Usnesení Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 26.06.1975, sp. zn. Ndv 3/75, ECLI:CZ:NS:1975:NDV.3.1975.1

Soudem příslušným k projednání trestních věcí příslušníků ozbrojené ochrany železnic je obecný soud a nikoliv soud vojenský.

(Usnesení NS ČSSR ze dne 26. 6. 1975 sp. zn. Ndv 3/75.)

Okresní prokurátor podal u okresního soudu návrh na potrestání Š. P., protože v přesně nezjištěné době koncem měsíce srpna 1974 odcizil ke škodě státních lesů 3 plm bukového dřeva v hodnotě 361,- Kčs, čímž spáchal přečin proti majetku v socialistickém vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. Zároveň navrhl vyřídit věc trestním příkazem.

Samosoudce okresního soudu k návrhu okresního prokurátora poté z důvodu § 14 odst. 1 písm. b) tr. ř. postoupil věc vojenskému obvodovému soudu s odůvodněním, že Š. P. je příslušníkem ozbrojené ochrany u ČSD a na základě toho spadá do pravomoci vojenským orgánům, tedy i vojenskému obvodovému soudu příslušnému podle místa spáchaného přečinu.

Vojenský obvodový soud vyslovil podle analogie § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., že není ve věci příslušný a věc předložil Nejvyššímu soudu ČSSR k rozhodnutí sporu o příslušnost ve smyslu § 24 tr. ř.

Nejvyšší soud ČSSR ve smíšeném senátě uvedený spor o příslušnost projednal a rozhodl tak, že podle § 14 odst. 1 písm. b) tr. ř. podléhají pravomoci vojenských soudů příslušníci vojensky organizovaných a jiných sborů, o nichž to stanoví zvláštní zákon, jsou-li činné službě.

Z odůvodnění:

Podle zákona č. 51/1964 Sb. o drahách ve znění zák. č. 104/1974 Sb. je zřízen sbor ozbrojené ochrany železnic s působností v obvodu celostátních drah. Základním úkolem sboru je chránit plynulost a bezpečnost železničního provozu, objekty a zařízení, veřejný pořádek a bezpečnost osob i majetku v obvodu celostátních drah. Jednotlivé složky sboru zřizuje federální ministerstvo dopravy, které též určuje početní stavy, výzbroj a výstroj sboru, zásady jeho organizace, jakož i zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků, a to v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a federálním ministerstvem národní obrany. Podle vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb. ve znění vyhlášky č. 122/1974 Sb. je sbor ozbrojené ochrany železnic jednotným organizovaným sborem s nedílnou velitelskou pravomocí, který své poslání vykonává v obvodu celostátních drah. Při plnění služebních úkolů jsou příslušníci sboru veřejnými činiteli. Bližší úpravu nadřízenosti a podřízenosti příslušníků sboru, úkoly a rozsah pravomoci náčelníků drah a velitelů, jakož i úpravu jednotného výcviku a výkonu služby ve sboru, stanoví Řád výkonu služby ve Sboru ozbrojené ochrany železnic, vydaný ministrem dopravy Československé socialistické republiky.

Zákon o drahách ani jiný zákon však nestanoví, že příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic podléhají vojenské soudní pravomoci. Pro založení pravomoci vojenských soudů ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) tr. ř. zákon vyžaduje výslovné ustanovení zvláštního zákona. Tak je tomu v zák. č. 40/1974 Sb. o Sboru národní bezpečnosti, kde v § 14 je stanovena pravomoc vojenských soudů ve věcech příslušníků Sboru národní bezpečnosti a výslovně se uvádí, že příslušníci Sboru národní bezpečnosti podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských. Také pravomoc vojenských soudů nad příslušníky Sboru nápravné výchovy je upravena zákonem o výkonu trestu odnětí svobody č. 59/1965 Sb. ve znění vyhlášeném předsednictvem Federálního shromáždění ve Sbírce zákonů č. 84/1969, a ve znění zák. č. 100/1970 a 47/1973 Sb.

Protože žádný zvláštní zákon pravomoc vojenských soudů nad příslušníky Sboru ozbrojené ochrany železnic neupravil, je nutno vycházet z ustanovení § 18 tr. ř. o místní příslušnosti a řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Vzhledem k uvedenému je příslušným soudem k projednání trestních věcí příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic soud obecný a nikoliv soud vojenský.