Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 28.01.1980, sp. zn. 4 Tz 26/79, ECLI:CZ:NS:1980:4.TZ.26.1979.1

Ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. ve vztahu k ustanovení § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. ustanovením speciálním.

Pachatelem trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. může být jen osoba, která je střežena nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Spoluodsouzený, který pomáhá pachateli uprchnout z výkonu trestu odnětí svobody, se dopouští pomoci k trestnému činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 ost. 1 písm. c), § 171 odst. 1 písm. b) t. zák.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 28. 1. 1980 sp. zn. 4 Tz 26/79.)

K stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu v České Lípě ze dne 6. června 1979 sp. zn. 4 T 323/79 i usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. července 1979 sp. zn. 7 To 313/79 ohledně obviněného J. Z. a ve věci sám rozhodl tak, že obviněného J. Z. uznal vinným pomocí k pokusu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. a odsoudil jej k tretu odnětí svobody v trvání tří roků v druhé nápravněvýchovné skupině.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu v České Lípě ze dne 6. 6. 1979 sp. zn. 4 T 323/79 byl obviněný J. Z. uznán vinným pomocí k pokusu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 odst. 1 písm. c) § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. proto, že pomohl P. K. vybudovat na šachtě 3 v Hamru na Jezeře, okr. Česká Lípa, v objektu nově budované kotelny zděný úkryt, do něhož se P. K. dne 12. 10. 1978 v dopoledních hodinách nechal zazdít obviněným J. Z. v úmyslu útéci z výkonu trestu, což se mu však nepodařilo, neboť byl dne

13. 10. 1978 nalezen v úkrytu orgánem SNV Stráž pod Ralskem. Byl za to odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a pro jeho výkon zařazen do druhé nápravněvýchovné skupiny.

Krajský soud v Ústí nad Labem odvolání obviněného J. Z. proti uvedenému rozsudku okresního soudu v České Lípě zamítl podle § 256 tr. ř. usnesením ze dne 20. 7. 1979 sp. zn. 7 To 313/79.

Proti uvedenému usnesení krajského soudu podal v zákonné lhůtě ministr spravedlnosti ČSR v neprospěch obviněného J. Z. stížnost pro porušení zákona. Vytýká v ní kromě jiného porušení zákona v ustanovení § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 tr. zák., když nesouhlasí s právním názorem, že obviněný naplnil svým jednáním znaky pomoci k pokusu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Jednání obviněného J. Z. mělo být správně kvalifikováno jako pomoc k trestnému činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 odst. 1 písm. c), § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal podle § 267 odst. 1, 2 tr. ř. napadené rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen.

Výsledky provedeného dokazování bylo prokázáno, že obviněný J. Z. pomohl ve dnech 5. až 12. 10. 1978 vybudovat odsouzenému P. K. na šachtě 3 v Hamru na Jezeře v objektu kotelny zděný úkryt, do něhož ho k jeho žádosti dne

12. 10. 1978 dopoledne zazdil v úmyslu umožnit mu útěk z výkonu trestu v NVÚ MS ve Stráži pod Ralskem. Odsouzený P. K. byl však dne 13. 10. 1978 v úkrytu nalezen orgánem SNV.

Pokud okresní soud posoudil zjištěné jednání obviněného J. Z. jako pomoc k pokusu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., nepostupoval v souladu se zákonem.

Základním znakem trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 tr. zák. je zmaření nebo podstatné ztížení výkonu rozhodnutí některého z orgánů zde uvedených uskutečněné některým ze způsobů uvedených pod písm. a) až c) citovaného ustanovení.

Trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. se dopustí pachatel, který podstatně narušuje režim vazby nebo výkonu trestu, zejména znemožňuje-li plnění nápravněvýchovného účelu trestu; pachatelem může být jak vězeň, tak odsouzený nebo i jiná osoba.

Naproti tomu ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. postihuje jednání vězně nebo odsouzeného, který uprchne stráži, z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody; pachatelem může být tedy jen ten, kdo je střežen nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; návodcem nebo pomocníkem může být kdokoliv.

Citované ustanovení je ve vztahu k ustanovení § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. ustanovením speciálním.

Zjištěné jednání obviněného P. K., který v úmyslu uprchnout z výkonu trestu se dal spoluobviněným J. Z. zazdít ve vybudovaném zděném úkrytu, a ohledně něhož stížnost pro porušení zákona nebyl podána, mělo být proto správně posouzeno jako pokus trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. a nikoliv podle § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Jednání obviněného J. Z., který pomohl P. K. vybudovat zděný úkryt, do kterého ho později zazdil v úmyslu umožnit mu útěk z výkonu trestu, k němuž nedošlo jen proto, že P. K. byl v úkrytu nalezen příslušníkem SNV, mělo být pak správně posouzeno jako pomoc k pokusu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 1, § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák.