Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 09.09.1994, sp. zn. 3 To 322/94, ECLI:CZ:KSOS:1994:3.TO.322.1994.1

Spáchání krádeže za okolností, kdy dojde k rozdělení úloh spolupachatelů záležející v tom, že jeden s novinami v ruce, jimiž si kryje volnou ruku, se zmocňuje cizí věci, druhý se přitiskl k poškozenému bezprostředně z druhé strany a třetí se na poškozeného tlačí zezadu, čímž vytvářejí tzv. „zátku“, přičemž čtvrtý sleduje, zda nejsou pozorováni, naplňuje znaky trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zák. (krádež spáchaná členy organizované skupiny).

(Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 9.1994 sp. zn. 3 To 322/94)

Krajský soud v Ostravě zamítl odvolání obžalovaného P. L. proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 7.1994 sp. zn. 8 T 46/94.

Z odůvodnění:

Napadeným rozsudkem byl obžalovaný P. L. uznán mimo jiné vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zák. Tohoto trestného činu se měl dopustit tím, že dne 4. 6. 1993 kolem 14. 00 hod. v Praze 1 na Staroměstském náměstí společně s dalšími třemi spoluobviněnými R. L., J. S. a R. S., proti nimž je trestní řízení vedeno samostatně, odcizil z kabelky D. L., občanky Velké Británie, peněženku s finanční částkou 1870 Kč a způsobil tak jmenované škodu ve výši 2370 Kč.

V zákonné osmidenní lhůtě podal proti rozsudku odvolání obžalovaný P. L., které zaměřil do výroku o vině i trestu. Podle jeho názoru nešlo o činnost člena organizované skupiny, ale o využití momentálně se naskytlé příležitosti a okamžitý nápad. Domáhal se proto změny právní kvalifikace tak, aby nebylo užito kvalifikované skutkové podstaty.

Z podnětu podaného odvolání přezkoumal Krajský soud v Ostravě napadený rozsudek v rozsahu stanoveném v § 254 odst. 1 tr. ř., a to zákonnost a odůvodněnost všech jeho výroků, správnost postupu řízení, které jeho vydání předcházelo, a po vyhodnocení věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Především byl přezkoumán výrok o vině a zde Krajský soud v Ostravě konstatuje, že okresní soud provedl rozsáhlé a úplné dokazování, na jehož základě správně zjistil skutkový stav věci. Správné je i právní posouzení tohoto skutku.

K právním závěrům napadeného rozsudku krajský soud uvedl:

Není pochybnosti o tom, že se obžalovaný vytýkaného jednání dopustil. Při svém pohybu po Praze byl již po delší dobu sledován pracovníky kriminální služby Policie České republiky M. S., E. L., M. M. a H. S. Tito svědkové při svém výslechu velmi podrobně vypověděli, jakým způsobem si obžalovaný a jeho tři zadržení spolupachatelé počínali již na Václavském náměstí před obchodním domem Krone, v knihkupectví na roku Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, dále na tramvajové stanici ve Vodičkově ulici a posléze pak na Staroměstském náměstí. Z výpovědi kriminalistů vyplývá, že všichni spolupachatelé měli rozděleny úkoly, obžalovaný byl tím, kdo v posuzovaném případě s novinami v ruce, jimiž si kry1 volnou ruku, prováděl krádež. Jeden ze členů skupiny se přitisknul k vyhlédnuté oběti bezprostředně z druhé strany, další se tlačil zezadu, čímž vytvářeli tzv. „zátku“, což je situace, kdy se kolem okrádaného vytváří zdání spěchu, tlačenice a hluku tak, aby byla odpoutána pozornost jiným směrem. Čtvrtý z pachatelů stál v mírném odstupu od skupiny a pečlivě sledoval okolí, zda nejsou při činu pozorováni. Z popisu jednání všech osob, které na trestné činnosti participovaly, je patrno, že jde o domluvenou, promyšlenou a zorganizovanou činnost, jejímž cílem je provádět úspěšně kapesní krádeže. V daném případě pak krajský soud nezpochybňuje užitou právní kvalifikaci podle § 247 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. Obžalovaný se trestného činu krádeže dopustil jako člen organizované skupiny.