Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 07.11.1985, sp. zn. 6 Tz 49/85, ECLI:CZ:NS:1985:6.TZ.49.1985.1

Nejvyšší soud ČSR shledal, že pravomocným usnesením městského soudu v Brně ze dne 13. září 1983 sp. zn. 3 T 283/81 byl porušen zákon v ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněné. Toto usnesení zrušil.

Z odůvodnění:

Shora citovaným usnesením městský soud v Brně rozhodl, že podle § 60 odst. 1 tr. zák. obviněná K. T. vykoná trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, který ji byl uložen rozsudkem městského soudu v Brně ze dne 5. února 1982 sp. zn. 3 T 283/81, jehož výkon byl původně podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků. Podle § 39a odst. 2 písm. a) tr. zák. byla obviněná pro výkon tohoto trestu zařazena do první nápravně výchovné skupiny. Toto usnesení nabylo právní moci dnem vyhlášení.

Proti usnesení městského soudu v Brně podal ministr spravedlnosti ČSR ve prospěch obviněné stížnost pro porušení zákona. Navrhl, aby Nejvyšší soud ČSR podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením městského soudu v Brně ze dne 13. září 1983 sp. zn. 3 T 283/81 byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil.

Nejvyšší soud ČSR na podkladě podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i správnost postupu řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen.

Rozsudkem městského soudu v Brně ze dne 5. února 1982 sp. zn. 3 T 283/81 byla obviněná K. T. uznána vinnou trestným činem příživnictví podle § 203 tr. zákl. a odsouzena k trestu odnětí svobody na jeden rok, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků. Ještě v průběhu této zkušební doby soud stanovil veřejné zasedání, v němž bylo jednáno , zda se trest vykoná. Rozhodnutí o této otázce však musí předcházet zákonným způsobem provedené dokazování. V jeho rámci je třeba též objasnit, zda v jiném řízení v souvislosti s ukládáním souhrnného trestu ( § 35 odst. 2 tr. zák.) nebyl zrušen výrok o trestu, o němž se podle § 60 odst. 1 tr. zák. rozhoduje. Takový postup odpovídá zásadně obsažené v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., z níž plyne, že požadavek zjistit objektivní pravdu platí pro rozhodování jakékoliv otázky, kterou je třeba řešit v trestním řízení.

Městský soud v Brně však uvedeným způsobem nepostupoval. Výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody nařídil, aniž by při veřejném zasedání provedl jediný důkaz. V důsledku uvedeného nesprávného postupu soud nezjistil, že rozsudkem městského soudu v Brně ze dne 27. října 1982 sp. zn. 7 T 190/82 byl obviněné uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zároveň zrušen výrok o trestu, který byl obviněné uložen rozsudkem městského soudu v Brně ze dne 5. února 1982 sp. zn. 3 T 283/81. /1/

Za této situace proto vůbec nepřicházelo v úvahu nařídit výkon trestu uloženého rozsudkem městského soudu v Brně ze dne 5. února 1981 sp. zn. 3 T 283/81. Tím, že soud rozhodl o výkonu zrušeného trestu, postupoval v rozporu se zákonem. Svým rozhodnutím porušil zákon v neprospěch obviněné v ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák.

1) Redakční poznámka: Podle § 100 odst. 1 j. ř. s. soud, který uložil souhrnný trest, zašle soudu, v jehož rozsudku zrušil výrok o trestu, opis rozsudku.