Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 12.10.1966, sp. zn. 6 Cz 139/66, ECLI:CZ:NS:1966:6.CZ.139.1966.1

Od 1. srpna 1965 není již možné provádět úpravu důchodu podle zákona č. 40/1958 Sb. Úprava důchodů provedená pravomocně podle tohoto zákona do 31. července 1965 zůstává v platnosti.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. října 1966, 6 Cz 139/66.)

Rozhodnutím dávkové komise při komisi sociálního zabezpečení ONV v Praze 3 byl navrhovateli snížen starobní důchod podle § 1 zák. č. 40/1958 Sb. z nárokové výše Kčs 631,- měsíčně na částku Kčs 400,- měsíčně s účinností od 1. 1. 1965. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím dávkové komise při komisi sociálního zabezpečení Národního výboru hlavního města Prahy.

Navrhovatel ve svém opravném prostředku namítal, že po skončení výkonu trestu se zapojil do zaměstnání a poctivou prací odčinil trestný čin, k němuž byl sveden okolnostmi a proto navrhl, aby rozhodnutí o snížení jeho důchodu bylo zrušeno.

Městský soud v Praze potvrdil napadené rozhodnutí pokud jde o úpravu do 31. 7. 1965, za dobu od 1. 8. 1965 rozhodnutí odpůrce zrušil. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že zákon č. 40/1958 Sb. byl ustanovením § 73 zák. č. 59/1965 Sb. s účinností od 1. 8. 1965 zrušen a že odsouzení navrhovatele bylo dnem 9. 7. 1965 zahlazeno, takže navrhovateli od 1. 8. 1965 náleží starobní důchod v zákonné výši.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím městského soudu v Praze byl porušen zákon a toto rozhodnutí zrušil.

Z odůvodnění:

Ustanovením § 73 zák. č. 59/1965 Sb. byl zrušen zákon č. 40/1958 Sb. o úpravě důchodů některých odsouzených osob. Od 1. 8. 1965 nelze tedy důchody podle zákona č. 40/1958 Sb. upravovat, avšak úprava důchodu, která byla pravomocně provedena před tímto dnem, zůstává v platnosti a národní výroby mají pouze právo takto upravené důchody zvýšit, popřípadě přiznat až do plné zákonné výměry. Nemá proto opory v zákoně názor městského soudu v Praze, že úprava důchodu navrhovatele byla důvodná do 1. 8. 1965, že však po tomto dni již důvodná není.

Z toho, že ustanovením § 73 zák. č. 59/1965 Sb. byl zákon č. 40/1958 Sb. dnem 1. srpna 1965 zrušen, vyplývá, že od tohoto dne není již možné provádět úpravu důchodů podle tohoto zrušeného zákona. Znamená to tedy, jak shora již bylo uvedeno, že zůstává v platnosti úprava důchodů provedená pravomocně podle zákona č. 40/1958 Sb. do 31. července 1965; po tomto dni již takovou úpravu provést nelze. V daném případě však úprava starobního důchodu navrhovatele před 1. srpnem 1965 pravomocně provedena nebyla, protože proti rozhodnutí dávkové komise Národního výboru hlavního města Prahy jako odvolacího orgánu ze dne 2. 3. 1965 podal navrhovatel včas opravný prostředek, o němž soud rozhodl usnesením ze dne 7. října 1965. Protože tedy o úpravě starobního důchodu navrhovatele nebylo pravomocně rozhodnuto před 1. srpnem 1965, nemohlo již dojít k této úpravě podle zrušeného zákona č. 40/1958 Sb.

Jestliže proto soud potvrdil napadené rozhodnutí, pokud jde o úpravu navrhovatelova důchodu podle § 1 zák. č. 40/1958 Sb. za dobu do 31. července 1965, porušil tím zákon v ustanovení § 73 zák. č. 59/1965 Sb. ve spojení s ustanovením § 1 zák. č. 40/1958 Sb. a § 154 odst. 1, 167 odst. 2 a § 244 odst. 1 o. s. ř.