Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 06.03.1978, sp. zn. 1 Tz 9/78, ECLI:CZ:NS:1978:1.TZ.9.1978.1

O změně způsobu výkonu ochranného léčení uloženého vojenským soudem rozhoduje vždy vojenský soud.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze 6. března 1978 sp. zn. 1 Tz 9/78.)

Nejvyšší soud ČSR rozsudkem ze dne 6. března 1978 sp. zn. 1 Tz 9/78 vyslovil, že usnesením okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 1. listopadu 1977 sp. zn. Nt 743/77, jímž podle § 72 odst. 4 tr. zák. bylo u odsouzeného R. P. přeměněno ústavní ochranné protialkoholní léčení na ambulantní, byl porušen zákon v ustanoveních § 14 odst. 1 a § 351a tr. ř. a toto usnesení zrušil.

Z odůvodnění:

Obviněný R. P. byl rozsudkem vojenského obvodového soudu v P. ze dne

15. 9. 1976 sp. zn. T 102/76 odsouzen pro trestný čin svémocného odloučení podle § 284 odst. 2 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 1 rok, pro jehož výkon byl zařazen do druhé nápravně výchovné skupiny. Dále mu bylo podle § 72 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. uloženo ochranné protialkoholní léčení ústavní formou a podle § 4 odst. 2, § 3 odst. 1 a § 2 odst. 1, odst. 2 písm. a) zák. č. 44/1973 Sb. též ochranný dohled na dobu tří roků.

Trest odnětí svobody obviněný vykonával v NVÚ Mladá Boleslav, kde bylo též od 10. 5. 1977 vykonáváno i ochranné protialkoholní léčení. Před ukončením výkonu trestu odnětí svobody podal náčelník NVÚ Mladá Boleslav okresnímu soudu v Mladé Boleslavi návrh, aby ústavní ochranné protialkoholní léčení bylo přeměněno na formu ambulantní. Okresní soud tomuto návrhu sám vyhověl a usnesením ze dne 1. 11. 1977 sp. zn. Nt 743/77 podle § 72 odst. 4 tr. zák. rozhodl, že ústavní ochranné protialkoholní léčení se dnem

13. 12. 1977 (tj. ke dni, kdy měl být obviněný propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody) přeměňuje na formu ambulantní. VE výroku usnesení okresní soud nesprávně přímo uvedl léčebné zařízení, v němž se bude ochranné protialkoholní léčení ambulantní formou vykonávat. Usnesení nabylo právní moci.

Proti usnesení okresního soudu podal ministr spravedlnosti ČSR stížnost pro porušení zákona a namítl, že okresní soud v Mladé Boleslavi nebyl vůbec oprávněn o návrhu na přeměnu formy ochranného léčení rozhodovat, neboť toto léčení bylo uloženo vojenských obvodovým soudem. Ve vykonávacím řízení pak nemůže rozhodovat okresní soud v Mladé Boleslavi, v jehož obvodu bylo ochranné léčení vykonáváno, nýbrž příslušný vojenský soud. Ve stížnosti pro porušení zákona se proto navrhuje, aby Nejvyšší soud ČSR vyslovil porušení zákona v ustanovení § 351a a § 12 odst. 2, 3 tr. ř., aby napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud ČSR z podnětu stížnosti pro porušení zákona přezkoumal v rozsahu ustanovení § 267 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen, a to v usnesení § 14 odst. 1 písm. a) ve vztahu k ustanovení § 351a tr. ř.

Z obsahu spisu Nt 743/77 okresního soudu v Mladé Boleslavi vyplývá, že obviněný vykonával v NVÚ Mladá Boleslav ochranné protialkoholní léčení ústavní, uložené mu rozsudkem VOS P. ze dne 15. 9. 1976 sp. zn. T 102/76. Vzhledem k tomu, že obviněný měl v prosinci 1977 ukončit výkon trestu odnětí svobody, navrhl náčelník NVÚ v Mladé Boleslavi, aby ústavní forma ochranného protialkoholního léčení byla přeměněna na formu ambulantní. Okresní soud v Mladé Boleslavi však o tomto návrhu rozhodl neprávem. Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) tr. ř. podléhají vojáci v činné službě pravomoci vojenských soudů. Pravomoc vojenských soudů zůstává zachována i po skončení vojenského poměru uvedeného v § 14 tr. ř. ( § 15 odst. 1 tr. ř.). Těmto soudům náleží rozhodovat i ve vykonávacím řízení, neboť jde o totéž trestní řízení, během něhož bylo vydáno i rozhodnutí o uložení ochranného protialkoholního léčení ( § 12 odst. 9 tr. ř.). Rozhodnutí o návrhu na přeměnu ústavní formy tohoto léčení na ambulantní měl proto učinit příslušný vojenský obvodový soud, jemuž okresní soud v Mladé Boleslavi měl návrh náčelníka NVÚ postoupit k rozhodnutí.

Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud ČSR vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 14 odst. 1 ve vztahu k ustanovení § 351a tr. ř., a napadené usnesení zrušil. Vzhledem k tomu, že ve věci bude muset rozhodovat příslušný vojenský obvodový soud, nemohlo být ve smyslu § 270 odst. 1 tr. ř. přikázáno okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, aby věc znovu projednal a rozhodl. Tento soud bude muset pouze věc k rozhodnutí postoupit vojenskému obvodovému soudu, příslušnému podle § 315 odst. 2 tr. ř., neboť v současné době obviněný nevykonává ochranné léčení.