Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 08.10.1979, sp. zn. 1 Tz 49/79, ECLI:CZ:NS:1979:1.TZ.49.1979.1

Podmínky promlčení přečinu jsou odchylné od podmínek promlčení trestného činu jen ohledně promlčecí doby. Ostatní podmínky promlčení uvedené v § 67 odst. 2 až 4 tr. zák. platí i pro přečiny.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 8. 10. 1979 sp. zn. 1 Tz 49/79.)

Nejvyšší soud ČSR shledal, že usnesením okresního soudu v Kladně ze dne 15. března 1979 sp. zn. 5 T 64/79, jímž bylo podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněných J. T. a P. Š. pro skutek kvalifikovaný návrhem na potrestání jako přečin proti zájmům socialistického hospodářství podle § 2 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb., byl porušen zákon v ustanovení § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. ve prospěch obviněných. Toto usnesení zrušil a přikázal okresnímu soudu v Kladně, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Prokurátor podal okresnímu soudu v Kladně návrh na potrestání obviněných J. T. a P. Š. pro přečin proti zájmům socialistického hospodářství podle § 2 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., jehož se měli dopustit tím, že v měsíci listopadu nebo prosinci 1977 po dohodě opatřili a až do 29. ledna 1978 přechovávali v Kladně 50 krabiček Fenmetrazinu v úmyslu prodat je za částku 2500,- Kčs, k čemuž však nedošlo, neboť větší část tohoto léku u nich byla dne 29. ledna 1978 zajištěna. Návrh na potrestání došel okresnímu soudu dne 19. ledna 1979.

Okresní soud konal ve věci dne 15. 3. 197í hlavní líčení a usnesením rozhodl, že podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. se trestní stíhání obou obviněných zastavuje. V odůvodnění uvedl, že trestná činnost obviněných skončila dne 29. 1. 1978, od této doby uplynul již jeden rok, a proto došlo k zániku trestnosti přečinu podle § 13 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/69 Sb. Usnesení nabylo právní moci v den jeho vyhlášení.

Proti tomuto usnesení podal ve lhůtě šesti měsíců od právní moci generální prokurátor ČSR stížnost pro porušení zákona v neprospěch obou obviněných. Namítl, že okresní soud nerespektoval ustanovení § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák., podle něhož se promlčení trestního stíhání přerušuje sdělením nebo vznesením obvinění pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícími úkony vyhledávacího orgánu, vyšetřovatele, prokurátora nebo soudu, směřujícími k trestnímu stíhání pachatele. podle § 314b odst. 1 tr. ř. ve věcech, v nichž se konalo objasňování, se zahajuje trestní stíhání a nastávají účinky vznesení obvinění tím, že návrh prokurátora na potrestání byl odročen soudu. Trestná činnost obviněných skončila dne 29. 1. 1978 a návrh prokurátora na potrestání došel soudu dne 19. 1. 1979, tedy před uplynutím jednoroční lhůty uvedené v § 13 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb. K zániku trestnosti uplynutím promlčecí doby proto nedošlo.

Nejvyšší soud ČSR z podnětu stížnosti pro porušení zákona přezkoumal v rozsahu uvedeném v § 267 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

Z obsahu trestního spisu plyne, že stíhaná trestná činnost obviněných skončila dne 29. 1. 1978, že ve věci bylo konáno objasňování pro přečin a že návrh na potrestání obviněných došel okresnímu soudu dne 19.1. k1979. S ohledem na tyto skutečnosti nepostupoval okresní soud v souladu se zákona, když v hlavním líčení dne 15. 3. 1979 usnesením trestní stíhání obou obviněných podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. zastavil s tím, že trestnost činu zanikla uplynutím jednoroční promlčecí doby uvedené v § 13 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb.

Podle § 13 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. u přečinů uvedených v tomto zákona platí obdobně ustanovení obecné části trestního zákona se dvěma odchylkami, a to a) nepoužije se ustanovení § 7 o přípravě k trestnému činu a b) promlčecí doba trestnosti přečinu činí jeden rok. Tím se stran promlčení přečinů stanoví odchylně od § 67 tr. zák. o promlčení trestního stíhání jen promlčecí doba, avšak ostatní podmínky týkající se promlčení uvedené v § 67 odst. 2 až 4 tr. zák. platí i pro přečiny.

Podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. se promlčení trestního stíhání přerušuje sdělením nebo vznesením obvinění pro trestný čin (ale též pro přečin – s ohledem na § 13 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb.), o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícími úkony vyhledávacího orgánu, vyšetřovatele, prokurátora nebo soudu směřujícími k trestnímu stíhání pachatele. Podle § 67 odst. 4 tr. zák. přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.

Ve věcech, ve kterých se konalo pouze objasňování, se zahajuje trestní stíhání a nastávají účinky vznesení obvinění tím, že návrh prokurátora na potrestání byl doručen soudu ( § 314b odst. 1 tr. ř.). Jestliže tedy v projednávané věci byl návrh na potrestání doručen soudu dne 19. 1. 1979, počala tím běžet nová jednoroční promlčecí doba. Ještě před jejím uplynutím byla věc obou obviněných projednávanána v hlavním líčení. Nebylo proto možné v tomto hlavní líčení trestní stíhání obviněných zastavit podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. z důvodu uplynutí jednoroční promlčecí doby. Pokud tak okresní soud rozhodl, porušil zákon v uvedeném ustanovení ve prospěch obou obviněných.