Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 1919, sp. zn. Kr I 335/19

Pokud jde o zmatek podle č. 1 § 281 tr. ř. shledává jej stížnost zmateční v tom, že přítomná věc, když rozsudek soudu nalézacího v téže věci dne 25. července 1918 vynesený byl rozhodnutím nejvyššího soudu jako soudu zrušovacího ze dne 22. února 1919 zrušen, projednána byla v novém hlavním přelíčení týmž senátem nalézacím jako poprvé.

V tomto případě dochází k opětnému, hlavnímu přelíčení, tak jako v případě tom, když po úspěšném odporu obžalovaného proti rozsudku za jeho nepřítomnosti vynesenému hlavní přelíčení opakováno býti musí (§ 427 tr. ř.). Ani v tomto ani v onom případě však neplatí předpis poslední věty § 68 tr. ř. a není závady, by nové přelíčení před týmiž soudci odbýváno bylo. Není také příčiny měniti osoby soudců a pochybovati o jejich nepředpojatosti, když cestou obnovy řízení (a o toto se i zde jedná) bylo toliko vysloveno, že ta neb ona okolnost obžalovanému svědčící, nebyla uvážena, jako i v přítomném případě při poradě o zmateční stížnosti bylo soudem zrušovacím zjištěno.