Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 1919, sp. zn. Kr II 108/19

Z odůvodnění:

Činu trestného lze se dopustiti jenom vědomě. Přestoupení zákazu nebylo by trestno, kdyby je nebylo lze přičítati pachateli k vině a k té je v prvé řadě třeba, by si byl pachatel vědom svého činu v oněch směrech, jež se stanoviska práva trestního mají význam. Je-li činem, o jehož posouzení se stanoviska práva trestního jde, jednání obchodní, přichází z důsledků jeho v úvahu zejména okolnost, že činnost obchodní je činností výdělečnou, při níž její náklad a zisk přesouvá se na kupce a v poslední řadě na spotřebitele zboží. Tohoto pojmově nutného následku své činnosti pak si obchodující, zejména obchodník z povolání, nemůže býti nevědom.