Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29.02.1988, sp. zn. 4 Cz 8/88, ECLI:CZ:NS:1988:4.CZ.8.1988.1

Ve smyslu dříve platného ustanovení § 197 odst. 1 o. z. 1) platilo i ohledně družstevní garáže to, co je stanoveno v § 180 odst. 2, věta první a druhá, o. z.

V takovém případě tedy nemohla připadnout dědici zůstavitele při projednávání dědictví zůstatková hodnota členského podílu ve stavebním bytovém družstvu týkající se družstevní garáže; do soupisu aktiv dědictví tu může být zařazena případně jen náhrada za tuto zůstatkovou hodnotu ze strany pozůstalého manžela.

(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 29. 2. 1988, 4 Cz 8/88)

Zůstavitel zemřel bez zanechání závěti a jako jeho dědici přicházeli v úvahu jeho manželka A. P. a syn M. P.

Do bezpodílového spoluvlastnictví zůstavitele a jeho manželky státní notářství, kromě jiného zařadilo také zůstatkové hodnoty členských podílů u Stavebního bytového družstva v P. k bytu ve výši 37 935,- Kčs a ke garáži ve výši 13 398,- Kčs.

Svým rozhodnutím pak státní notářství určilo, že do dědictví z tohoto majetku náleží kromě jiného náhrada poloviny zůstatkových hodnot členských podílů týkajících se bytu ve výši 18 967,50 Kčs a garáže ve výši 13 398,- Kčs; manželce zůstavitele připadla zůstatková hodnota členského podílu týkající se bytu.

Po provedení soupisu aktiv a pasív dědictví státní notářství dále rozhodlo o určení obecné ceny majetku zůstavitele částkou 35 465,50 Kčs, výše zůstavitelových dluhů částkou 6734,- Kčs a čisté hodnoty dědictví částkou 28 731,50 Kčs a schválilo dohodu o vypořádání dědictví, podle níž manželka zůstavitele převzala z dědictví kromě jiného náhradu poloviny zůstatkové hodnoty členského podílu ve stavebním bytovém družstvu, týkajícího se bytu, a syn zůstavitele převzal z dědictví zůstatkovou hodnotu členského podílu ve stavebním bytovém družstvu, týkajícího se garáže.

Nejvyšší soud České republiky rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ČR, tak, že uvedenými rozhodnutími státního notářství byl porušen zákon.

Z odůvodnění:

Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů právo společného užívání bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne státní notářství při vypořádání mezi dědici a pozůstalým manželem ( § 180 odst. 2, věta první a druhá, o. z.).

Z ustanovení § 197 odst. 1 o. z. vyplývá, že o užívání místností nesloužících k bydlení, mezi něž patří i garáže, platí přiměřené ustanovení o užívání bytu s výjimkami, které jsou v ustanovení § 197 odst. 1 o. z. taxativně uvedeny.

Zůstaviteli vzniklo za trvání manželství právo společného užívání bytu i garáže, jakož i společné členství manželů ve Stavebním bytovém družstvu v P. 2) Z těchto důvodů náležela zůstatková hodnota členského podílu ve stavebním bytovém družstvu, týkajícího se garáže, přímo ze zákona manželce zůstavitele. V tomto řízení mohla být řešena jen otázka vypořádání mezi dědici zůstavitele ohledně náhrady za zůstatkovou hodnotu členského podílu ve stavebním bytovém družstvu, týkajícího se jak družstevního bytu, tak i družstevní garáže.

Státní notářství proto v rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví zůstavitele a pozůstalé manželky mělo určit, zda a v jaké výši připadne do dědictví náhrada zůstatkové hodnoty členského podílu týkajícího se garáže od pozůstalé manželky, jestliže jí tento členský podíl připadl.

Z těchto důvodů státní notářství nepostupovalo správně, když do dědictví zařadilo zůstatkovou hodnotu členského podílu, týkajícího se družstevní garáže, a nikoli náhradu za zůstatkovou hodnotu. Toto nesprávné rozhodnutí pak mělo vliv i na další rozhodnutí, jímž státní notářství určilo obecnou cenu majetku zůstavitele, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví a schválilo dohodu o vypořádání dědictví, podle níž nemohl převzít zůstatkovou hodnotu členského podílu ve stavebním bytovém družstvu, týkajícího se družstevní garáže, syn zůstavitele.

Uvedenými rozhodnutími státního notářství byl proto porušen zákon v ustanoveních § 34 a § 40 odst. 1 not. ř. ve spojení s ustanoveními § 39, § 180 odst. 1 a § 197 odst. 1 o. z.

Poznámky pod čarou:

1) Srov § 16 bod 1 zákona č. 116/1990 Sb. ve znění redakčního sdělení na str. 1188 v částce 52/1990 Sb.

2) Srov. i rozhodnutí uveřejněné pod č. 6/1985 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.