Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 1920, sp. zn. Kr II 210/19
| Právní věta: |
Předražování Lhostejno, koupil-li pachatel věc, při jejímž prodeji se dopustil předražování, původně snad pro sebe a rozhodl-li se ji prodati teprve později. |
| Soud: | Nejvyšší soud |
| Datum rozhodnutí: | 04.03.1920 |
| Spisová značka: | Kr II 210/19 |
| Číslo rozhodnutí: | 152 |
| Rok: | 1920 |
| Sešit: | 1 |
| Typ rozhodnutí: | Rozhodnutí |
| Druh: | Rozhodnutí ve věcech trestních |
|
Sbírkový text rozhodnutí
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost Bernarda B. do rozsudku krajského soudu v Olomouci ze dne 19.9.1919, jímž byl uznán vinným přečinem předažování dle § 20 č. 1 a 2 b) cís. nař. ze dne 24.3.1917 č. 131 ř. z. mimo jiné z těchto důvodů: Okolnost, obžalovaným tvrzená, v rozsudku ostatně nezjištěná, že koupil sudy pro sebe a ne v úmyslu, by je dále zcizil, by ho neomlouvala. Při předražování jest lhostejno, koupil-li pachatel věc, při jejímž prodeji se dopustil předražování, původně snad pro sebe, a rozhodl-li se ji prodat teprve později, či koupil-li od počátku za účelem dalšího zcizení, poněvadž z hlediska § 20 cís. nař. jest rozhodno pouze chování pachatelovo při prodeji. Z předchozího nákupu jest důležita pro posouzení předražování pouze vynaložená nákupní cena nikoliv úmysl pachatelův ohledně další dispozice s věcí. |