Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.12.1995, sp. zn. 17 Co 1014/95, ECLI:CZ:KSHK:1995:17.CO.1014.1995.1

Okresní soud ve Svitavách vyměřil žalobci soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 3612 Kč. Žalobce v odvolání navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně z toho důvodu, že je osvobozen ze zákona jako oprávněná osoba od placení soudních poplatků (podle ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.), i když svůj nárok o zaplacení požadované částky odvozuje ze zákona č. 42/1992 Sb.

Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Z  odůvodnění:

Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 78/1995 Sb.), jsou od soudních poplatků osvobozeni navrhovatelé v řízení o vydání věci nebo v řízení o uplatnění nároku podle zvláštních předpisů, je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození.

Odvolatel uváděl, že nárok o zaplacení žalované částky opírá o ustanovení zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Uvedeným zákonem byl změněn zčásti i zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, který přiznává oprávněné osobě, domáhající se podle tohoto zákona svého práva proti osobě povinné, osvobození od soudních poplatků ( § 21 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.). Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (ve znění zákonů č. 297/1992 Sb. a č. 496/1992 Sb.), však žádné ustanovení o osvobození navrhovateli (oprávněným osobám) neobsahuje. Jestliže tedy zákon č. 42/1992 Sb. nemá zakotven ve svých ustanoveních nárok na osvobození od placení soudních poplatků, musí navrhovatel (poplatník) soudní poplatek zaplatit dnem vzniku poplatkové povinnosti ( § 4 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 78/1995 Sb. a ve znění zákonů č. 118/1995 Sb. a č. 160/1995 Sb., o soudních poplatcích). Nezaplatí-li, vystavuje se nebezpečí zastavení řízení ( § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích).

Odvolatel dovozuje svůj nárok z toho, že zákon č. 229/1991 Sb., který přiznává navrhovatelům osvobození od soudních poplatků, byl novelizován mimo jiné i zákonem č. 42/1992 Sb. Novelizace se však týkala pouze zrušení § 33 zákona č. 229/1991 Sb. Nelze však tvrdit, že osvobození od placení soudních poplatků se vztahuje na zákon č. 42/1992 Sb. z toho důvodu, že se jím mění některé ustanovení zákona č. 229/1991 Sb.

Poněvadž ani ve způsobu výpočtu poplatku a jeho výši neshledal odvolací soud pochybení, potvrdil odvoláním napadené rozhodnutí podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné.