Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30.01.1987, sp. zn. 4 Cz 76/86, ECLI:CZ:NS:1987:4.CZ.76.1986.1
| Právní věta: |
Před přibráním dvou svědků k sepsání notářského zápisu s někým, kdo nemůže číst nebo psát ( § 93 odst. 1 not. ř.), musí se státní notářství zabývat tím, zda u osoby, která nemůže číst nebo psát, jde o fyzickou neschopnost k psaní anebo zda neschopnost podepsat se je důsledkem duševní choroby, která by tuto osobu činila nezpůsobilou k právnímu úkonu. V řízení o registraci smlouvy, která byla sepsána notářským zápisem s použitím ustanovení § 93 odst. 1 not. ř., musí se státní notářství rovněž zabývat uvedeným šetřením a posouzením jeho výsledků, pokud z notářského zápisu nebo ze spisu státního notářství o sepsání tohoto zápisu nevyplývá jednoznačný závěr o to, že nemožnost účastníka smlouvy číst nebo psán není důsledkem duševní choroby tohoto účastníka, pro niž by nebyl způsobilý k právnímu úkonu. |
| Soud: | Nejvyšší soud ČSR |
| Datum rozhodnutí: | 30.01.1987 |
| Spisová značka: | 4 Cz 76/86 |
| Číslo rozhodnutí: | 27 |
| Rok: | 1990 |
| Sešit: | 6 |
| Typ rozhodnutí: | Rozsudek |
| Heslo: | Právní úkony, Řízení před státním notářstvím, Zápis notářský |
| Předpisy: |
95/1963 Sb. § 63 § 93 |
| Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních |
|
Sbírkový text rozhodnutí
Státní notářství v Českých Budějovicích rozhodnutím registrovalo darovací smlouvu sepsanou 30. 9. 1985 notářským zápisem, podle níž F. P. darovala V. F. stavební pozemek parc. č. 46 o výměře 513 m2 s domem čp. 26, zahradu parc. č. 47/2 o výměře 101 m2 a zahradu parc. č. 47/1 o výměře 267 m2 v Č. Nejvyšší soud České republiky rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČR, tak, že uvedeným rozhodnutím státního notářství byl porušen zákon. Z odůvodnění: Při rozhodování i při ostatní své činnosti vychází státní notářství ze skutečného stavu věci, dbá o určitost právních vztahů a o předcházení sporům ( § 4 odst. 1, věta první, not. ř.). Státní notářství přezkoumá platnost smlouvy, jejíž registrace byla navržena, zejména zda svým obsahem nebo účelem neodporuje zákonu nebo jej neobchází anebo se nepříčí zájmům společnosti ( § 63 odst. 1 not. ř.). Jednou ze základních skutečností, kterou se státní notářství v řízení o registraci smlouvy musí zabývat, je způsobilost účastníků řízení k právním úkonům ( § 8 o. z.). Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům ( § 38 o. z.). Státní notářství registrovalo darovací smlouvu, aniž se shora uvedenými zásadami náležitě řídilo. V této věci státní notářství samo sepsalo darovací smlouvu notářským zápisem, ve kterém je uvedeno prohlášení účastníků o tom, že jsou způsobilí k právním úkonům, přičemž tomuto úkonu byly přítomny svědkyně ( § 93 odst. 1 not. ř.) H. S. a M. P., a to v zájmu prodávající F. P., která se nemohla podepsat. Prohlášení účastníků o tom, že jsou způsobilí k právním úkonům, si však státní notářství blíže neověřilo. Státní notářství mělo především zjistit a posoudit, z jakých důvodů dárkyně F. P. nebyla schopna připojit k notářskému zápisu, jímž byla sepsána darovací smlouva, svůj podpis. Konkrétně mělo zjistit, zda u dárkyně šlo jen o fyzickou neschopnost k psaní anebo zda trpí duševní chorobou, která by ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Šetřením v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona vyšlo najevo ze znaleckého posudku, podaného okresnímu soudu v Českých Budějovicích ke sp. zn. Nc 1654/86, že dárkyně již k 30. 9. 1985 trpěla závažnou duševní chorobou a že nemohla rozpoznat následky jednání v majetkoprávních věcech, zejména při převodu nemovitosti. Protože státní notářství řádně neprošetřilo způsobilost dárkyně k právním úkonům, porušilo svým rozhodnutím zákon v ustanoveních § 4 a § 63 odst. 1 not. ř. ve spojení s ustanovením § 38 odst. 2 o. z. Stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem České republiky, bylo proto vyhověno a toto rozhodnutí i navazující rozhodnutí o notářském poplatku z darování bylo zrušeno. Věc byla vrácena státnímu notářství k dalšímu řízení ( § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 o. s. ř.) a k novému rozhodnutí. |