Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17.08.1972, sp. zn. 11 Co 421/72, ECLI:CZ:MSPH:1972:11.CO.421.1972.1

Při provádění výkonu rozhodnutí prodejem pozemku parc. č. 586/2 v P. 6 – N. určilo státní notářství pro Prahu 6 odhadní cenu uvedeného pozemku částkou 4086 Kčs. Vycházelo přitom z ocenění Útvaru hlavního architekta hl. m. P., podle něhož cena parcely činí 0,30 Kčs za 1 m2.

Proti rozhodnutí státního notářství podala oprávněná odvolání a navrhla, aby toto rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena státnímu notářství k došetření. Poukazovala na to, že pozemek měl být oceněn podle ustanovení vyhlášky č. 43/1969 Sb., podle nichž nejnižší cena pozemků mimo zastavěný prostor obce činí 0,40 Kčs za 1 m2 a cena pozemků v zastavěné části obce je podstatně vyšší. Uváděla, že v daném případě jde o pozemek v tzv. intravilánu, který má cenu podstatně vyšší, než jak ji určilo státní notářství.

Městský soud v Praze po doplnění řízení znaleckým posudkem změnil rozhodnutí státního notářství tak, že odhadní cenu uvedeného pozemku určil částkou 16 248 Kčs.

Z odůvodnění:

Podle posudku znalce, jímž odvolací soud řízení doplnil, jde o roli ve výměře 13 620 m2, která je v užívání socialistické zemědělské organizace, a podle studie podrobného zastavovacího plánu je vedena v ploše veřejné zeleně, takže je nezastavitelná; pozemek leží v tzv. intravilánu.

Cenové předpisy stanoví maximální ceny pozemků rozdílně podle subjektu nabyvatele. Pro převod pozemků mezi občany stanoví maximální cenu nařízení předsedy vlády č. 175/1939 Sb., pro smluvní převod pozemků na socialistickou organizaci stanoví maximální cenu ustanovení § 22 odst. 1 vyhlášky č. 43/1969 Sb.

Při převodu na socialistickou organizaci je obecná cena ovlivněna cenou (jež se rovná náhradě za vyvlastnění), za niž by socialistická organizace byla oprávněna pozemek podle ustanovení § 22 a § 14 odst. 1 vyhlášky č. 43/1969 Sb. koupit od občana, tj. částkou 4 Kčs za 1 m2 až do výměry 3000 m2 a částkou 0,40 Kčs za 1 m2 nad výměru 3000 m2. Při uvažování obecné ceny nelze ovšem vycházet z případného mimořádného zvýšení ceny, které by socialistické organizaci mohl při smluvním převodu pozemku povolit příslušný orgán podle ustanovení § 22 vyhlášky č. 43/1969 Sb.

Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti v soukromém vlastnictví, o jaký v projednávané věci jde, může státní notářství takovou nemovitou věc prodat jen národnímu výboru nebo socialistické organizaci ( § 82 a § 83 not. ř.). Proto při stanovení odhadní ceny je třeba vycházet z té ceny věci, za kterou by ji mohly koupit tyto subjekty. Nepřichází proto v úvahu cena, za kterou by ji mohl koupit občan, protože ten ji při tomto způsobu prodeje nabýt nemůže.

V projednávané věci bylo proto třeba vycházet z té obecné ceny, ke které znalec ve svém posudku dospěl s použitím cenového předpisu pro případy prodeje nemovitostí socialistické organizaci, a nikoliv z obecné ceny pozemku při převodu mezi občany (podle ustanovení nařízení č. 175/1939 Sb.), již státní notářství vzalo za základ při stanovení odhadní ceny.

Z těchto důvodů bylo proto odvoláním napadené rozhodnutí státního notářství změněno ( § 227 a § 220 odst. 1 a 2 o. s. ř.).