Rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 8. 1956, sp. zn. 6 Co 468/56

Lidový soud v Teplicích zamítl v řízení o exekuci na plat návrh vymáhajícího věřitele, aby poddlužník byl vyzván ke složení zabavené pohledávky soudu a aby soud složenou pohledávku rozvrhl podle pořadí zástavních práv, ježto poddlužník mu oznámil, že jeho nároky nemůže uspokojit, poněvadž na dlužníka jsou povoleny dvě předchozí exekuce pro výživné nezl. děti. K odůvodnění uvedl, že ustanovení § 556 o. s. ř. se vztahuje výlučně jen na exekuci na pohledávky a nikoli na exekuci na plat, kde zákon sám blíže upravuje postup, pořadí uspokojení pohledávek, jak má poddlužník postupovat v §§ 531, 538 o. s. ř., tím spíše, že zde stanoví v § 538 odst. 2 o. s. ř. i jeho výjimku.

Krajský soud vyhověl stížnosti vymáhajícího věřitele a usnesení lidového soudu změnil tak, že poddlužníku uložil, aby zabavenou část platu dlužníkova složil podle její splatnosti u soudu prvé stolice pro všechny vymáhající věřitele, kteří zabavili dlužníkův plat, za účelem rozvrhu podle § 546 o. s. ř.

Odůvodnění:

Ustanovení § 546 o. s. ř. o složení pohledávky poddlužníkem u soudu je zařazeno mezi ustanovení o exekuci na peněžité pohledávky a plat (§§ 527 – 548 o. s. ř.). Některá z těchto ustanovení se týkají jen exekuce na plat (§§ 531, 532, 534 – 536, 538 odst. 2 o. s. ř.), jiná pak jsou společná (na př. §§ 527, 530, 537, 538 odst. 1 a j. o. s. ř.). Je to důsledek toho, že peněžité pohledávky a plat mají více společných znaků, které umožňují, aby úprava exekuce na oba byla stejná. Ustanovení § 546 o. s. ř. je proto třeba vykládat ve spojení s ustanovením § 537 a § 538 o. s. ř., které se nepochybně týkají jak exekuce na pohledávku, tak exekuce na plat.

Ustanovení § 546 o. s. ř. sleduje účel usnadnit poddlužníku plnění jeho povinnosti a umožňuje mu složit zabavenou část platu nebo pohledávky u soudu, je-li několik vymáhajících věřitelů, nebo když si na zabavenou pohledávku nebo plat činí nárok i osoby jiné, nebo tehdy, když jsou tu jiné důvody podle § 316 obč. zák., a to s účinkem, že je svých závazků zproštěn. Toto právo poddlužníkovo se mění v povinnost, když vymáhající věřitel složení navrhne (srov. Učebnici občanského práva procesního, Orbis, Praha 1955, str. 419 až 420).

Ustanovení § 546 o. s. ř. vztahuje se tedy i podle názoru krajského soudu jak na případy zabavení pohledávky, tak i na případy zabavení platu. Návrh vymáhajícího věřitele je tedy v souladu s ustanovením § 546 o. s. ř., pročež bylo k jeho důvodné stížnosti rozhodnout, jak se stalo.