Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 1920, sp. zn. Kr I 42/20

Po vydání zák.č. 187/1919 Sb. z. a n., jímž upravuje se oběh a správa platidel v československém státě a stanoví se povinnost užívati platidla opatřenými kolky nemůže býti pochybno, že pravými penězi papírovými, na území Československé republiky platnými, byly v době činu jen právě bankovky rakousko-uherské banky opatřené řádně za okolkovací akce pravými kolky, za tím účelem vydanými, a že tedy bankovka rakousko-uherské banky, byť i pravá, stala se jakožto papírový peníz Československé republiky po 10. březnu 1919 bankovkou nepravou, padělanou, jakmile opatřena byla kolkem nepravým, padělaným. Záležíť ono platidlo, jež dle výše citovaných ustanovení zákonných od skončení okolkovací akce za výhradně platné na území republiky Československé se uznává, pokud ku zřízení jeho bylo použito bankovek rakousko-uherské banky, v této bankovce a v náležitém k němu pravém kolku, i je tedy jako takové paděláno, byla-li padělána tato jeho integrující součást. Spadá tedy pod padělání samotné padělání bankovek nebo bankovních kolků samo o sobě právě tak, jako polepování pravých bankovek rakousko-uherské banky kolky padělanými.