Rozhodnutí Vyššího vojenského soudu ze dne 11.10.1972, sp. zn. 3 T 152/72, ECLI:CZ:VVS:1972:3.T.152.1972.1

Právní věta:

Pokud poškozený při uplatnění svého nároku požaduje úrok z prodlení, je soud povinen zabývat se s tímto návrhem a při jeho oprávněnosti přiznat 3 % úrok z prodlení. Určení doby splatnosti stanoveného úroku z prodlení se opírá o znění § 78 obč. zák., kde se stanoví, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne po tom, kdy byl o splnění věřitelem požádán.

Soud: Vyšší vojenský soud
Datum rozhodnutí: 11.10.1972
Spisová značka: 3 T 152/72
Číslo rozhodnutí: 55
Rok: 1973
Sešit: 8
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Adhezní řízení, Náhrada škody, Úroky z prodlení
Předpisy: 141/1961 Sb. § 228 40/1964 Sb. § 78
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 55/1973 sb. rozh.

Pokud poškozený při uplatnění svého nároku požaduje úrok z prodlení, je soud povinen zabývat se s tímto návrhem a při jeho oprávněnosti přiznat 3 úrok z prodlení.

Určení doby splatnosti stanoveného úroku z prodlení se opírá o znění § 78 obč. zák., kde se stanoví, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne po tom, kdy byl o splnění věřitelem požádán.

(Rozhodnutí vyššího vojenského soudu ze dne 11. 10. 1972.)

Vyšší vojenský soud rozsudkem podle § 259 odst. 3 tr. ř. – kromě nového výroku o uložení trestu zákazu činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák. – doplnil výrok, jímž obviněnému bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. uloženo, aby uhradil v. ú. 7517 škodu ve výši 3500 Kčs tím, že uvedenou částku je obviněný povinen uhradit s 3 úrokem z prodlení k 31. 8. 1972.

Z odůvodnění:

Vojenský obvodový soud rozsudkem ze dne 12. 9. 1972 sp. zn. 3 T 152/72 uznal obviněného vinným trestním činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., protože jako pomocník velitele jednotky pro proviant u v. ú. 7517 za dobu od května do července 1968 falšoval podpisy na dodacích listech, zúčtovacích a kontrolních listech a dle zásobníku proviantu a tak umožnil dvojí zásobování příslušníků jednotky na soustředění v Brně a způsobil tím voj. správě škodu ve výši nejméně 12 741 Kčs. Za to byl odsouzen podle § 158 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 12 měsíců. Podle § 58 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 1 tr. zák. byl mu výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla stanovena povinnost obžalovaného nahradit v. ú. 7517 škodu ve výši 3500 Kčs. Konečně podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený v. ú. 7517 se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Odvolací soud na podkladě odvolání prokurátora do výroku o trestu přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek ve všech výrocích, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo.

Odvolací soud považoval za odůvodněný výrok prvostupňového soudu o náhradě škody vzhledem k spoluzavinění M. na způsobené škodě v. ú. 7517. Uvedený soud však opomenul stanovit k přiznané škodě ještě 3 úrok z prodlení, který rovněž požadoval poškozený útvar při uplatnění svého nároku. Z vyjádření obviněného i ze spisového materiálu bylo zjištěno, že pprap. Š. se dozvěděl o uplatněném nároku poškozeného u hlavního líčení dne 29. 8. 1972. Odvolací soud vycházel z toho, že přiznání úroku z prodlení je oprávněné, neboť poškozená organizace o takový úrok požádala a jeho přiznání má za této situace i oporu v zák. ustanovení § 85 odst. 2 obč. zák., neboť na straně obviněného jde o plnění peněžitého dluhu. Výše úroků vyplývá z § 1 vyhl. MS č. 45/1964 Sb. Stanovení doby platnosti se opírá o znění § 78 obč. zák., protože podle tohoto ustanovení, není-li doba splnění dluhu dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvého dne po tom, kdy byl věřitelem požádán o splnění. Protože obviněný se dne 29. 8. 1972 v hlavním líčení před prvostupňovým soudem dozvěděl o uplatněném nároku na náhradu škody, jde tedy o den, kdy byl o plnění svého dluhu ve smyslu cit. ustanovení požádán. Proto na podkladě výše uvedeného bylo odvolacím soudem rozhodnuto, že výrok, jímž obviněnému bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. uloženo, aby uhradil v. ú. 7517 škodu ve výši 3500 Kčs, se doplňuje tím, že uvedenou částku je obviněný povinen uhradit s 3 úrokem z prodlení, a to od 31. 8. 1972.