Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16.06.1966, sp. zn. 7 Co 258/66, ECLI:CZ:KSUL:1966:7.CO.258.1966.1

Okresní soud v Litoměřicích snížil výživné placené otcem L. P. na 220,- Kčs u nezl. Pavla a na 200,- Kčs u nezl. Petra s odůvodněním, že otec má novou vyživovací povinnost k nezl. Šárce a k manželce, která nastoupila neplacenou mateřskou dovolenou.

Matka podala odvolání a navrhla, aby napadený rozsudek byl změněn tak, že se výživné otce na obě děti snižuje na částku 500,- Kčs měsíčně. Poukázala na to, že otcova manželka má možnost umístit nezletilou Šárku v jeslích, takže je schopná výdělečné činnosti.

Krajský soud v Ústí n. L. rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Z odůvodnění:

Podle § 99 odst. 1 zák. o rodině lze soudní rozhodnutí o výživě nezl. dětí změnit, změní-li se poměry. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny. Prvý soud správně zjistil, že v době poslední soudní úpravy v říjnu 1964 si otec vydělával průměrně 1760 Kčs čistých měsíčně, matka 1390,- Kčs a oba rodiče žili osaměle. Za těchto podmínek stanovil soud výživné v částce 300,- Kčs na nezletilého Pavla a 250,- Kčs na nezletilého Petra. Od té doby, jak plyne z důkazů provedených prvým soudem, došlo k podstatné změně ve výdělkových možnostech rodičů, v jejich osobních poměrech a částečně i v potřebách nezletilých dětí. Nezletilí Petr a Pavel jsou ve věku 2 1/2 a 5 let a jejich potřeby jsou tedy o něco málo vyšší než v říjnu 1964. Otcův výdělek za posledních 6 měsíců činí průměrně 1900,- Kčs čistých. Otcův příjem se tedy zvýšil asi o 140,- Kčs měsíčně. Matka si vydělala od prosince 1960 do května 1966 průměrně 1256,- Kčs čistých. Čistý výdělek matky se tedy snížil o 134,- Kčs měsíčně. Je však třeba vzít v úvahu, že k tomu došlo tím, že se matka provdala a daňovou úlevu na děti má její manžel, který vydělává měsíčně průměrně 1577,- Kčs a platí výživné na dítě z prvého manželství ve výši 300,- Kčs měsíčně. na druhé straně přibyly otci další dvě vyživovací povinnosti a to k nezl. Šárce, nar. 28. 11. 1965 a k manželce, která je od 10. 4. 1966 na neplacené mateřské dovolené, na níž hodlá setrvat do jednoho roku věku nezletilé Šárky. Je nepochybné, že břemeno spojené s výživou dcery a manželky je jen velice málo vyvažováno menším zvýšením otcova výdělku a o něco vyšší potřebou nezletilých Petra a Pavla. Krajský soud proto dospívá k závěru, že se poměry účastníků výrazně změnily v neprospěch otce. Nastalé změně poměrů pak odpovídá snížení výživného tak, jak zcela správně učinil prvý soud.

K témuž závěru lze dojíti i po porovnání současných skutečných příjmů účastníků a jejich potřeb. Otec má k dispozici (s přihlédnutím k přídavkům na děti 133,- Kčs měsíčně a po odečtení výživného 420,- Kčs měsíčně) 1613,- Kčs, z čehož je povinen vyživovat kromě sebe též další dospělou osobu a půlroční dítě. Matka může počítat – s přihlédnutím k přídavkům na děti ve výši 267,- Kčs měsíčně a po připočtení výživného 420,- Kčs měsíčně – s částkou 1943,- Kčs, z níž musí živit kromě sebe dvě děti ve věku 5 a 2 1/2 roku. Z toho plyne, že sociální situace matky a nezletilých Petra a Pavla je dokonce o něco lepší než situace otcova, a to i tehdy, je-li stanoveno výživné na obě děti ve výši 420,- Kčs měsíčně.

K námitce matky nezletilých dětí, že otcova manželka může jít do zaměstnání, neboť má pro děti zajištěny jesle, krajský soud nepřihlédl. § 157 odst. 2 zák. práce stanoví, že k prohloubení mateřské péče o dítě je organizace povinna poskytnout ženě, která o to požádá, další mateřskou dovolenou až do jednoho roku věku dítěte. Bylo by obcházením zákonného předpisu, kdyby matka dítěte mladšího jednoho roku byla z jakýchkoliv důvodů, byť i nepřímo, donucována k nástupu do zaměstnání. jestliže se rozhodla využít svého práva na prodlouženou mateřskou dovolenou, může žádat od svého manžela, aby ji vyživoval ( § 91 odst. 1 zák. o rod.). Manželova schopnost vůči ostatním vyživovaným osobám se tím snižuje, a to musí soud respektovat.