Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 12.03.1963, sp. zn. 6 Co 109/63, ECLI:CZ:MSPH:1963:6.CO.109.1963.1

Obvodní soud pro Prahu 1 svěřil nezletilou do výchovy a výživy babičky a otci dítěte bylo uloženo platit na úhradu osobních potřeb nezletilé Kčs 250,- měsíčně; otcova rodičovská moc byla ponechána v klidu.

Otec dítěte ve své stížnosti namítal, že babička nedává záruky řádné výchovy nezletilé.

Babička dítěte pak ve své stížnosti namítala, že otec měl být zbaven rodičovské moci.

Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že otce dítěte zbavil rodičovské moci.

Odůvodnění:

Soud prvního stupně pochybil, když rodičovskou moc otce ponechal v klidu. Ponechání rodičovské moci v klidu podle § 61 odst. 1 zákona o právu rodinném je tehdy na místě, nemohou-li rodiče nebo některý z nich pro dočasnou překážku vykonávat rodičovskou moc. Takovou dočasnou překážkou je nepochybně také delší doba výkonu trestu odnětí svobody. Nelze se však omezit jen na zjištění, že otec byl odsouzen k dlouhodobému trestu odnětí svobody, nýbrž je třeba také zkoumat příčinu tohoto odsouzení.

Z obsahu trestních spisů obvodního soudu pro Prahu 1 vyplývá, že otec dítěte byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 8 roků (tento trest pak byl odvolacím soudem zvýšen na 10 roků) pro trestný čin vraždy podle § 219 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 12. února 1962 usmrtil úmyslně svoji bývalou manželku, matku nezletilé.

Tento trestný čin svědčí o závažné mravní a charakterové neschopnosti rodiče, která se sice dosud neprojevila v zneužití rodičovské moci nebo v zanedbávání povinností z ní plynoucích, avšak nebezpečně ohrožuje účel výchovy. Má povahu trvalé překážky výkonu rodičovské moci ve smyslu § 61 odst. 2 zák. o právu rod. a je tedy důvodem k odnětí rodičovské moci. Nelze se proto spokojit jen ponecháním rodičovské moci v klidu pro dočasnou překážku podle § 61 odst. 1 zák. o právu rod. Výrok soudu prvního stupně byl vzhledem k tomu v tomto směru změněn.

Pokud pak jde o svěření nezletilé do péče babičky dítěte, bylo zjištěno, že tato dává záruku řádné výchovy nezletilé a není proto důvodu, aby nezletilá byla dána do péče bývalého manžela matky dítěte, s nímž zemřelá žila v manželství před uzavřením sňatku s otcem dítěte. I když není důvodu pochybovat o dobré vůli bývalého manžela matky dítěte k řádné výchově nezletilé, nebylo by žádoucí, aby nezletilá vyrůstala v domácnosti bývalého manžela své matky, který není jejím otcem a není s ní v žádném příbuzenském vztahu. Tento postup je v souladu se stanoviskem směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu a používání zákonů, týkajících se rodinných vztahů a výchovy mládeže Pls 2/62, uveř. pod č. III/62 Sbírky rozh. a sdělení soudů ČSSR, podle něhož v zájmu dětí – zejména když žádný z rodičů nemůže zajistit řádnou výchovu dítěte – je někdy žádoucí, aby s ohledem na jejich řádný vývoj byly svěřeny do výchovy nikoli rodičům, nýbrž jiným příbuzným, nejčastěji prarodičům dítěte.

Bylo tedy jinak rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, když stanovené výživné shledal soud přiměřeným.