Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17.01.2002, sp. zn. 6 To 25/2002, ECLI:CZ:KSPL:2002:6.TO.25.2002.1

Krajský soud v Plzni zrušil ke stížnosti okresního státního zástupce v Tachově usnesení Okresního soudu v Tachově ze dne 4. 12. 2001 sp. zn. 2 T 213/2001 a znovu se rozhodl tak, že se obžalovaný J. H., u něhož trvá důvod vazby ve smyslu ustanovení § 67 písm. c) tr. ř., propouští z vazby na svobodu za současného přijetí záruky paní J. M. a dále za současného vyslovení dohledu probačního úředníka nad obžalovaným se obžalovanému ukládá, aby se po dobu trvání důvodu vazby podle § 67 písm. c) tr. ř. vyhýbal kontaktu s nezletilými poškozenými P. Š., L. Š., L. H., M. H. a M. K.

Z  o d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 4. 12. 2001 sp. zn. 2 T 213/2001 byl J. H. propuštěn z vazby na svobodu za současného přijetí slibu podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. ř. důvěryhodnou osobou a současného přijetí slibu obžalovaného J. H. podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, že trvají důvody vazby podle ustanovení § 67 odst. 1 písm. c) tr. ř. Současně byla obžalovanému uložena povinnost, aby v době od propuštění z vazby na svobodu do konání hlavního líčení dne 27. 12. 2001 se zdržoval v místě trvalého bydliště, případně na adrese své sestry paní J. M. a vyhýbal se jakémukoli kontaktu s dívkami uvedenými ve výroku obžaloby v souvislosti s jeho trestním stíháním.

Proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě podal okresní státní zástupce stížnost, kterou odůvodnil (po korekci na konci hlavního líčení dne 27. 12. 2001) tím, že důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. b) tr. ř. s ohledem na provedené dokazování již odpadl, ovšem nadále je dán důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. c) tr. ř., a navíc okresní soud ve svém rozhodnutí řádně nespecifikoval osobu důvěryhodnou a podmínil chování obžalovaného ke dni 27. 12. 2001, ačkoliv bude prováděno další dokazování i po tomto datu. Stěžovatel také namítl, že okresní soud uložil obžalovanému omezení směřující k nahrazení důvodu vazby koluzní.

Krajský soud v Plzni z podnětu řádné a včas podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroků napadeného usnesení i řízení, které tomuto usnesení předcházelo a na základě tohoto postupu dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Především je třeba uvést, že i podle názoru stížnostního soudu v současné době již není dán důvod vazby koluzní podle § 67 odst. 1 písm. b) tr. ř., a to kromě důvodů uváděných v napadeném usnesení i samotným stěžovatelem také s ohledem na novelizované ustanovení § 71 odst. 2 tr. ř.

Stejně tak ovšem považuje krajský soud za správný i závěr o trvání důvodu vazby podle § 67 odst. 1 písm. c) tr. ř., protože trestná činnost obžalovaného vůči většímu počtu poškozených útlého věku měla trvat poměrně dlouhou dobu. Okresní soud ostatně nepochybil ani v tom směru, pokud shledal důvody a podmínky pro nahrazení tohoto důvodu vazby instituty uvedenými v ustanovení § 73 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. Nesprávně však označil záruku sestry obžalovaného paní J. M. jako slib, přičemž tuto důvěryhodnou osobu ve výroku napadeného usnesení nespecifikoval. Stěžovateli přisvědčil soud druhého stupě také v tom směru, že napadené usnesení nevymezuje správně dobu trvání omezení obžalovaného. Z uvedených důvodů bylo tedy třeba napadené usnesení zrušit a při novém rozhodnutí uvedená pochybení resp. nedopatření odstranit. Krajský soud se navíc rozhodl posílit instituty nahrazující vazbu o dohled probačního úředníka nad obžalovaným ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) tr. ř. Ve smyslu ustanovení § 73 odst. 3 tr. ř. bude proto obžalovaný povinen ve stanovených lhůtách dostavit se k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se omezení spočívajícím v tom, že se bude vyhýbat kontaktu s nezletilými poškozenými, a to po dobu trvání důvodu vazby uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř. Pokud obžalovaný nebude plnit povinnosti uložené mu v souvislosti s nahrazením vazby, rozhodne soud znovu o vazbě (§ 73 odst. 4 tr. ř.).