Usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 05.05.1998, sp. zn. 2 T 187/97

Okresní soud v Teplicích rozhodl v trestní věci obžalovaného W. M. tak, že podle § 45 odst. 2 tr. ř. per analogiam poškozenému A. M. ustanovil opatrovníka Mgr. R. P., justičního čekatele Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Z odůvodnění:

Obžalovaný W. M. byl dne 23. 1. 1998 odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 2 T 187/97 pro trestné činy padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1 tr. zák., zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na tři a půl roku, když pro výkon uloženého trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Současně mu byl podle § 53 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 150 000 Kč a pro případ, že by takto uložený trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl mu ustanoven náhradní trest odnětí svobody na deset měsíců. Dále mu byl uložen podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. trest vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou. Soud rovněž rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody, kteří se řádně připojili se svými nároky na náhradu škody.

V rámci adhezního řízení se řádným způsobem připojil s nárokem na náhradu škody poškozený A. M. Ten vycestoval z České republiky po ukončení svého léčebného pobytu, přičemž se řádným způsobem připojil se svým nárokem na náhradu škody v přípravném řízení; soud o jeho nároku rozhodl ve výše citovaném rozsudku. Poškozený je státním občanem Jemenské republiky. S tímto státem nemá Česká republika dohodu o právní pomoci ve věcech trestních. Tehdejší Československá socialistická republika měla původní dohodu o právní pomoci ve věcech občanských a trestních s tehdejší Jemenskou lidovou demokratickou republikou (sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 76/1990 Sb.); po sjednocení Jemenské republiky a Jemenské lidové demokratické republiky nebyla tato smlouva o právní pomoci recipována do právního řádu nového sjednoceného jemenského státu a mezi Českou republikou a Jemenskou republikou jako právními nástupci obou dřívějších států do současné doby nedošlo ohledně předmětné smlouvy k právnímu nástupnictví. Vztahy proto nejsou v tomto směru upraveny žádnou mezinárodní dvoustrannou smlouvou. Soud v daném případě učinil další pokusy o doručení rozsudku poškozenému do jeho vlasti a ani v jednom případě nebyla vrácena soudu mezinárodní doručenka.

Podle § 45 odst. 1 tr. ř. v případech, je-li poškozená osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce.

Podle § 45 odst. 2 tr. ř. v případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odst. 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ustanoví k výkonu práv poškozenému opatrovníka.

S ohledem na znění ustanovení § 139 odst. 2 tr. ř. o tzv. částečné právní moci výrok o vině a trestu nabývá právní moci a je vykonatelný, jestliže uplynula lhůta k podání odvolání osob oprávněných napadnout tyto výroky, resp. jestliže se tyto osoby odvolání výslovně vzdaly nebo je výslovně vzaly zpět, i když se nepodaří rozsudek doručit poškozenému nebo zúčastněné osobě. Přesto je vždy nutné s ohledem na zásady trestního řízení usilovat i o pravomocné skončení věci ve vztahu k výrokům o náhradě škody a zabrání věci. Předseda senátu Okresního soudu v Teplicích proto rozhodl podle § 45 odst. 2 tr. ř. per. analogiam o ustanovení opatrovníka poškozenému. Opatrovníkem byl ustanoven justiční čekatel Krajského soudu v Ústí nad Labem, jehož odborné znalosti zaručí, že budou práva poškozeného řádným způsobem zajištěna.