Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 28.09.1965, sp. zn. 4 Cz 118/65, ECLI:CZ:NS:1965:4.CZ.118.1965.1

Okresní soud v Českých Budějovicích povolil usnesením ze dne 5. září 1962 exekuci na plat dlužníka k vymožení dlužného a běžného výživného pro jeho nezletilé děti.

Na návrh povinného zastavil okresní soud v Českých Budějovicích napadeným usnesením s účinností od 1. února 1965 výkon rozhodnutí ve prospěch nezl. J. U. pro běžné výživné 250,- Kčs měsíčně. Zjistil, že okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 29. ledna 1965 zrušil vyživovací povinnost otce k této nezletilé s účinností od 1. února 1965, takže je odůvodněn postup podle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že okresním soudem v Českých Budějovicích byl porušen zákon, a toto rozhodnutí zrušil.

Z odůvodnění:

Podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. zastaví soud výkon rozhodnutí, jestliže rozhodnutí, které bylo podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno. Zastavení výkonu rozhodnutí však předpokládá, že rozhodnutí, jež bylo podkladem k výkonu, bylo zrušeno pravomocně. Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 29. ledna 1965 sice vyživovací povinnost otce k nezl. J. U. zrušil, avšak matka nezletilé podala proti tomuto rozsudku včas odvolání, o němž nebylo ještě rozhodnuto. Vzhledem k podanému odvolání není rozsudek okresního soudu v Chebu dosud v právní moci. Proto nelze rozhodnutí, které je podkladem výkonu rozhodnutí, považovat, v části týkající se běžného výživného pro nezl. J. U. pro dobu od 1. února 1965, za pravomocně zrušené.

Pokud tedy okresní soud napadeným usnesením výkon rozhodnutí v rozsahu jím uvedeném zrušil, porušil zákon v ustanovení § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř.