Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 22.11.1968, sp. zn. 4 To 246/68, ECLI:CZ:KSPL:1968:4.TO.246.1968.1

Právní věta:

Ke způsobu oceňování hodnoty věci získané trestným činem. Pokud je k ocenění věci, patřící osobě poškozené trestným činem, zapotřebí odborných znalostí (zejména např. k posouzení stupně opotřebení a tedy i rozsahu snížení původní hodnoty věci), přibere se k tomuto ocenění znalec.

Soud: Krajský soud v Plzni
Datum rozhodnutí: 22.11.1968
Spisová značka: 4 To 246/68
Číslo rozhodnutí: 46
Rok: 1969
Sešit: 10
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Dokazování, Znalci
Předpisy: 141/1961 Sb. § 105 odst. 1
§ 108
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 46/1969 sb. rozh.

Ke způsobu oceňování hodnoty věci získané trestným činem.

Pokud je k ocenění věci, patřící osobě poškozené trestným činem, zapotřebí odborných znalostí (zejména např. k posouzení stupně opotřebení a tedy i rozsahu snížení původní hodnoty věci), přibere se k tomuto ocenění znalec.

(Rozhodnutí krajského soudu v Plzni z 22. 11. 1968, 4 To 246/68.)

Krajský soud jako soud odvolací zrušil pro nedostatek skutkových zjištění ohledně ceny odcizených věcí rozsudek okresního soudu v Chebu z 20. 9. 1968 sp. zn. 3 T 120/68 a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně.

Z odůvodnění:

Napadeným rozsudkem byl obžalovaný odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání okresní prokurátor a to proti výroku o trestu s ohledem na to, že uložený trest považuje za nesprávný, zvláště pokud byl povolen obžalovanému jeho podmíněný odklad. Žádá krajský soud, aby zrušil napadený rozsudek ve výroku o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody a sám mu uložil trest nepodmíněný.

Když krajský soud z podnětu tohoto odvolání přezkoumal napadený rozsudek ve všech výrocích, proti nimž se mohl odvolatel odvolat, jakož i správnost postupu řízení, které napadenému rozsudku předcházelo, dospěl k těmto závěrům:

Především okresní soud pochybil, jestliže přijal obžalobu, když v některých směrech přípravné řízení se ukazuje jako nedostatečné a kusé, a pochybil pak ještě tím, když po přijetí obžaloby se sám nepostaral o odstranění těchto nedostatků a neúplného dokazování. Zůstala neobjasněna základní otázka, tj. jaká byla skutečná hodnota odcizených náramkových hodinek a ozdobných dýk. Okresní soud měl k dispozici toliko vyjádření poškozeného, který uvedl, že odcizené hodinky mají hodnotu 800,- Kčs a odcizené dvě dýky 50,- Kčs. Z jeho výpovědi v hlavním líčení vyplývá, že na tomto svém tvrzení setrval. Mimo této výpovědi měl okresní soud k dispozici jakýsi posudek, patrně prodavače prodejny hodin a klenotů v Ch. z 10. 8. 1968, v němž je pouze uvedeno, že hodinky Sláva PL nové 350,- Kčs, nyní 200,- Kčs. Jde patrně o hodnotu hodinek. Z obsahu spisu není však patrné na základě čeho tento „posudek“ byl podán, zda se tak stalo na základě dotazu orgánu bezpečnosti nebo prokurátora anebo předsedy senátu, jaké otázky byly vlastně položeny, zda zmíněná prodejna měla k dispozici hodinky odcizené poškozenému, či zda byl odhad dělán jen podle položených otázek bez předložení hodinek. Z výpovědi poškozeného totiž nevyplývá, zda oceňované hodinky jsou totožné s těmi, které byly poškozenému odcizeny. Toto hodnocení má navíc jeden základní nedostatek, že ve skutečnosti jde o provádění znaleckého úkonu způsobem, který trestní řád nepřipouští. Ocenění hodinek pro dobu spáchání závadného jednání ze strany obžalovaného, stejně jako ozdobných dýk, je třeba posuzovat jako objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení, k němuž je třeba odborných znalostí. Proto v tomto případě ve shodě s ustanovením § 105 odst. 1 tr. ř. bylo třeba přibrat znalce. Ten pak mohl podat ať již písemný nebo ústní posudek po náležitém poučení, přičemž bylo povinností orgánů přípravného řízení, případně soudu, hodinky mu předložit, stejně jako ozdobné dýky a seznámit jej i s tvrzením poškozeného, pokud tyto předměty sám oceňoval. Tohoto znalce bylo pak třeba vyslechnout a to i v hlavním líčení, protože jde o důležitý důkaz, který může mít rozhodující vliv na otázku právní kvalifikace jednání obžalovaného.