Rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 1. 4. 1957, sp. zn. 11 To 115/57

Lidový soud v Rakovníku usnesením při hlavním líčení uložil obžalované pořádkovou pokutu 200 Kčs nahraženou pro případ nedobytnosti odnětím svobody na šest dní s odůvodněním, že obžalovaná se při hlavním líčení chovala neukázněně a bez dostatečné omluvy neuposlechla opětovně příkazu, daného jí předsedou senátu podle trestního řádu, aby nepřerušovala výpovědi svědků a nepřekřikovala soud.

Krajský soud ke stížnosti obžalované zrušil usnesení lidového soudu ve výroku o náhradním trestu odnětí svobody.

Odůvodnění:

Krajský soud přezkoumal napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že pořádková pokuta nevybočující ze sazby uvedené v ustanovení § 74 odst. 1 tr. ř. byla stěžovatelce po právu uložena. Podle obsahu protokolu o hlavním líčení před lidovým soudem chovala se obžalovaná při výslechu svědků tak, že musela být předsedou senátu čtyřikrát napomenuta, aby nerušila řízení. Napomenutí však nedbala a ve své neukázněnosti pokračovala.

Výrok o náhradním trestu odnětí svobody v trvání šesti dnů uložený stěžovatelce pro případ nedobytnosti pořádkové pokuty však nemá opory v zákoně.

Pořádková pokuta podle ustanovení § 74 odst. 1 tr. ř. není trestem pokuty ve smyslu trestního zákona správního, nýbrž jen jedním z prostředků daných předsedovi senátu k zajištění a zachování pořádku, t. j. plynulosti, nerušenosti a vážnosti soudního jednání v hlavním líčení (§ 221 tr. ř.). Neplatí ohledně ní proto ustanovení § 20 tr. zák. spr. o náhradním trestu pro případ její nedobytnosti. Ježto trestní řád sám ustanovení o náhradním opatření pro případ nedobytnosti pořádkové pokuty nemá, nelze náhradní trest odnětí svobody pro takový případ uložit.

Protože předseda senátu v tomto směru porušil zákon, bylo nutno napadené usnesení ve výroku o náhradním trestu zrušit.