Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 03.03.1993, sp. zn. Plsn 1/93, ECLI:CZ:NS:1993:PLSN.1.1993.1

JEDNACÍ ŘÁD

Nejvyššího soudu České republiky

(přijatý usnesením pléna Nejvyššího soudu České republiky z 3. 3. 1993, Plsn 1/93)

Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem České republiky. Sleduje rozhodování soudů a zajišťuje jeho zákonnost a jednotnost prostředky stanovenými zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 17/1993 Sb. (dále jen “zákon”).

K podrobnější úpravě činnosti Nejvyššího soudu se plénum Nejvyššího soudu usnáší podle ustanovení § 31 odst. 3 písm. a) zákona na tomto

jednacím řádu:

Č á s t p r v n í

Úvodní ustanovení

Čl. 1

Působnost Nejvyššího soudu vykonávají senáty a jejich předsedové, kolegia a jejich předsedové, plénum, předseda a místopředseda Nejvyššího soudu.

Čl . 2

(1) Rozdělení práce Nejvyššího soudu je stanoveno rozvrhem práce.

(2) Rozvrh práce na kalendářní rok stanoví na návrh předsedů kolegií do 15. prosince předchozího roku předseda Nejvyššího soudu.

(3) V rozvrhu práce se uvede rozdělení práce mezi jednotlivá kolegia a mezi senáty kolegia. V rámci každého kolegia se určí složení jednotlivých senátů a podmínky vzájemného zastupování v senátech i mezi senáty.

(4) Pokud vznikne v průběhu roku nezbytná potřeba změny rozvrhu práce, lze jej změnit způsobem uvedeným v odstavci 2.

Čl. 3

V souvislosti s plněním svých úkolů je Nejvyšší soud oprávněn vyžadovat v souladu s příslušnými zákony od všech soudů a orgánů veřejné správy opisy jejich pravomocných rozhodnutí a spisy.

Č á s t d r u h á

Senáty

Čl. 4

(1) Nejvyšší soud rozhoduje v pětičlenných a tříčlenných senátech.

(2) V čele senátu je předseda senátu.

Čl. 5

(1) Senáty se zpravidla skládají ze soudců téhož kolegia.

(2) Ve sporech o příslušnost mezi vojenskými a obecnými soudy jsou senáty složeny ze soudců trestního a vojenského kolegia (dále “smíšené senáty”). Smíšený senát se skládá z předsedy senátu toho kolegia, kterému věc napadla, a ze stejného počtu soudců trestního a vojenského kolegia.

(3) Kárné senáty mohou být složeny ze soudců jmenovaných do těchto senátů z jednotlivých kolegií.

Čl. 6

Senáty využívají poznatky získané z vlastní rozhodovací činnosti a rozhodovací činnosti soudů zejména tím, že

a)navrhují uveřejnění vhodných rozhodnutí ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek,

b)upozorňují předsedy kolegií na případy nesprávného nebo nejednotného výkladu zákona a připravují návrhy stanovisek k výkladu zákona a jiných právních předpisů,

c)připravují podklady k zprávám a legislativním návrhům pro předsedu Nejvyššího soudu a předsedu kolegia.

Čl. 7

Senáty v souvislosti se svou rozhodovací činností mohou podle příslušných předpisů podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem.

Čl. 8

Předseda senátu organizuje práci senátu, odpovídá za včasné a odpovědné vyřizování věci a dbá o rovnoměrné pracovní zatížení všech členů senátu.

Čl. 9

Pětičlenné senáty rozhodují

a)o stížnostech pro porušení zákona a o dovoláních v případech uvedených v zákoně a v zákonech o řízení před soudy,

b)v kárném řízení podle zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb.,

c)v dalších případech, stanoví-li tak jiný zákon.

Čl. 10

Tříčlenné senáty rozhodují zejména

a)o prodloužení vazby podle ustanovení § 71 odst. 5 tr. ř.,

b)o průvozu osob pro účely trestního řízení v cizině podle ustanovení § 383c tr. ř.,

c)o uznání a o vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva,

d)o námitkách prokurátora podle ustanovení § 3 odst. 1,2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci,

e)spory o příslušnost mezi obecnými soudy a vojenskými soudy a spory o příslušnost mezi soudy v obvodu vrchního soudu v Praze a soudy v obvodu vrchního soudu v Olomouci,

f) o určení místně příslušného soudu v případech stanovených v zákonech o řízení před soudy,

g)o odnětí a přikázání věci mezi soudy v obvodu vrchního soudu v Praze a soudy v obvodu vrchního soudu v Olomouci za podmínek stanovených v zákonech o řízení před soudy.

Č á s t t ř e t í

Kolegia

Čl. 11

(1) Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti kolegia:

a) trestní,

b) vojenské,

c) občanskoprávní,

d) obchodní,

(2) Kolegium tvoří předseda kolegia a ostatní soudci, zařazení k výkonu funkce do tohoto kolegia, včetně soudců dočasně přidělených.

Čl. 12

(1) Kolegia k zajištění zákonnosti a jednotnosti rozhodování soudů zejména

a)sledují pravomocná rozhodnutí soudů a zobecňují získané poznatky,

b)předkládají předsedovi Nejvyššího soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudů podněty k návrhům na zaujetí stanoviska k správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů plénem,

c)zaujímají na základě návrhu předsedy Nejvyššího soudu nebo předsedy kolegia stanoviska ke správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů,

d)provádějí výběr a rozhodují o zařazení rozhodnutí do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

(2) Kolegia dále

a)projednávají a zpracovávají připomínky k osnovám zákonů a jiných právních předpisů,

b)vyřizují podání občanů, orgánů a právnických osob.

Čl. 13

(1) Předseda kolegia zejména

a)organizuje a řídí činnost kolegia a kanceláře kolegia,

b)sleduje pravomocná rozhodnutí senátů kolegia a upozorňuje je na rozpory,

c)svolává a řídí zasedání a pracovní porady kolegia, stanoví program jednání a zabezpečuje a kontroluje plnění přijatých závěrů,

d)pověří zpravidla jednoho z pracovníků kolegia vedením evidence judikatury a literatury,

e)navrhuje kolegiu na základě pravomocných rozhodnutí soudů zaujetí stanoviska ke správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů,

f) vyrozumívá předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu o zasedání kolegia,

g)předsedá senátu nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce.

(2) Předsedu kolegia zastupuje jím pověřený předseda senátu tohoto kolegia.

Čl. 14

(1) Jednání kolegia jsou neveřejná.

(2) Na zasedání kolegia může jeho předseda přizvat zástupce jiných kolegií, zástupce vrchních soudů, generální prokuratury, ministerstva spravedlnosti, krajských soudů, popřípadě jiných zainteresovaných orgánů a organizací.

(3) Kolegium se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů; při zaujetí stanoviska musí být přítomny nejméně dvě třetiny členů kolegia.

(4) K přijetí stanoviska nebo usnesení kolegia je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů kolegia. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Všichni přítomní členové kolegia jsou povinni hlasovat .

(5) O průběhu jednání kolegia a o hlasování sepíše určený člen kolegia protokol, který spolu s předsedajícím podepíše. K protokolu se připojí písemně zpracované odchylné názory přehlasovaných členů kolegia.

Čl. 15

Jeli předmětem jednání kolegia zaujetí stanoviska, může být podle potřeby vyžádáno vyjádření orgánů a organizací, jichž se řešená otázka týká, případně může být provedeno jiné šetření.

Čl. 16

Přijaté stanovisko vyhlásí předseda kolegia nebo jím pověřený člen kolegia a zabezpečí jeho písemné vyhotovení, popřípadě jeho uveřejnění. Stanovisko se zařadí do evidence judikatury a jeho stejnopis se doručí všem členům kolegia, předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu, předsedům vrchních soudů, generálnímu prokurátorovi, ministru spravedlnosti a podle povahy věci jiným soudům, případně i dalším orgánům a organizacím.

Čl. 17

V každém kolegiu je zpravidla soudce, který je vedle rozhodovací činnosti pověřen vedením evidence judikatury. Jeho úkolem je zejména:

a)soustřeďovat a evidovat poznatky o výkladu a používání zákonů a jiných právních předpisů,

b)shromažďovat rozhodnutí vhodná pro uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a připravovat je pro jednání kolegia,

c)upozorňovat předsedu kolegia na sporné otázky v rozhodování senátů kolegia a ostatních soudů.

Č á s t č t v r t á

Plénum

Čl. 18

Plénum Nejvyššího soudu zejména

a)usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu,

b)zaujímá stanoviska ke správnému a jednotnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii,

c)projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

d)projednává připomínky k připravovaným právním předpisům, týkajícím se zásadních otázek soudnictví.

Čl. 19

(1) Plénum se skládá z předsedy, místopředsedy a ostatních soudců Nejvyššího soudu, včetně soudců dočasně přidělených.

(2) Zasedání pléna jsou neveřejná. Zasedání se mohou zúčastnit předsedové vrchních soudů a generální prokurátor. Předseda Nejvyššího soudu může na zasedání pléna přizvat podle povahy projednávané věci i další osoby, zejména ministra spravedlnosti, ministra obrany, předsedy krajských a vyšších vojenských soudů, případně vedoucí jiných orgánů a organizací.

(3) Písemné podklady pro jednání pléna a pozvánku na jeho zasedání obdrží účastníci nejméně osm dnů před zasedáním pléna.

Čl. 20

(1) Plénum může jednat za přítomnosti nejméně dvou třetin členů.

(2) Předseda Nejvyššího soudu určí zapisovatele jednání z řad členů pléna.

(3) Po zahájení jednání pléna předseda, místopředseda nebo jiný pověřený člen přednese zprávu k projednávané věci.

(4) Po přednesení zprávy následuje rozprava. Rozpravy se mohou zúčastnit všichni účastníci zasedání; pořadí vystoupení účastníků přihlášených do rozpravy určuje předsedající. Výsledky rozpravy na závěr stručně shrne předseda nebo zpravodaj.

Čl. 21

(1) Po skončení rozpravy následuje porada pléna. Porada je neveřejná a mohou se jí zúčastnit pouze členové pléna. V případě potřeby zpracovat připomínky a návrhy z rozpravy lze poradu přerušit tak, aby k vyhlášení rozhodnutí došlo nejpozději do dvou týdnů.

(2) Plénum se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin členů. Stanovisko nebo usnesení pléna je přijato, hlasujeli pro ně většina přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Všichni přítomní členové pléna jsou povinni hlasovat.

Čl . 22

O zasedání pléna se sepíše protokol, v němž se uvede zejména datum, místo a předmět jednání, jména a příjmení všech přítomných a stručný průběh rozpravy. Součástí protokolu je zápis o poradě, v němž se uvede datum a místo porady, jména a příjmení přítomných a výsledek hlasování. K protokolu lze připojit i další písemné podklady potřebné pro jednání pléna.

Čl . 23

(1) Každé stanovisko nebo usnesení pléna musí být vyhlášeno; podle povahy věci může předsedající omezit vyhlášení stanoviska nebo usnesení jen na jeho podstatné části.

(2) Písemné vyhotovení stanoviska nebo usnesení pléna podepisuje předseda Nejvyššího soudu.

(3) Plénum rozhodne o tom, zda a jak má být stanovisko nebo usnesení pléna zveřejněno.

Čl . 24

Jeli předmětem jednání pléna zaujetí stanoviska, použije se přiměřeně ustanovení čl. 15.

Č á s t p á t á

Předseda a místopředseda

Čl. 25

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu a organizuje činnost ostatních soudců Nejvyššího soudu způsobem stanoveným zákonem, zejména tím, že

a) může předsedat jednání kteréhokoli kolegia,

b) předsedá senátu nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce,

c)rozhoduje v ostatních případech stanovených zákony o řízení před soudy,

d)svolává plénum Nejvyššího soudu, určuje jeho program a řídí jeho jednání,

e)na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanoviska ke správnému a jednotnému výkladu zákonů nebo jiných právních předpisů,

f)upozorňuje na podkladě poznatků Nejvyššího soudu příslušné orgány na potřebu nové legislativní úpravy,

g)doporučuje ministerstvu spravedlnosti k využití pro odbornou výchovu soudců poznatky, získané k rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dále vykonává správu a další řídící činnost tím, že zejména

a)dbá o řádný chod Nejvyššího soudu, s výjimkou vojenského kolegia, po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční,

b)pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu,

c) jmenuje předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu a uvolňuje z funkce předsedy kolegií,

d)podává návrhy na zproštění soudců Nejvyššího soudu funkce podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a), b) zákona,

e)stanoví rozvrh práce Nejvyššího soudu,

f) vykonává pravomoc podle zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb.,

g)vydává organizační a kancelářský řád Nejvyššího soudu.

Čl. 26

Místopředseda Nejvyššího soudu se podílí na výkonu soudnictví a správy Nejvyššího soudu zejména tím, že

a) zastupuje předsedu Nejvyššího soudu v době jeho nepřítomnosti; v době, kdy předseda dlouhodobě nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje ho v plném rozsahu,

b)za přítomnosti předsedy Nejvyššího soudu vykonává jeho pravomoci, pokud ho jimi pověří,

c)může předsedat jednání kteréhokoli kolegia,

d)předsedá senátu nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce,

e)sleduje činnost kolegií a na základě zjištěných poznatků dává předsedovi Nejvyššího soudu podněty k dalšímu postupu,

f) předsedá redakční radě Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Čl. 27

Při nepřítomnosti předsedy i místopředsedy Nejvyššího soudu zastupuje předsedu Nejvyššího soudu jím pověřený předseda kolegia; ten však není oprávněn vykonávat pravomoc vyhrazenou v zákoně výlučně předsedovi a v jeho nepřítomnosti místopředsedovi Nejvyššího soudu.

Č á s t š e s t á

Odborný a technický aparát

Čl. 28

Odborný a technický aparát Nejvyššího soudu tvoří sekretariát předsedy, kanceláře kolegií a útvar správy.

Čl. 29

Sekretariát předsedy zajišťuje činnost Nejvyššího soudu a sekretářské i administrativní práce pro předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu podle jejich pokynů.

Čl . 30

Kancelář kolegia zajišťuje všechny odborné a administrativní práce pro činnost kolegia, senátů, soudců a dalších pracovníků kolegia.

Čl . 31

Útvar správy je výkonným orgánem, jehož prostřednictvím plní předseda Nejvyššího soudu své správní funkce.

Čl. 32

Organizace a činnost odborného aparátu je upravena organizačním a kancelářským řádem.

Č á s t s e d m á

Jednání soudu

Čl. 33

Pro jednání Nejvyššího soudu se použijí přiměřeně ustanovení § 3, § 9- § 33, § 35 a § 36 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., není-li v jednacím řádu Nejvyššího soudu stanoveno jinak.

Č á s t o s m á

Závěrečná ustanovení

Čl. 34

Zrušuje se jednací řád Nejvyššího soudu ČSFR z 3. 7. 1992, Plsf 1/92*).

Čl. 35

Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem 3. března 1993.

JUDr. Motejl v. r.

Poznámka pod čarou:

*) Byl uveřejněn na str. 345-256 ročníku 1992 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.