Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 1957, sp. zn. Cz 171/57
| Právní věta: |
Znalecký důkaz krevní zkouškou u dětí lze provádět až po uplynutí jednoho roku věku dítěte. |
|
Soud:
|
Nejvyšší soud |
| Datum rozhodnutí: | 13.05.1957 |
| Spisová značka: | Cz 171/57 |
| Číslo rozhodnutí: | 105 |
| Rok: | 1957 |
| Sešit: | 8 |
| Typ rozhodnutí: | Rozhodnutí |
| Heslo: | Krevní zkouška, Otcovství, Řízení |
| Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních |
|
Sbírkový text rozhodnutí
Lidový soud civilní v Brně zamítl žalobu nezl. Jitky L., narozené 7. dubna 1955, o zjištění otcovství a placení výživného. Dospěl k závěru, že otcovství žalovaného k nezl. žalobkyni je vyvráceno posudkem znalce, který na základě provedené krevní zkoušky dospěl k závěru, že žalovaný je vyloučen z otcovství k nezl. žalobkyni. Krajský soud v Brně potvrdil tento rozsudek lidového soudu v podstatě z týchž důvodů, z jakých byla žaloba zamítnuta soudem prvé stolice. Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že uvedenými rozsudky krajského soudu v Brně a lidového soudu civilního v Brně byl porušen zákon. Odůvodnění: Ve sporech o zjištění otcovství jde o zjištění rodičovského vztahu otce k dítěti, a tudíž o rozhodnutí, kde je nejen v zájmu dítěte, nýbrž i v zájmu společnosti, aby rozhodnutí bylo spravedlivé a aby odpovídalo skutečnému stavu. Všechny okolnosti, jež mohou být pro posouzení věci důležité, musí být proto nejúplnějším způsobem vysvětleny, aby o správnosti rozhodnutí nevznikaly žádné pochybnosti. Důkaz krevní zkouškou v řízení o zjištění otcovství musí být hodnocen ve spojitosti s ostatními výsledky řízení, stejně jako každý jiný důkaz (srov. rozhodnutí č. 47/1955 Sbírky rozhodnutí čs. soudů). Této zásady nebylo v souzeném případě dbáno, ježto při hodnocení důkazů žádný ze soudů se nezabýval skutečností, že nezl. žalobkyní byla odebrána podle zápisu o odběru krve krev dne 20. března 1956, tedy v době, kdy nezl. žalobkyně narozená 7. dubna 1955 nedosáhla ještě jednoho roku svého věku. Jak ukázala zkušenost opřená i o poznatky odborných vědeckých pracovníků, vznikaly při provádění krevních zkoušek některé nesrovnalosti tím, že skupinové krevní vyšetření u dítěte bylo prováděno předčasně, kdy ještě nebyly řádně vyvinuty sériové aglutininy. Tím docházelo k chybnému odečtení krevní skupiny. Považuje se proto v souhlasu s posudkem ministerstva zdravotnictví ze dne 10. října 1955, zn. LP/4-2710/3.10.1955 (viz výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 11. listopadu 1955 č. j. D 907/55-HSOS/2) za nutné, aby u dětí byla prováděna krevní zkouška až po uplynutí jednoho roku věku dítěte. I otázka možnosti t. zv. Thomsenova fenomenu a jeho vlivu na spolehlivost provedené krevní zkoušky měla být předmětem dotazu soudu, v konkretním případě tím spíše, že matka nezl. žalobkyně pod svědeckou sankcí výslovně uvedla, že v kritické době se žádným jiným mužem kromě se žalovaným neměla pohlavních styků Za řečeného stavu věci neměl soud bezpečný podklad pro své rozhodnutí. Tato vada řízení mohla mít za následek nesprávně rozhodnutí ve věci. Soudy porušily tak svým rozhodnutím zákon v ustanovení §§ 1, 59, 88 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 47 odst. 2 zák. o právu rod. |