Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10.11.1964, sp. zn. 6 Co 520/64, ECLI:CZ:MSPH:1964:6.CO.520.1964.1

Z ustanovení § 74 odst. 1 a 2 zákona o rodině vyplývá, že i přeměnu osvojení v osvojení nezrušitelné podle § 77 zák. o rod., může soud provést jen na návrh obou manželů. Jestliže jeden z osvojitelů-manželů mezitím zemřel, nelze přeměnu osvojení provést.

(Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 1964, 6 Co 520/64.)

Obvodní soud pro Prahu 4 nevyhověl návrhu osvojitelky, aby byla zapsána do matriky místo rodičů nezletilého osvojence.

Městský soud v Praze rozsudek soudu prvého stupně potvrdil.

Z odůvodnění:

Napadeným rozsudkem nebylo vyhověno návrhu osvojitelky, aby byla zapsána do matriky místo rodičů nezletilého osvojence. Soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že osvojitel – manžel osvojitelky – již zemřel a že osvojit se zápisem osvojitelů do matriky mohou pouze manželé.

V odvolání proti tomuto rozsudku vytýká osvojitelka, že i zesnulý osvojitel chtěl dítě osvojit nezrušitelným osvojením, ale mezitím tragicky zemřel, že vztahy mezi osvojitelkou a osvojencem jsou skutečně ty nejlepší a že i osvojenec sám vyjadřuje přání, aby trvale nesl příjmení osvojitelky.

Soud prvého stupně správně poukázal na ustanovení § 74 odst. 1 a 2 zák. o rod., podle kterého provést osvojení se zápisem osvojitelů jako rodičů v matrice lze jen tehdy, jestliže osvojují manželé. Z toho ovšem plyne, že i přeměnu osvojení v osvojení nezrušitelné podle § 77 zák. o rod. může soud provést jen na návrh obou manželů. Jestliže jeden s osvojitelů-manželů mezitím zemřel, nelze provést přeměnu osvojení. Osvojitelka a její manžel měli od r. 1958 dost času, aby tuto přeměnu provedli. Jestliže tak neučinili dříve, dnes to možné není.

K připomínce odvolání, že nezletilý chce trvale nést příjmení osvojitelky je uvést, že nezletilý se dnes tak jmenuje a ani tím, že nebude provedena přeměna, své přání neztratí.