Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 17.06.1985, sp. zn. Tpj 46/84, ECLI:CZ:NS:1985:TPJ.46.1984.1

Jestliže odvolací soud shledá, že ve společném řízení jen ohledně některého z trestných činů nebo některého z obžalovaných je napadený rozsudek vadný a lze vadnou část oddělit a je nutné rozsudek částečně zrušit a věc vrátit v této vadné části soudu prvního stupně nebo prokurátorovi, zatímco ohledně zbývající trestné činnosti nebo ostatních obžalovaných lze rozhodnout, nepostupuje se podle § 23 odst. 1 tr. ř.

(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČSR č. j. Tpj 46/84.)

Odvolací soudy nepostupují jednotně v případech, kdy po přezkoumání napadeného rozsudku shledají, že ohledně části trestné činnosti jednoho z obviněných nebo alespoň ohledně jednoho z více stíhaných obžalovaných lze rozhodnout, zatímco ohledně další trestné činnosti jednoho z obžalovaných nebo dalších obžalovaných je třeba napadený rozsudek jako vadný zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně, popř. prokurátorovi. Některé senáty opírají svůj postup o § 258 odst. 2 tr. ř. a § 23 odst. 1 tr. ř. neaplikují a necitují jej ve svých rozhodnutích a jiné vycházejí z názoru, že jde o vyloučení některého z trestných činů nebo proti některým z obžalovaných ze společného řízení a ve svých rozhodnutích také citují § 23 odst. 1 tr. ř.

V zájmu odstranění této nejednotnosti v rozhodování odvolacích senátů proto trestní kolegium Nejvyššího soudu ČSR k návrhu jeho předsedy podle § 21c odst. 2 zák. č. 36/1964 Sb. v úplném znění vyhlášeném pod č. 19/1970 Sb. zaujímá toto

stanovisko:

Podle § 23 odst. 1 tr. ř. k urychlenému řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení. Postup podle § 23 odst. 1 tr. ř. je tu fakultativní – jestliže soud zjistí, že je tu některý z takových důvodů, může, ale také nemusí řízení o některém z trestných činů nebo o některém z obviněných vyloučit. Má však vždy i možnost konat nadále společné řízení, jeví-li se to vhodnější se zřetelem k dosažení účelu trestního řízení.

Podle § 258 odst. 2 věta první tr. ř., jestliže je vadná jen část napadeného rozsudku a lze ji oddělit od ostatních, zruší odvolací soud rozsudek jen v této části. Postup podle § 258 odst. 2 tr. ř. je obligatorní – odvolací soud nemůže jinak než vždy zrušit jen vadnou část napadeného rozsudku, pokud je tato část neoddělitelná. Předpokladem postupu podle § 258 odst. 2 tr. ř. je však zjištění, že část napadeného rozsudku je vadná – ať již ohledně některého ze sbíhajících se trestných činů nebo některého z obžalovaných.

Ustanovení § 258 odst. 2 tr. ř. je systematicky zařazeno v hlavě šestnácté trestního řádu. Tato skutečnost i odchylnost úpravy proti úpravě podle § 23 odst. 1 tr. ř. – obligatornost rozhodování a předpokládané zjištění, že část napadeného rozsudku je vadná – ukazují na to, že zde jde o speciální úpravu pro odvolací řízení. V případě, že odvolací soud tedy zjistí, že napadený rozsudek je ohledně některého z obžalovaných vadný a tato část rozsudku je oddělitelná a je nutné ji zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně podle § 259 odst. 1 tr. ř. či prokurátorovi podle § 260 tr. ř., zatímco ohledně zbývající části je možné rozhodnout, pak nelze aplikovat § 23 odst. 1 tr. ř. a vylučovat vadnou část rozsudku ze společného řízení.

Podle § 23 odst. 1 tr. ř. odvolací soud může postupovat jen zcela výjimečně. Postup podle tohoto ustanovení trestního řádu přichází v úvahu jen tehdy, jestliže z jakýchkoli důvodů nemůže odvolací soud ještě posoudit, zda část oddělitelného rozsudku je nebo není vadná, zatímco ohledně zbývající části již může dojít ke konečnému rozhodnutí.