Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 06.12.1979, sp. zn. 8 To 963/79, ECLI:CZ:KSCB:1979:8.TO.963.1979.1
Právní věta: |
Spáchal-li obviněný po vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně nový trestný čin, popř. přečin, nejde o souběh, a to ani tehdy, byly-li obě věci po zrušení původního odsuzujícího rozsudku spojeny podle § 23 odst. 3 tr. ř. ke společnému projednání a rozhodnutí. V takovém případě je třeba uložit samostatné tresty a nikoli úhrnný trest podle § 35 odst. 1 tr. zák. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Krajský soud v Českých Budějovicích |
Datum rozhodnutí: | 06.12.1979 |
Spisová značka: | 8 To 963/79 |
Číslo rozhodnutí: | 42 |
Rok: | 1980 |
Sešit: | 7-8 |
Typ rozhodnutí: | Rozsudek |
Heslo: | Souběh, Trest samostatný, Trest úhrnný |
Předpisy: |
140/1961 Sb. § 34 písm. j § 254 odst. 1 § 259 odst. 4 § 35 odst. 1 141/1961 Sb. § 23 odst. 3 |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech trestních |
Sbírkový text rozhodnutí
Č. 42/1980 sb. rozh.
Spáchal-li obviněný po vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně nový trestný čin, popř. přečin, nejde o souběh, a to ani tehdy, byly-li obě věci po zrušení původního odsuzujícího rozsudku spojeny podle § 23 odst. 3 tr. ř. ke společnému projednání a rozhodnutí. V takovém případě je třeba uložit samostatné tresty a nikoli úhrnný trest podle § 35 odst. 1 tr. zák. (Rozsudek krajského soudu v Českých Budějovicích ze 6. 12. 1979 sp. zn. 8 To 963/79.) Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací zrušil napadený rozsudek okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. října 1979 sp. zn. 3 T 436/79 ve výroku o úhrnném trestu odnětí svobody a obž. G. D. uložil za přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), c) zák. o přeč. a za trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), c) tr. zák. dva samostatné tresty odnětí svobody v první nápravně výchovné skupině. Z odůvodnění: Napadeným rozsudkem byl obžalovaný G. D. uznán vinným přečinem proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), c) zák. č. 150/1969 Sb., dále pak trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), c) tr. zák., spáchaným po vyhlášení rozsudku okresního soudu v Písku z 31. března 1979, totiž od 25. 6. 1979 do 5. 7. 1979. Dochází k tomu v jediném rozsudku, neboť došlo ke spojení původní věci okresního soudu v Písku sp. zn. 2 T 127/79, kde původní odsuzující rozsudek ukládající obžalovanému za jmenovaný přečin trest odnětí svobody na 8 měsíců nepodmíněně s výkonem v první nápravně výchovné skupině, byl k odvolání zrušen, věc vrácena okresnímu soudu v Písku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento okresní soud věc postoupil okresnímu soudu v Č. Budějovicích, kde tato věc byla spojena s novou trestní věcí proti obžalovanému pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), c) tr. zák. Okresní soud pak v napadeném rozsudku rozhodl o vině, jak je uvedeno shora, a obžalovanému uložil úhrnný trest odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně s výkonem v první nápravně výchovné skupině. Obžalovanému uložil i ústavní ochranné protialkoholní léčení a rozhodl o náhradě škody. Správný je napadený rozsudek ve výroku o vině. Okresní soud však však pochybil, když obžalovanému uložil za přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), c) zák. o přeč. a za trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), c) tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody podle § 35 odst. 1 tr. zák. V souzeném případě sice nešlo o recidivu ve smyslu § 34 písm. j) tr. zák., nešlo však ani o souběh přečinu s trestným činem, když trestný čin byl spáchán až po vyhlášení odsuzujícího rozsudku za přečin. Okresní soud měl proto uložit za přečin a trestný čin samostatné tresty a nikoli úhrnný trest podle § 35 odst. 1 tr. zák. Okresní soud sice rozhodoval v jedné věci o dvou deliktech, totiž o přečinu proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), c) zák. č. 150/1969 Sb., spáchaném od 8. 2. 1979 do 13. 2. 1979 v Písku, dále o trestném činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), c) tr. zák., spáchaném v Českých Budějovicích od 25. 6. 1979 do 5. 7. 1979, nešlo však o souběh dvou trestních deliktů, jak má na mysli ustanovení § 35 odst. 1 tr. zák. o ukládání úhrnného trestu za dva nebo více trestných činů. Jestliže obžalovaný byl už přečinem spáchaným v Písku v únoru 1979 rozsudkem vyhlášeným 31. března 1979 pod sp. zn. 2 T 123/79 okresního soudu v Písku uznán vinným a tímto přečinem je nyní znovu uznáván vinným, musí u být za tento přečin uložen samostatný trest a nikoli trest úhrnný i za trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), c) tr. zák., jímž je nyní uznáván vinným, ale který spáchal po vyhlášení uvedeného rozsudku okresního soudu v Písku (totiž v červnu a červenci 1979). Samostatný trest pak musí být obžalovanému uložen též za tento trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Obžalovanému tedy musí být nyní uloženy dva tresty. Odvolací soud musí vzhledem k ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. pochybení okresního soudu napravit. Je jen vázán ustanovením § 259 odst. 4 tr. ř. Obžalovanému nelze uložit přísnější trest, než mu byl uložen v napadeném rozsudku, to znamená, že součet nově ukládaných trestů nesmí převýšit trest ve výměře, jak byl uložen obžalovanému v napadeném rozsudku. |