Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.08.2005, sp. zn. 22 Co 434/2005, ECLI:CZ:KSHK:2005:22.CO.434.2005.1

Usnesením ze dne 30. 3. 2005 zamítl Okresní soud v Pardubicích návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny povinného a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 290 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že výkon rozhodnutí není namístě zastavit, neboť neuplynula doba jednoho roku, po kterou povinný nemá postižitelný příjem.

Proti usnesení podal povinný včasné odvolání. V něm namítl, že od ledna 2004 je ve vězení a do doby podání odvolání nepobíral žádnou mzdu ani jiný příjem, ze kterého by bylo možné provádět srážky. Žádnou mzdu ani jiný příjem tedy nepobírá po dobu delší jednoho roku. Z podaného odvolání vyplývá, že povinný se domáhá toho, aby odvolací soud změnil napadené usnesení a výkon rozhodnutí zastavil. Oprávněný setrval na svém návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.

Krajský soud v Hradci Králové přezkoumal napadené usnesení podle občanského soudního řádu účinného do 31. 3. 2005 (viz článek II, bod 2 zákona č. 59/2005 Sb.). Odvolání povinného je důvodné. Proto rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že výkon rozhodnutí zastavil.

Z odůvodnění:

Dle § 290 odst. 10. s. ř. soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky.

V ustanovení § 290 odst. 1 o. s. ř. je upraven zvláštní důvod, pro který lze zastavit exekuci srážkami ze mzdy povinného, a to v případě, že bude prokázáno, že povinný v žádném měsíci po dobu jednoho roku nepobírá mzdu ani jiný příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z něho mohly být způsobem uvedeným v ustanovení § 277 až § 280 o. s. ř. provedeny srážky, a je tedy zřejmé, že exekuce bude s největší pravděpodobností v budoucnu neúspěšná a že nebude prostředkem k uspokojení oprávněného. Za těchto okolností zákon umožňuje, aby taková exekuce byla zastavena. Okolnost, zda povinný nedosahuje postižitelných příjmů svým zaviněním, potom není významná. Z tohoto ustanovení neplyne, že by doba jednoho roku byla počítána od okamžiku nařízení výkonu rozhodnutí, ale postačí, když povinný nebo plátce jeho mzdy prokáží, že v období 12 měsíců po sobě jdoucích před podáním návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí povinný nepobírá takový příjem, ze kterého by bylo možné provádět srážky.

Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20. 9. 2004 byl nařízen výkon rozhodnutí proti povinnému srážkami z pracovní odměny povinného. Ze zprávy Vězeňské služby České republiky, Věznice Jiřice, ze dne 28. 4. 2005 bylo zjištěno, že povinný byl dodán do výkonu vazby 4. 1. 2004, poté byl předán do výkonu trestu, který od 30. 9. 2004 vykonává ve Věznici Jiřice. Od svého uvěznění, tedy od ledna 2004, povinný nemá žádný příjem a není pracovně zařazen. Na základě shora uvedených skutečností odvolací soud dospěl k závěru, že povinný po dobu delší než je jeden rok, nemá žádné příjmy, ze kterých by bylo možné provést výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy způsobem uvedeným v ustanovení § 277 až § 280 o. s. ř. Návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí je tedy ve smyslu § 290 odst. 1 o. s. ř. důvodný, protože povinný po dobu delší jednoho roku nepobírá odměnu a není tedy možné provádět srážky ze mzdy. Krajský soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené usnesení a výkon rozhodnutí zastavil.