Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 17.03.1970, sp. zn. 7 Tz 5/70, ECLI:CZ:NS:1970:7.TZ.5.1970.1

Soud může zajištění nároku poškozeného provedené podle § 47 odst. 1 tr. ř. zrušit, pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno, nemá však možnost po zrušení zajištění rozhodovat o tom, komu má být původně zajištěný majetek předán.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. března 1970, 7 Tz 5/70.)

Usnesením krajského soudu v Ostravě ze dne 16. září 1968 sp. zn. 3 To 297/68 bylo ke stížnosti okresního prokurátora zrušeno usnesení okresního soudu v Ostravě ze dne 22. července 1968 sp. zn. 5 T 106/67 a rozhodnuto ve věci tak, že se podle § 48 odst. 1 tr. ř. zrušuje zajištění pohledávky obviněného ve výši 15 084,- Kčs vůči Stavebnímu bytovému družstvu občanů Ostrava I, zajištěné usnesením okresního prokurátora v Ostravě dne 6. 5. 1967 pod č. j. 3 Pv 237/67 V, a částka 15 084,- Kčs se vrací z účtu SPD 308-554 u SBČS v Ostravě Státní spořitelně v Ostravě na úhradu pohledávky ze smlouvy o půjčce manželů B. Nejvyšší soud toto usnesení a usnesení okresního soudu v Ostravě ze dne 22. července 1968 sp. zn. 5 T 106/67 zrušil a rozhodl ve věci samé tak, že zajištění pohledávky v částce 15 084,- Kčs, patřící obviněnému K. B. provedené usnesením okresního prokurátora v Ostravě ze dne 6. května 1967 sp. zn. Pv 237/67 zrušil.

Z odůvodnění:

Usnesením okresního prokurátora v Ostravě ze dne 6. května 1967 sp. zn. 3 Pv 237/67-V byla v trestní věci obviněného K. B., stíhaného pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. a další trestné činy zajištěna podle § 47 odst. 1 tr. ř. pohledávka ve výši 15 084,- Kčs, která náležela obviněnému vůči Stavebnímu bytovému družstvu občanů v Ostravě.

Rozsudkem okresního soudu v Ostravě ze dne 21. srpna 1967 sp. zn. 5 T 108/67 ve spojení s rozsudkem krajského soudu v Ostravě ze dne 15. března 1968 byl obviněný uznán vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. proto, že po dohodě s další osobou prodal prostřednictvím prodejny Klenoty Oblastním komunálním službám v Bytči za částku 14 976,30 Kčs kopírovací přístroj značky Kodak, přičemž zatajil jeho skutečnou hodnotu a způsobil tak Oblastním komunálním službám v Bytči škodu ve výši 8476,30 Kčs. Vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody na 8 měsíců bylo tomuto obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uloženo, aby socialistické organizaci Oblastní komunální služby v Bytči nahradil škodu ve výši 8476,30 Kčs.

Z podnětu obviněného okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 22. července 1968 sp. zn. 5 T 106/67 rozhodl, že se podle § 48 odst. 1 tr. ř. zrušuje zajištění, provedené okresním prokurátorem v Ostravě výše uvedeným usnesením s tím, aby z celkové částky 15 084,- Kčs byla částka 8476,30 Kčs poukázána Oblastním komunálním službám v Bytči a částka 6607,70 Kčs vyplacena obviněnému.

Ke stížnosti okresního prokurátora pak krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. září 1968, sp. zn. 3 To 297/68 rozhodl tak, že zrušil napadené usnesení okresního soudu a podle § 48 odst. 1 tr. ř. sám zrušil zajištění pohledávky ve výši 15 084,,- Kčs provedené usnesením okresního prokurátora v Ostravě ze dne 6. května 1967 sp. zn. 3 Pv 237/67-V, která se nacházela u Stavebního bytového družstva občanů v Ostravě 1 – Šalamouna s tím, že částka 15 084,- Kčs e vrací z účtu SPD 308-554 u SBČS v Ostravě Státní spořitelně v Ostravě na úhradu pohledávky ze smlouvy o půjčce manželů B.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost napadeného usnesení, jakož i řízení, jež mu předcházelo a shledal, že byl porušen zákon.

Zajištění nároku poškozeného provedené podle § 47 odst. 1 tr. ř. se podle § 48 odst. 1 písm. a) tr. ř. zruší, pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že soud může pouze zrušit zajištění, tedy vrátit věc do stavu v době zajištění; zákon však nedává soudu možnost po zrušení zajištění předmětné věci zároveň rozhodovat o právu k ní, tudíž ani o tom, komu má být zajištěná věc předána.

V posuzovaném případě soudy správně dovodily, že důvod, pro který byla pohledávka v částce 15 084,- Kčs zajištěna, pominul. Nesprávně však postupoval jak okresní, tak i krajský soud, jestliže – jak je z obsahu jejich usnesení zřejmé – rozhodoval každý z nich, byť rozdílným způsobem, po zrušení zajištění nároku poškozeného též o tom, komu má být zajištěná pohledávka vyplacena. Pokud jde o krajský soud, který ve věci rozhodoval s konečnou platností, měl po zrušení napadeného usnesení okresního soudu rozhodnout pouze v tom směru, že se zajištění pohledávky v částce 15 084,- Kčs zrušuje.

Nejvyšší soud proto po vyslovení zjištěného porušení zákona napadené usnesení jakož i rozhodnutí na ně obsahově navazující zrušil ( § 269 odst. 2 tr. ř.). V dalším pak vzhledem k tomu, že skutkový stav nebylo třeba nijak doplňovat, takže mohl být podkladem pro rozhodnutí i ve stadiu řízení o stížnosti pro porušení zákona, rozhodl Nejvyšší soud sám ve věci tak, že ke stížnosti okresního prokurátora v Ostravě napadené usnesení okresního soudu v Ostravě ze dne 22. července 1968 sp. zn. 5 T 106/67 zrušil a podle § 48 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušil zajištění pohledávky v částce 15 084,- Kčs, provedené usnesením, okresního prokurátora v Ostravě ze dne 6. května 1967, sp. zn. 3 Pv 237/67-V ( § 271 odst. 1 tr. ř.).