Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 01.09.1998, sp. zn. 4 To 440/98

Krajský soud v Brně zrušil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 6. 1998 sp. zn. 8 T 58/98 a soudu prvního stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Obvinění L. N., J. R., L. R. a mladistvý M. K. jsou žalováni u Městského soudu v Brně pro trestné činy, a to L. N., J. R. a M. K. podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) a § 257 odst. 1 tr. zák. a obviněný L. R. podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 a § 257 odst. 1 tr. zák., obžalovaní L. N. a J. R. podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., který měl zůstat ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák.

Trestnou činnost měli spáchat jednáním, které je popsáno ve výroku podané obžaloby pod body 1-23.

Napadeným usnesením byla podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v přípravném řízení došlo k závažnému procesnímu pochybení, neboť v případě mladistvého M. K. nebylo orgánu péče o mládež umožněno prostudování spisu. Dále se soud prvního stupně dožaduje doplnění dokazování novou zprávou o výchově mladistvého od orgánu péče o mládež a novým opisem z rejstříku trestů. Poukazuje na delší dobu, která uplynula od doby, kdy tyto důkazy byly opatřeny orgány přípravného řízení.

Proti usnesení podal státní zástupce včas stížnost, ve které uvádí, že nejsou dány důvody k vrácení věci k došetření a navrhuje napadené usnesení zrušit z důvodů, které jsou podrobně rozvedeny v podané stížnosti, která je založena ve spise.

Krajský soud v Brně přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost je důvodná.

Trestní řád v ustanovení § 166 odst. 1 stanoví povinnost vyšetřovateli na závěr vyšetřování umožnit prostudovat spisy pouze obviněnému a obhájci. Trestní řád v žádném ustanovení nestanoví vyšetřovateli povinnost vyrozumět zástupce orgánu péče o mládež o možnosti prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Tuto povinnost nelze dovodit ani z ustanovení § 301 odst. 1, věty druhé, a § 292 tr. ř.

Tato ustanovení pouze obecně formulují nutnost a povinnost spolupráce mezi orgány přípravného řízení a orgánem péče o mládež, popřípadě jinými institucemi, která má vést k co nejlepšímu zjištění poměrů mladistvého. V žádném případě však tato dvě ustanovení neumožňují dovodit konkrétní povinnost vyšetřovatele vyrozumět orgán péče o mládež o možnosti prostudování spisu na závěr vyšetřování.

Není proto závažnou vadou přípravného řízení ( § 188 odst. 1 písm. e/ tr. ř.), jestliže vyšetřovatel orgán péče o mládež nevyrozuměl o možnosti prostudování spisu, takže nemůže být takový postup vyšetřovatele důvodem k vrácení věci k došetření.

V době, kdy soud prvního stupně rozhodl o vrácení věci k došetření, měl již mladistvý téměř dvacet jedna let, kterých dosáhl dne 14. 10. 1998. Za této situace je nereálné chtít po orgánu péče o mládež zajištění zprávy o výchově, když je zřejmé, že orgán péče o mládež již není v kontaktu s mladistvým. Opis rejstříku trestů si může soud prvního stupně v rámci přípravy na hlavní líčení zajistit bez jakýchkoliv problémů a průtahů sám.