Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 05.11.1965, sp. zn. 2 Tz 15/65, ECLI:CZ:NS:1965:2.TZ.15.1965.1

Rozsudkem okresního soudu v Pelhřimově ze dne 23. června 1965 sp. zn. T 129/65 byl obviněný A uznán vinným trestnými činy opilství podle § 201 tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 223 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil tím, že dne 20. dubna 1965 v Humpolci, když se požitím alkoholických nápojů přivedl do stavu opilosti, jel na jízdním kole, nezvládl jeho řízení a srazil chodce K., jemuž způsobil újmu na zdraví (otřes mozku prvního stupně).

Ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem Nejvyšší soud rozsudek okresního soudu zrušil ve výroku o vině obviněného trestným činem opilství podle § 201 tr. zák., za trestný čin podle § 223 odst. 1 tr. zák. uložil obžalovanému trest.

Z odůvodnění:

Skutkovým zjištěním rozsudku okresního soudu nelze vytýkat pochybení, poněvadž odpovídají výsledkům provedeného dokazování.

Nesprávné je však právní posouzení zjištěného skutku, v němž soud shledal znaky trestného činu opilství podle § 201 tr. zák.

Trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. se dopustí, kdo poté, co požil alkoholické nápoje, vykonává zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Z tohoto ustanovení vyplývá, že trestný čin je spáchán již provedením zakázaného jednání, které má obecně nebezpečnou povahu, avšak od obecného nebezpečí ve smyslu § 180 ( § 179) tr. zák. se liší tím, že nebezpečí chráněným zájmům nemusí hrozit konkrétně a bezprostředně; stačí ještě vzdálená možnost poruchy.

Z ustanovení § 201 tr. zák. dále vyplývá, že zde zákon postihuje pouze jednání při výkonu takového zaměstnání nebo jiné činnosti, jejichž bezpečný výkon vyžaduje soustředěnou pozornost a pohotovost, přičemž i menší oslabení psychických a fyzických funkcí vyvolává možnost vzniku v zákoně uvedeného ohrožení. Jako takovou typickou činnost v tomto smyslu uvádí důvodová zpráva k uvedenému ustanovení zákona řízení motorových vozidel, které vyžaduje schopnost správných a včasných vjemů a pohotových reakcí na situace v dopravním provozu.

Ohrožení takové intenzity spojené s jízdou motorových vozidel naproti tomu obecně nevyplývá z jízdy podnapilého cyklisty, jehož vozidlo v důsledku své konstrukce, malé váhy a zejména nedostatku motorické síly nemá značnější kinetickou energii.

Toto ohrožení sice může za určitých okolností vzniknout, avšak v takovém případě vyplývá jen z dané konkrétní situace, nikoliv ze samotné povahy vozidla a jízdy na něm v podnapilém stavu; nebezpečnou situaci v tomto smyslu může v konkrétním případě vytvořit podnapilá osoba i jinou činností, jako tažením vozíku a dokonce i závadnou chůzí. Je proto zřejmé, že ustanovení § 201 tr. zák. na tyto případy nedopadá, takže trestní postih i takovýchto případů pouhého ohrožení by přesahoval záměr zákona, naznačený v důvodové zprávě.

Jestliže okres. soud jízdu obviněného na jízdním kole v podnapilém stavu posoudil jako trestný čin opilství podle § 201 tr. zák., porušil zákon v ustanovení § 201 tr. zák. v neprospěch obviněného.

Pokud obviněný zjištěným jednáním způsobil chodci K. újmu na zdraví, jeho jednání soud správně posoudil jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 223 odst. 1 tr. zák.

Z uvedených důvodů byl rozsudek okresního soudu zrušen ve výroku o vině obviněného trestným činem opilství podle § 201 tr. zák. a ve výroku o trestu.

Zjištěné jednání obviněného, jeho jízda na kole v podnapilém stavu není trestným činem. Přichází v úvahu posouzení tohoto jednání jako provinění podle § 19 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb. ( § 38 písm. b) zák. č. 60/1961 Sb.) nebo přestupku podle § 10 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.