Usnesení Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 06.07.1989, sp. zn. 1 Ntdf 29/89, ECLI:CZ:NS:1989:1.NTDF.29.1989.1

Podle § 25 odst. 1 tr. ř. může být z důležitých důvodů věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Nelze tedy věc odejmout okresnímu soudu a přikázat ji k projednání a rozhodnutí vojenskému soudu, a to ani tehdy, když by jinak byly splněny podmínky pro společné řízení u vojenského soudu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ČSSR z 6. července 1989 sp. zn. 1 Ntdf 29/89)

Nejvyšší soud ČSSR rozhodl o návrhu okresního soudu v Klatovech na odnětí a přikázání věci tak, že se věc tomuto soudu neodnímá.

Odůvodnění:

Okresní prokurátor v Klatovech podal na obviněného J. K. obžalobu pro trestný čin neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. Těchto trestných činů se měl obviněný dopustit tím, že se dne

6. 11. 1988 kolem 22.30 hod. v Železné Rudě, okr. Klatovy, zmocnil osobního automobilu zn. Moskvič 412, SPZ KTA 68 – 24, patřícího K. B., s vozidlem odejel směrem na Špičák, okr. Klatovy, kde vozidlo odstavil, přičemž podle zjištění měl v době řízení v krvi nejméně 3,06 promile alkoholu.

Okresní soud v Klatovech navrhl, aby mu věc byla odňata a byla přikázána vojenskému obvodovému soudu v Bratislavě. U tohoto vojenského soudu probíhá rozsáhlejší trestní řízení, obviněný je tam ve vazbě, proto by v rámci hospodárnosti řízení i z důvodu vhodnosti měla být věc projednána vojenským obvodovým soudem v Bratislavě.

Nejvyšší soud České socialistické republiky vyslovil podle § 25 odst. 2 tr. ř. souhlas s případným odnětím této věci okresnímu soudu v Klatovech a s jejím přikázáním některému soudu téhož druhu a stupně ve Slovenské socialistické republice.

Podle § 25 odst. 1 tr. ř. může být z důležitých důvodů věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Je tedy možno podle tohoto ustanovení změnit místní příslušnost, avšak nelze věc přikázat soudu jiného druhu a jiného stupně. Pokud jde o soud jiného druhu, nutno vycházet z ustanovení § 1 odst. 1 al. 2, 3 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož tvoří soustavu soudů jednak soudy Československé socialistické republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy (v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy), k soudům republik pak Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, krajské soudy a okresní soudy. Jde o dvě samostatné kategorie soudů s rozdílnou pravomocí. Pravomoc vojenských soudů je upravena § 14 a 15 tr. ř.; je vymezena jednak podle osob, jednak podle trestných činů. U osob a trestných činů tam uvedených je pravomoc vojenských soudů výlučná, z čehož plyne, že ji nelze v žádném případě přenést na soudy obecné, tedy okresní či krajské. Určitou výjimku připouští ustanovení § 15 odst. 2 tr. ř., a to jen ohledně trestných činů – nikoli však vojenských ani žádného z trestných činů uvedených v § 14 odst. 3 tr. ř. – u osoby podléhající vojenské soudní pravomoci ( § 14 odst. 1 tr. ř.), pokud vyšly najevo až po skončení poměru zakládajícího pravomoc vojenských soudů. V takových případech může vojenský soud postoupit věc obecnému soudu, popřípadě prokurátor může přímo u takového soudu podat obžalobu.

Podmínky, za jakých vojenský soud koná společné řízení, upravuje ustanovení § 20 odst. 3 tr. ř. Základní podmínkou je, že osoba podléhající vojenské soudní pravomoci musí být zároveň stíhána pro jiný trestný čin, který věcně souvisí s trestným činem, na nějž se vztahuje pravomoc vojenských soudů.

V daném případě ze spisu okresního soudu v Klatovech sp. zn. 1 T 15/89 vyplývá, že obviněný přijel dne 4. listopadu 1988 do Železné Rudy, kde chtěl pracovat v tamním lesním závodě, a dva dny potom se měl dopustit zažalované trestné činnosti. Z obžaloby, podané vyšším vojenským prokurátorem v Trenčíně vojenskému obvodovému soudu v Bratislavě, která je ve spise založena, lze zjistit, že obviněný nastoupil vojenskou základní službu dne 3. ledna 1989 a v jejím průběhu měl spáchat trestné činy podpory a propagace fašismu a podobného hnutí podle § 261 tr. zák., hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 písm. b) tr. zák. a svémocného odloučení podle § 284 odst. 1 tr. zák., dále pak přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. Není tu tedy žádná věcná souvislost mezi trestnými činy, pro které je na obviněného podána obžaloba u okresního soudu v Klatovech, a trestnými činy projednávanými vojenským obvodovým soudem v Bratislavě. Společné řízení o všech trestných činech obviněného za této situace, kdy jde jednak o trestné činy náležející do vojenské soudní pravomoci, jednak o trestné činy, o nichž je příslušný konat řízení obecný soud, je tedy vyloučeno (k tomu srov. posl. věta § 20 odst. 3 tr. ř., podle níž se jinak, t. j. nejde-li o věcnou souvislost, ustanovení o společném řízení v poměru mezi okresním a krajským soudem na straně jedné a vojenským soudem na straně druhé neužije).

Avšak i kdyby zde byly z hlediska charakteru věcí podmínky pro společné řízení před vojenským soudem, nebylo by možno delegaci provést. Ustanovení o společném řízení lze aplikovat jen ohledně jedné obžaloby, popřípadě jde-li o více obžalob u téhož soudu a soud podle okolností rozhodne o spojení věcí. Bylo-li podáno více obžalob u různých soudů, které jsou příslušné, potom k případnému spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí může dojít jen tehdy, dostanou-li se tyto věci delegací k jednomu soudu (srov. č. 2/1983 sb. rozh. tr.). Jak bylo již uvedeno, postupem podle § 25 odst. 1 tr. ř. lze změnit pouze místní příslušnost, není však možno přikázat věc soudu jiného druhu. Soudy vojenské jsou jiným druhem soudů než soudy okresní a krajské.

Proto návrhu okresního soudu v Klatovech na odnětí věci a její přikázání vojenskému obvodovému soudu v Bratislavě nemohlo být vyhověno.