vrátil věc k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

V daném případě je oprávněným Slovenská republika – Okresní soud v T., který podal návrh na soudní výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného bydlícího v České republice. Řídí se tedy právní vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou smlouvou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, která vstoupila v platnost dne 5. dubna 1993 a byla uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.

Podle článku 1 odst. 2 uvedené smlouvy státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na orgány druhé smluvní strany činné v občanských a trestních věcech, vystupovat před nimi, podávat žádosti a návrhy a vykonávat jiné procesní úkony za stejných podmínek jako státní občané druhé smluvní strany. Podle čl. 1 odst. 3 smlouvy ustanovení této smlouvy o státních občanech smluvních stran se vztahují přiměřeně i na právnické osoby zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran, které mají sídlo na území některé ze smluvních stran.

Zákon č. 549/1991 Sb. (ve znění vyhlášeném pod č. 78/1995 Sb.), v ustanovení § 11 odst. 2 písm. a), stanoví osvobození od poplatků České republice, rozpočtovým organizacím a státním fondům. Rovněž tak podle zákona č. 71/1992 Sb., platného na území Slovenské republiky, je Slovenská republika osvobozena od soudních poplatků.

Jestliže podle čl. 1 odst. 2 smlouvy vyhlášené pod č. 209/1993 Sb. mohou státní občané a přiměřeně právnické osoby ( čl. 1 odst. 3 smlouvy ) podávat návrhy za stejných podmínek jako druhá smluvní strana, pak pro Slovenskou republiku – Okresní soud v T. jako smluvní stranu platí stejné podmínky jako pro Českou republiku, tj. věcné osvobození od soudních poplatků z podání návrhu na řízení soudního výkonu rozhodnutí.

Podle názoru odvolacího soudu na daný případ nedopadá ustanovení čl. 12 citované smlouvy, tj. osvobození od soudních poplatků k jejich žádosti.

Bylo proto odvolání oprávněného shledáno důvodným, usnesení soudu prvního stupně bylo zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení ( § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).