Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18.06.1996, sp. zn. 4 Cmo 386/96, ECLI:CZ:VSOL:1996:4.CMO.386.1996.1
| Právní věta: | 
                                     Požadavek určitosti peněžité sumy ve smyslu ustanovení článku I, § 1 bod 2 zákona č. 191/1950 Sb., uvedené ve směnce, se vztahuje nejen na číselné nebo slovní vyjádření peněžité částky, ale i na měnu, v níž má být zaplacena. Směnka, která obsahuje údaj o peněžité sumě v měně, která v den jejího vystavení neexistovala, není platnou směnkou.  | 
                            
| 
                                    Soud:
                                     | 
                                Vrchní soud v Olomouci | 
| Datum rozhodnutí: | 18.06.1996 | 
| Spisová značka: | 4 Cmo 386/96 | 
| Číslo rozhodnutí: | 31 | 
| Rok: | 1997 | 
| Sešit: | 7 | 
| Typ rozhodnutí: | Rozsudek | 
| Heslo: | Směnky | 
| Předpisy: | 
                                    191/1950 Sb. Čl. I § 1 bod 2  | 
                            
| Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních | 
| 
                                     
                                        
                                            Sbírkový text rozhodnutí                                        
                                     
                                    31/1997 Jo. Požadavek určitosti peněžité sumy ve smyslu ustanovení článku I, § 1 bod 2 zákona č. 191/1950 Sb., uvedené ve směnce, se vztahuje nejen na číselné nebo slovní vyjádření peněžité částky, ale i na měnu, v níž má být zaplacena. Směnka, která obsahuje údaj o peněžité sumě v měně, která v den jejího vystavení neexistovala, není platnou směnkou. (Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci z 18. 6. 1996, 4 Cmo 386/96) Krajský obchodní soud v Brně rozsudkem ze dne 11. 8. 1995 zamítl žalobní návrh žalující společnosti s r. o. proti žalované společnosti s r. o. o zaplacení směnečné pohledávky 47 822 Kč s postižními právy. Vrchní soud v Olomouci k dovolání žalobce svým rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Z odůvodnění: Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že na směnce ze dne 7. 2. 1994, vystavené žalobcem na vlastní řad, akceptované žalovaným, který je zároveň označen jako směnečník, a platné dne 7. 4. 1994 je směnečná suma 47 822 doprovázena jak v ciferném, tak i ve slovním vyjádření údajem měny Kčs. Toto zjištění není nijak sporné a je nutno posoudit výlučně otázku, zda tento údaj vede k neplatnosti směnky nebo ne. Nutnou součástí listiny, má-li být platnou směnkou cizí, musí být podle ustanovení článku I, § 1 bod 2 zákona č. 191/1950 Sb. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu. Požadavek určitosti peněžité sumy, uvedené ve směnce, je přitom nutno vztáhnout nejen na samotné slovní nebo ciferné vyjádření částky, ale i na měnu, která má být placena. Musí tedy jít o měnu, kterou lze za směnku zaplatit buď přímo nebo alespoň při použití ustanovení článku I, § 41 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. V době vystavení směnky nebyla bývalá koruna československá (zkratka Kčs) existující měnou nejen na území České republiky, ale ani nikde jinde; není tedy přesně určeno, kolik má být za tuto směnku zaplaceno. Proto uvedená směnka ze 7. 2. 1994 neobsahuje určitý údaj o částce, která má být za ni zaplacena; nelze ji tedy jako platnou směnku označit.  |