Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27.08.1990, sp. zn. 3 T 62/90, ECLI:CZ:OSP5:1990:3.T.62.1990.1

Za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. ve znění zák. č. 175/1990 Sb. je nutno považovat i jednotlivé útoky, jimiž pachatel způsobil škodu nižší, než je škoda nikoli nepatrná, jestliže jde o útoky spáchané spolu s dalšími formou pokračování v trestném činu a celková škoda tuto hranici dosáhne. V takovém případě jde o jeden pokračující trestný čin.

(Rozsudek obvodního soudu pro Prahu 5 z 27. 8. 1990 sp. zn. 3 T 62/90)

Obvodní soud pro Prahu 5 uznal citovaným rozsudkem obviněného J. S. vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. ve znění zák. č. 175/1990 Sb. proto, že v noci z 22. 5. na 23. 5. 1990 v době od 21.30 hod do 04.00 hod. v Praze 5 – Zličíně odcizil z balkónu domů oděvní svršky a další prádlo, a to v Nedašovské ulici č. 358 v hodnotě celkem 240,- Kčs ke škodě M. T., v téže ulici č. 334 v hodnotě 1560,- Kčs ke škodě L. M., v téže ulici č. 356 v hodnotě 238,- Kčs ke škodě H. H., v téže ulici č. 334 v hodnotě 50,- Kčs ke škodě V. D. a v Tasovské ul. č. 370 v hodnotě 305,80 Kčs ke škodě M. B., přičemž způsobil škodu celkem 2393,80 Kčs. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří týdnů, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

Z odůvodnění:

K právnímu posouzení zjištěné trestné činnosti obviněného obvodní soud pro Prahu 5 uvedl:

Obviněný se trestné činnosti dopustil v květnu 1990, tedy před účinností zák. č. 175/1990 Sb., která nastala dne 1. 7. 1990. Přesto je nutné posoudit trestnost jeho činu podle nového znění § 247 odst. 1 tr. zák., neboť je to pro obviněného příznivější ( § 16 odst. 1 tr. zák.). Zatímco podle zákona platného v době spáchání činu by byl trest ukládán podle trestní sazby trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, podle pozdějšího zákona je ukládán jen v sazbě trestu odnětí svobody až na jeden rok.

Soud posoudil jako jeden trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. ve znění účinném po 1. 7. 1990 (dále jen tr. zák.) všechny žalované útoky obviněného přesto, že čtyřmi z nich, pokud by byly hodnoceny jednotlivě, obviněný nezpůsobil škodu dosahující hranice škody nikoli nepatrné, která je nyní znakem skutkové podstaty tohoto trestného činu.

Všechny žalované útoky proti cizímu majetku byly spáchány formou pokračování v trestném činu. Obviněný měl, jak sám doznal. již v době prvního z nich záměr odcizovat prádlo i na dalších balkónech, přičemž šlo o stejnorodý způsob provedení činu a úzkou časovou souvislost. Přitom obviněný každým dílčím jednáním naplňoval ty znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže, které jsou pro krádež jako určité protiprávní jednání obecně kriminální povahy podstatné. Úmyslně se protiprávně zmocňoval cizí věci. Nový znak „způsobení škody nikoli nepatrné“ odlišuje pouze pomocí kvantitativního hlediska krádež, kterou je možno posoudit ještě jako přestupek, od její závažnější formy, od trestného činu. Tento znak proto nemusí být splněn každým úmyslným útokem, kterým se pachatel zmocňuje cizí věci. Aby šlo o pokračující trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák., postačí, aby byla hranice škody nikoli nepatrné (v současné době 800,- Kčs) dosažena až souhrnem škod způsobených jednotlivými útoky.