Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29.02.1972, sp. zn. 2 Tz 2/72, ECLI:CZ:NS:1972:2.TZ.2.1972.1

Rozsudkem okresního soudu v Táboře ze dne 9. března 1971 sp. zn. 2 Ta 37/71 byl obviněný V. D. uznán vinným trestným činem opilství podle § 201 tr. zák., jehož se dopustil tím, že v Poříně dne 2. prosince 1970 řídil svůj motocykl ve stavu podnapilosti po požití většího množství piva a v tomtéž stavu nastoupil a vykonával službu signalisty v železniční stanici ČSD Pořín a vykonával úkony spojené s postavením vlakové cesty pro odjezd nákladního vlaku č. 8355 ze žst. Pořín. Za to byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, k zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let a jakékoliv služby v dopravě ČSD na dobu tří let. Tento rozsudek nabyl právní moci u soudu prvního stupně.

K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil uvedený rozsudek okresního soudu v Táboře ve výroku, jímž byl obviněnému V. D. uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let a jakékoliv služby v dopravě ČSD na dobu tří let a obviněnému V. D. uložil podle § 49 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel a výkonu dopravní služby ČSD na dobu dvou roků.

Z odůvodnění:

Výrokem o trestu zákazu výkonu jakékoliv služby v dopravě ČSD porušil okresní soud zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 49 odst. 1 tr. zák. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až pět let, dopustí-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností.

Účelem trestu zákazu činnosti je především zabránit dalšímu páchání trestných činů, které tato činnost podnítila, anebo k nimž vytvořila příležitost. Současně se tím chrání i nezávadný výkon takové činnosti nebo povolání. Účelem trestu je zároveň vychovávat pachatele a ostatní občany k náležitému morálnímu vztahu k nezávadnému výkonu činnosti. Uložení tohoto trestu je pak vázáno na podmínku, že pachatel se dopustil trestného činu v souvislosti s činností, která se zakazuje.

Obviněný V. D. spáchal trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. jednak jako řidič motocyklu, a proto mu byl v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu řízení motorových vozidel, jednak jako signalista žst. ČSD v Poříně při výkonu této funkce. Zákaz výkonu jakékoliv služby v dopravě ČSD, jak ji vyslovil okresní soud v Táboře, znamená, že obviněný D. nesmí vykonávat u ČSD jakoukoliv práci, protože každá služba pracovníka ČSD je službou v dopravě ČSD. Tento výrok do důsledku znamená pro obviněného změnu zaměstnání, pro zaměstnavatele pak nejistotu, zda a které práce může obviněný D. u ČSD vykonávat.

Při ukládání trestu zákazu činnosti pracovníkům ČSD za trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. podle § 49 odst. 1 tr. zák. je na místě uložení zákazu té činnosti, při jejímž výkonu byl trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. spáchán, tedy signalisty, strojvedoucího, průvodčího, výpravčího, vlakvedoucího, posunovače apod.

Pojem souvislost trestného činu s takovou činností však nevylučuje, aby byla pachateli zakázána činnost v širším rozsahu, než při jaké byl spáchán trestný čin. Tak řidiči motocyklu, který má oprávnění jen k řízení motocyklu, bývá podle § 49 odst. 1 tr. zák. uložen zpravidla trest zákazu řízení motorových vozidel bez ohledu na to, že nemůže řídit jiný druh motorových vozidel než motocykl. U pracovníků ČSD při spáchání závažného trestného činu v souvislosti s výkonem dopravní služby je v souladu se zákonem výrok zákazu výkonu dopravní služby podle § 49 odst. 1 tr. zák. Které profese spadají u ČSD do výkonu dopravní služby je dáno služebními předpisy. Jsou to ty profese, které se bezprostředně podílejí na přímém výkonu železničního provozu. Obviněnému D. je třeba vzhledem na povahu spáchaného trestného činu zabránit po určitou dobu ve výkonu dopravní služby ČSD. Pokud okresní soud v Táboře vyslovil trest zákazu činnosti u obviněného D. tak, že se mu zakazuje „výkon jakékoliv služby v dopravě ČSD“, porušil v neprospěch obviněného D. zákon v ustanovení § 49 odst. 1 tr. zák.