Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 03.12.1986, sp. zn. 3 Tz 28/86, ECLI:CZ:NS:1986:3.TZ.28.1986.1

Jestliže pachatel způsobil škodu na majetku v socialistickém vlastnictví jednak vloupáním a jednak poškozením věci při vloupání a celková škoda nepřevyšuje 1500,- Kčs, ale nebezpečnost činu převyšuje stupeň společenské nebezpečnosti přečinu proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., nelze skutek posoudit jako souběh trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a přečinu proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb. Poškození věci nebo zařízení socialistické organizace při vloupání je třeba v takovém případě posoudit jako trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák., není-li tento trestný čin tzv. fakticky konzumován trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 tr. zák.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 3. 12. 1986 sp. zn. 3 Tz 28/86.)

K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nejvyšší soud ČSR vyslovil, že pravomocným rozsudkem okresního soudu Plzeň-město z 5. 5. 1986 sp. zn. 5 T 14/86 byl porušen zákon v ustanovení 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. ve prospěch obviněného A. K.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu Plzeň-město z 5. 5. 1986 sp. zn. 5 T 14/86 byl obviněný A. K. uznán vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen podle § 132 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do druhé nápravně výchovné skupiny. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené organizaci Textil Plzeň na náhradu škody částku 223,20 Kčs.

Trestné činnosti se obviněný podle zjištění okresního soudu dopustil tím, že 13. 9. 1985 kolem 02.00 hod. v Plzni na Slovanské třídě pod vlivem alkoholu se vloupal do prodejny podniku Textil Plzeň tím, že vykopl skleněnou výplň výkladní skříně a vzniklým otvorem odcizil čtyři podprsenky a dvoje spodní dámské kalhotky v celkové hodnotě 158,- Kčs a rozbitím skleněné výplně způsobil další škodu ve výši 223,20 Kčs.

Rozsudek nabyl právní moci 17. 5. 1986 v řízení před okresním soudem jako soudem prvního stupně.

Proti rozsudku okresního soudu Plzeň-město z 5. 5. 1986 sp. zn. 5 T 14/86 podal ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. generální prokurátor ČSR v neprospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Vytkl v ní kromě jiného, že okresní soud zjištěný skutek neposoudil podle všech ustanovení zvláštní části trestního zákona, která se na něj vztahují, a neposoudil jednání obviněného záležející v úmyslném rozbití výkladní skříně a způsobení škody ve výši 223,20 Kčs jako trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal v rozsahu podle § 267 odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek a řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen.

Skutková zjištění jsou v napadeném rozsudku správná, neboť vycházejí z úplného objasnění všech okolností významných pro rozhodnutí. Zákonu odpovídá také právní posouzení věci, pokud okresní soud shledal v jednání obviněného trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Naproti tomu, jak správně vytýká stížnost pro porušení zákona, okresní soud pochybil v tom, že zjištěný skutek neposoudil po právní stránce podle všech zákonných ustanovení, která se na něj vztahují. V důsledku toho nebyl plně vystižen stupeň nebezpečnosti činu obviněného pro společnost.

Stíhaným skutkem byla na majetku v socialistickém vlastnictví způsobena škoda odcizením věcí ve výši 158,- Kčs a úmyslným rozbitím skleněné výkladní skříně ve výši 223,20 Kčs. Došlo tedy k naplnění znaků dvou forem jednání zakládajícího přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), d) zák. č. 150/1969 Sb. Třebaže škoda způsobená na majetku v socialistickém vlastnictví těmito dvěma formami jednání nepřesáhla 1500,- Kčs neboť souhrn škod činí jen 381,20 Kčs, nejde o uvedený přečin ale jde o trestný čin, resp. trestné činy, neboť stupeň nebezpečnosti činu pro společnost na úroveň nebezpečnosti trestného činu v daném případě zvyšuje způsob spáchání činu a vícenásobná stejnorodá recidiva obviněného, který byl za majetkové delikty již vícekráte trestán.

K těmto okolnostem, tj. k stejnorodé recidivě obviněného a způsobu spáchání činu, okresní soud odpovídajícím způsobem přihlédl ve vztahu k jednání obviněného, které záleželo v odcizení věci, a správně toto jednání posoudil jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.

K těmto okolnostem měl ovšem okresní soud přihlédnout rovněž ve vztahu k jednání obviněného, které záleželo v úmyslném rozbití skleněné výkladní skříně, a po stránce právní měl toto jednání posoudit jako trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, porušil zákon v ustanovení § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. ve prospěch obviněného. Pro úplnost je třeba dodat, že ve vztahu mezi oběma trestnými činy nešlo o tzv. faktickou konzumpci, a to již vzhledem ke skutečnosti, že trestným činem podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. byla způsobena dokonce větší škoda než trestným činem podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.