Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 02.06.1986, sp. zn. 18 Co 150/86, ECLI:CZ:KSBR:1986:18.CO.150.1986.1

Ustanovení § 23 zákonů č. 139/1984 Sb. a č. 146/1984 Sb. o minimální výši notářského poplatku se vztahuje na celý poplatek vyměřovaný témuž poplatníkovi bez ohledu na to, z jakých částí základu notářského poplatku je poplatek vypočten vzhledem např. na počet dárců, kteří jsou v různém vztahu k obdarovanému.

Byl-li tedy celý notářský poplatek vyměřen procentní sazbou ze dvou nebo více částí základu poplatku a převyšuje-li zákonem stanovenou minimální částku, nelze již při výpočtu použít ustanovení zákona o notářských poplatcích, jež stanoví minimální notářský poplatek.

(Usnesení krajského soudu v Brně z 2. 6. 1986, 18 Co 150/86)

Rozhodnutím státního notářství v Břeclavi byl vyměřen odvolateli notářský poplatek z darování ve výši 500,- Kčs, poté co rozhodnutím z 17. 3. 1986 registrovalo smlouvu o zřízení věcného břemene, uzavřenou 14. 3. 1986 mezi J. a J. K., zřizujícími věcné břemeno ve prospěch V. K.

Odvolatel V. K. má za to, že použití 20% sazby státním notářstvím není v daném případě správné, a proto nesouhlasí s celkovou výší poplatku 500,- Kčs.

Krajský soud v Brně změnil svým usnesením uvedené rozhodnutí státního notářství tak, že se V. K. (oprávněnému z věcného břemene) vyměřuje notářský poplatek z darování ve výši 420,- Kčs.

Z odůvodnění:

Předmětem notářského poplatku z darování je bezúplatné nabytí vlastnictví, pohledávek a jiných majetkových práv, pokud k němu dochází zcela nebo zčásti bezúplatně, popřípadě nabytí jiného majetkového prospěchu, ke kterému dochází na základě právního úkonu ( § 17 odst. 1 zákona č. 146/1984 Sb. o notářských poplatcích, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon o notářských poplatcích). 1) Základem poplatku přitom je cena nabývaného majetku po srážce zjištěných dluhů, ceny jiných povinností a případné úplaty ( § 18 odst. 1 zákona č. 146/1984 Sb.)

Notářský poplatek z darování mezi osobami zařazenými do I. skupiny činí u každého poplatníka 1 základu poplatku, nejméně však 100,- Kčs Notářský poplatek z darování mezi osobami zařazenými do III. skupiny činí u každého poplatníka 20% základu poplatku, nejméně však 300,- Kčs ( § 23 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 146/1984 Sb.).

V daném případě zřídili smlouvou ze 14. 3. 19 J. a J. K. jako bezpodíloví spoluvlastníci domu čp. 656 v H. právo doživotního bydlení a užívání ve smlouvě konkretizovaných místností v domě čp. 656 ve prospěch V. K. a současně se zavázali poskytovat mu ošetřování ve stáří a v nemoci, a to jako věcné břemeno zatěžující jejich nemovitost. Podle obsahu smlouvy činila hodnota zřízeného věcného břemene 4000,- Kčs, přičemž úplata dohodnuta nebyla.

Pro vyměření notářského poplatku z darování, bylo třeba tuto cenu rozdělit na dva podíly, neboť odvolatel je ve vztahu k osobám zřizujícím věcné břemeno jednak otcem a jednak tchánem, tedy osobu zařazenou ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 146/1984 Sb. jak do skupiny I, tak i do skupiny III.

Jestliže bylo ze strany bezpodílového spoluvlastníka J. K. darováno majetkové právo v hodnotě 2000,- Kčs, činí poplatek z tohoto základu (při použití sazby 1 ) 20,- Kčs. Darovali-li další bezpodílová spoluvlastnice J. K. právo v hodnotě 2000,- Kčs, činí poplatek z tohoto základu (při použití sazby 20%) 400,- Kčs. Celkový poplatek z darování pak činí 420,- Kčs.

Poplatníkem u poplatku z darování je obdarovaný ( § 19 zákona č. 146/1984 Sb.), tedy odvolatel V. K. Skutečnost, že se mu poplatek vyměřuje ze dvou základů, nemění nic na tom, že jde o jeden notářský poplatek.

Z toho důvodu není opodstatněný postup státního notářství, při němž ze základu 2000,- Kčs vyměřilo poplatek v minimální výši 100,- Kčs (pro I. skupinu) a z dalšího základu 2000,- Kčs pak poplatek 20% sazbou (pro III. skupinu), přičemž oba takto odvolateli vyměřené poplatky sečetlo.

Ustanovení § 23 zákona č. 146/1984 Sb. o minimální výši poplatku se vztahuje na celý poplatek vyměřovaný témuž poplatníkovi bez ohledu na to, z kolika podílů základu je vypočten s ohledem na počet dárců v různém vztahu k obdarovanému. Jestliže tedy celý poplatek vyměřený procentní sazbou ze dvou, popřípadě více částí základu převyšuje stanovenou minimální částku, nelze již při výpočtu poplatku použít ustanovení o minimální výši poplatku.

V tomto směru tedy státní notářství pochybilo, a odvolací soud proto jeho rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 220 odst. 1 a ustanovení § 227 o. s. ř. změnil.

Poznámky pod čarou:

1) V SSR viz zákon č. 139/1984 Sb. a vyhlášku č. 141/1984 Sb.