Rozhodnutí Okresního soudu Praha – západ ze dne 27.09.1963, sp. zn. 2 T 159/63, ECLI:CZ:OSPZ:1963:2.T.159.1963.1

Soud uznal obžalovaného vinným trestným činem příživnictví podle § 203 odst. 2 tr. zák. ve znění novely proto, že od 28. 2. 1963 až do 30. 7. 1963 nikde nepracoval a nechal se živit svou matkou, sourozenci a kamarády.

Za to mu uložil trest 9 měsíců odnětí svobody nepodmíněně.

Z odůvodnění:

Obžalovaný se učil kameníkem, avšak pro špatnou pracovní morálku byl z učení v roce 1958 propuštěn. Kratší dobu nepracoval, potom nastoupil jako pomocný dělník v n. p. Kablo Hostivař, kde byl zaměstnán až do roku 1960. Dále byl zaměstnán u n. p. Agrotechna v Praze, kde pracoval až do roku 1962. Poté nastoupil základní vojenskou službu, kde byl až do června 1962. Zde podepsal smlouvu na dobu 18 měsíců s tím, že bude pracovat na dole Pionýr v Ostravsko-karvínském revíru. Za podepsání smlouvy a za nástup na uvedený důl obdržel začleňovací příspěvek 500 Kčs. Zde jeho pracovní morálka nebyla dobrá, meškal směny bez opodstatněné příčiny. Jeho poměr ke spolupracovníkům nebyl dobrý. Dne 28. 2. 1963 toto zaměstnání opustil a živil se tím, že vykonával různé příležitostné práce u občanů, za což dostával menší peněžní částky.

Dále se živil tím, že příležitostně pracoval jako výčepní, za což obdržel opět částky peněžité, jakož i jídlo. Od své sestry dostával občas 3 – 5 Kčs na cigarety a jídlo. Dostával stravu také od své matky. Dne 18. 3. 1963 byl předvolán naposledy před závodní výbor ROH dolu Pionýr v Orlové, kde byl vybídnut, aby zaměstnání nastoupil. Taktéž s ním byl proveden pohovor na MNV v Chodově u Prahy, kde přislíbil, že nastoupí zpět na důl, Dne 8. 5. 1963 byl s ním proveden pohovor okresním prokurátorem, kde opětovně přislíbil, že do práce v Ostravsko-karvínském revíru nastoupí, ale ani toto nesplnil. Okrskář VB v Chodově u Prahy s ním měl několikráte pohovor a připomínal mu, aby nastoupil do zaměstnání v Ostravě, ale ani této výzvy obžalovaný neuposlechl. V měsíci dubnu 1963, když jeho matka brala důchod po zemřelém manželovi, dala obžalovanému 100 Kčs a jídlo za 140 Kčs s tím, aby objel zpět do Ostravy a nastoupil na důl. Obžalovaný však se potuloval v Praze a okolí a do Ostravy neodejel. V letních měsících potom se svými kamarády odejel na tramp na Moravu. Cestovné za něho zaplatili kamarádi a taktéž po dobu 14 dnů jej na výletě živili ze svých zásob. Z tohoto výletu se vrátil dne 27. 7. 1963. Až do 30. 7. 1963 opět nikde nepracoval a potuloval se v okolí přehrady v Praze-Hostivaři, kde se nechával živit taktéž svými kamarády. V uvedené době mu dával též malé částky na cigarety a jídlo jeho bratr. Obžalovaný se k uvedeným skutkům doznal a na svou obhajobu uvedl to, že se mu v Ostravě nechtělo pracovat proto, že chtěl být zaměstnán někde v Praze nebo okolí. Doznal též, že se nechával živit jak svou matkou, tak svými sourozenci, dále i svými známými a kamarády.

Z trestné činnosti byl usvědčován jak svou matkou, ta i svými sourozenci a dále pak svými kamarády.

Soud dospěl k závěru, že v jednání obžalovaného nutno spatřovat trestný čin příživnictví podle § 203 odst. 2 tr. zák. ve znění novely. Soud přihlédl k té okolnosti, že obžalovaný od doby, kdy vychodil školu, měl soustavně špatnou pracovní morálku, často měnil zaměstnání, přičemž se mezi novým nástupem do zaměstnání nechával určitou dobu živit svou rodinou a nikde nepracoval. Naposledy jeho jednání vyvrcholilo opuštěním zaměstnání na dole Pionýr v Orlové okr. Karviná, načež pak po dobu 5 měsíců, ačkoliv je mladý a zdravý, nikde nepracoval a nechával se vydržovat druhými osobami. Jde tu o typický parazitní způsob života. Jak je zjevné ze zpráv MNV, zaměstnavatele i ze zprávy okresní prokuratury, veškeré domluvy a pohovory na obžalovaného nezapůsobily. Samotní občané obce Chodova poukazovali na to, jakým způsobem obžalovaný žije, a odsuzovali jeho jednání.

Proto byl obžalovaný uznán vinným trestným činem příživnictví podle § 203 odst. 2 tr. zák. ve znění novely.