Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 18. 8. 1970, sp. zn. Tzv 28/70

Pravomocným usnesením vojenského obvodového soudu byl se zřetelem na ustanovení § 302 odst. 1 tr. ř. zamítnut v obžalobě obsažený návrh prokurátora na řízení proti uprchlému.

Nejvyšší soud ČSSR na podkladě stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, napadené usnesení vojenského obvodového soudu zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Vojenský obvodový soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že není bezpečně prokázáno, že obviněný se zdržuje v cizině a že nejsou náležitě objasněny všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí soudu v otázce viny a trestu a v otázce, zda se má konat řízení proti uprchlému. Dále pak soud uvádí, že oproti všeobecným ustanovením trestního řádu o předběžném projednání obžaloby vyplývá pro něho z ustanovení druhého oddílu XIX. hlavy tr. řádu povinnost rozhodnout nejdříve o návrhu prokurátora, aby se proti obviněnému konalo řízení jako proti uprchlému a potom o obžalobě.

Proti tomuto usnesení soudu podal generální prokurátor v neprospěch obviněného stížnost pro porušení zákona.

Nejvyšší soud ČSSR přezkoumal ve smyslu § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného usnesení a shledal, že zákon porušen byl.

Jak plyne z ustanovení § 305 tr. ř., lze konat řízení před soudem proti uprchlému jen na návrh prokurátora a tento návrh může být učiněn již v obžalobě. Z toho vyplývá, že soud v souvislosti s předběžným projednáním obžaloby projedná i návrh na konání řízení podle druhého oddílu XIX. hlavy trestního řádu. Základem trestního postihu je obžaloba a zvláštní forma řízení pak pouze prostředkem k uplatnění dopadu zákona i na toho, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá. Soud při rozhodování o tomto návrhu zkoumá, zda jsou dány podmínky uvedené v § 302 tr. ř. Jestliže tedy při předběžném projednání obžaloby musí být zkoumána úplnost přípravného řízení a zákonnost postupu při něm, je také třeba sledovat i splnění podmínek pro konání řízení podle ustanovení druhého oddílu XIX. hlavy tr. řádu, byl-li návrh na konání řízení proti uprchlému podán už v obžalobě.

Soud měl tedy předběžně projednat obžalobu podanou vojenským obvodovým prokurátorem, a pokud by shledal, že nebyly zjištěny všechny skutečnosti, které jsou důležité pro rozhodnutí soudu, tj. že nebyly zjištěny tak, aby soud i za nepřítomnosti obviněného mohl rozhodnout jak ve výroku o vině, tak ve výroku o trestu, anebo že nebyly náležitě objasněny podmínky pro konání řízení proti uprchlému ve smyslu § 302 tr. ř., měl obžalobu vrátit prokurátoru k došetření a nikoli zamítnout návrh prokurátora na konání řízení proti uprchlému, podaný podle § 305 tr. ř.