Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 06.07.1984, sp. zn. 1 Tz 25/84, ECLI:CZ:NS:1984:1.TZ.25.1984.1

Vratné obaly (tzv. přepravky), v nichž se dopravuje zboží do prodejny, jsou věci svěřenou vedoucímu prodejny. Jejich odcizením se tedy vedoucí prodejny dopouští trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák. (popřípadě přečinu podle § 3 odst. 1 písm. b/ zák. č. 150/1969 Sb.), nikoli podle písm. a) cit. zákonných ustanovení.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze 6. 7. 1984 sp. zn. 1 Tz 25/84.)

K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil pravomocný rozsudek krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 1983 sp. zn. 7 To 581/83 kromě jiných i ohledně obviněného V. B. v celém rozsahu, zrušil také rozsudek okresního soudu v Příbrami ze dne 19. srpna 1983 sp. zn. 2 T 76/83 ohledně tohoto obviněného v celém rozsahu a věc vrátil tomuto okresnímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Napadeným rozsudkem krajského soudu v Praze, který rozhodoval kromě jiných k odvolání obviněného V. B., byl tento obviněný uznán vinným pokračujícím trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., který měl spáchat kromě jiného tím, že jako vedoucí prodejny Maso – uzeniny v Hostomicích Jednoty spotřebního družstva Hořovice v průběhu roku 1982 odcizil nejméně 35 různých přepravek v hodnotě nejméně 1890,30,- Kčs ke škodě Středočeského průmyslu masného, k. p. Úvaly u Prahy a použil je pro svou potřebu. Za to a za další skutky pokračující trestného činu byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, k peněžitému trestu a trestu zákazu činnosti vedoucího v socialistickém obchodě.

Proti tomuto rozsudku podal generální prokurátor ČSR stížnost pro porušení zákona, kterou napadal kromě jiného právní posouzení jiné části pokračující trestné činnosti obviněného V. B. (účast na rozkrádání masa s dalšími obviněnými).

Nejvyšší soud České socialistické republiky přezkoumal v rozsahu ustanovení § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen.

K právnímu posouzení rozkrádání přepravek Nejvyšší soud ČSR uvedl:

Nesprávně bylo posouzeno jednání obviněného V. B. jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., tedy spáchaný formou krádeže. Ze zprávy poškozené organizace Středočeského průmyslu masného, k. p. Úvaly, závod 04, Masokombinátu Příbram, a z výpovědi ředitele závodu K. Z. je patrno, že podle § 11 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 50/1977 Sb. při opakujících se pravidelných dodávkách podle rozvozního plánu je odběratel povinen vrátit vratné obaly všeho druhu, což se podle ředitele závodu v praxi realizuje tak, že přepravky zůstávají v prodejně až do příští dodávky a povinností vedoucího prodejny je na podkladě výše uvedené vyhlášky při příští dodávce přepravky vrátit v řádném stavu. Z toho vyplývá, že mezi poškozenou organizací a obviněným existoval právní poměr, na jehož základě byly obviněnému jako odběrateli přepravky svěřeny a měl s nimi stanoveným způsobem nakládat, tj. vrátit je dodavateli, tzn. poškozené organizaci. Pokud obviněný přepravky nevrátil, přivlastnil si věci z majetku v socialistickém vlastnictví, které mu byly svěřeny a jeho jednání naplnilo znaky skutkové podstaty trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák., tedy spáchaného formou zpronevěry. Nesprávnou právní kvalifikaci okresní soud v daném případě porušil zákon v ustanovení § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.