Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 29.03.1968, sp. zn. 2 Tz 2/68, ECLI:CZ:NS:1968:2.TZ.2.1968.1

Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. v neprospěch obviněného pravomocným rozsudkem okresního soudu v Pelhřimově z 18. srpna 1967 sp. zn. 2 T 117/67, jímž btl obviněný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 odst. 1 tr. zák.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu byl obviněný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil jako řidič traktoru Zetor Super, když způsobil zranění motocyklistovi T tím, že při odbočování nedal a ani nemohl dát neúčinnými blikači znamení, že hodlá z přímého směru odbočovat.

Okresní soud zjistil, že obviněný po ukončení svého zaměstnání se odebral do státního statku, v němž brigádnicky jezdil jako řidič traktoru. Kolem 15.30 hod. před jízdou překontroloval přidělený traktor s vlekem, s nímž odvážel siláž z pole. Poté jezdil střídavě s pole na vozovku a světla již nekontroloval. Při cestě kolem 18.00 hod., kdy hodlal odbočit, zapnul ukazatele změny směru jízdy; právě když odbočoval, byl předjížděn motocyklistou, přičemž došlo ke střetu motocyklu s traktorem a ke zranění motocyklisty T. Z protokolu o nehodě v silničním provozu soud zjistil, že blikače změny směru na vleku traktoru nefungovaly. T vysvětlil, že nepředpokládal, že bude obviněný měnit s traktorem směr jízdy.

Okresní soud je toho názoru, že obviněný měl před každým vjezdem na vozovku znovu kontrolovat správnost chodu všech světel a jestliže to neučinil, porušil povinnosti řidiče, uvedené v § 3 odst. 1 vyhlášky ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb. o provozu na silnicích. Toto porušení povinností vedlo ke zranění motocyklisty a tedy ke spáchání shora uvedeného trestného činu.

Nebyla vyvrácena obhajoba obviněného, že přes započetím jízdy pro siláž překontroloval řádně stav traktoru i vleku ve smyslu shora uvedeného ustanovení vyhlášky. K objasnění stavu koncových světel a k ověření příčiny jejich selhání bylo třeba přibrat znalce, který by objasnil, zda k selhání mechanismu došlo v důsledku otřesů při jízdě na poli nebo funkce blikačů selhala náhle a z jakých příčin.

Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 80/1966 Sb. ukládá řidiči prohlédnout před jízdou vozidlo, vybavení a výstroj vozidla i způsob umístění a upevnění nákladu a zjištěné závady odstranit. K jízdě smí použít vozidla, jehož celkový stav odpovídá technickým podmínkám provozu vozidel na silnicích a které neznečisťuje a nepoškozuje silnici.

Toto ustanovení nelze vykládat tak extenzivně, že řidič motorového vozidla je povinen před každou jednotlivou jízdou před vjezdem na vozovku během denního provozu znovu překontrolovat stav světel nebo vozidla. Tento extenzivní výklad by se nevztahoval jen na jízdy traktoristů, ale dopadal by i na ostatní druhy vozidel, které pracují nepřetržitě v dopravě, jako např. nákladní auta při odvozu zeminy ze staveb, auta při každém výjezdu z továren apod. a nepřiměřeně by ztěžoval provoz. Nejvyšší soud proto došel k závěru, že ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 80/1966 Sb. je porušeno pouze tehdy, jestliže řidič před celkovým započetím jízdy neprohlédne vozidlo. Kromě toho by mohlo být spatřováno zaviněné porušení tohoto ustanovení tehdy, kdyby řidič kupř. po nárazu vozidlem do překážky bezdůvodně spoléhal, že k poškození koncových světel nebo směrových blikačů nedošlo a stav vozidla neprohlédl.