Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 25.11.1974, sp. zn. 1 Tz 59/74, ECLI:CZ:NS:1974:1.TZ.59.1974.1

Právní věta:

Potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti není lékařským předpisem ve smyslu § 9 odst. 3 zák. č. 150/1969 Sb. ve znění novely č. 150/1973 Sb., nýbrž veřejnou listinou ve smyslu § 176 tr. zák. Padělaní takového potvrzení v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nezakládá proto přečin proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 3 písm. a/ zák. o přečinech, nýbrž trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 alinea 1 tr. zák.

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Nejvyšší soud České soc. rep.
Datum rozhodnutí: 25.11.1974
Spisová značka: 1 Tz 59/74
Číslo rozhodnutí: 17
Rok: 1975
Sešit: 3-4
Typ rozhodnutí: Rozsudek
Heslo: Listiny veřejné, Padělání a pozměňování veřejné listiny, Přečin proti socialistickému soužití
Předpisy: 140/1961 Sb. § 176 150/1969 Sb. § 9 odst. 3 písm. a
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 17/1975 sb. rozh.

Potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti není lékařským předpisem ve smyslu § 9 odst. 3 zák. č. 150/1969 Sb. ve znění novely č. 150/1973 Sb., nýbrž veřejnou listinou ve smyslu § 176 tr. zák. Padělaní takového potvrzení v úmyslu, aby ho bylo použito jako prvého, nezakládá proto přečin proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 3 písm. a/ zák. o přečinech, nýbrž trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 alinea 1 tr. zák.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 25. 11. 1974 sp. zn. 1 Tz 59/74.)

K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu v Praze-výchov ze dne 19. dubna 1974 sp. zn. T 142/74 a okresnímu prokurátorovi v Praze-východ přikázal, aby věc obviněného J. M. znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu v Praze-východ ze dne 19. dubna 1974 sp. zn. T 142/74 byl obviněný J. M. uznán vinným přečinem proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 3 písm. a/ zák. č. 150/1969 Sb., protože dne 27. května 1973 ve Vodochodech, okres Praha-východ, přepsal na potvrzení o pracovní neschopnosti, vystavené OÚNZ Praha-východ, datum ukončení pracovní neschopnosti z 20. května 1973 na 26. května 1973 v úmyslu prodloužit dobu pracovní neschopnosti. Byl mu za to uložen podle § 9 odst. t 3 zák. č. 150/1969 Sb. a § 53 odst. 2 tr. zák. peněžitý trest ve výši 700,- Kčs; podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl mu současně uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Tento rozsudek nabyl právní moci dnem 6. 5. 1974.

Proti tomuto rozsudku podal generální prokurátor ČSR ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. V ní namítá, že předmětné potvrzení o pracovní neschopnosti není lékařským předpisem ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 zák. č. 150/1969 Sb., ale veřejnou listinou; jednání obviněného proto vykazuje znaky trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 tr. zák.

Nejvyšší soud ČSR na podkladě stížnosti pro porušení zákona přezkoumal napadený rozsudek a shledal, že jím byl porušen zákon.

Z obsahu spisu, zejména z výpovědí obviněného J. M. v průběhu objasňování a hlavního líčení a z potvrzení pracovní neschopnosti č. Z 869896 vystaveného dne 16. května 1973 OÚNZ Praha-východ, středisko Klecany, vyplývá, že obviněný dne 27. května 1973 a předložil je zaměstnavateli. Na rubu předmětné listiny podepsal současně prohlášení, které má povahu uplatnění nároku na vyplacení nemocenských dávek podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb. Obviněný se hájil tím, že teprve 27. května 1973 zjistil, že jeho pracovní neschopnost podle obsahu potvrzení trvala pouze do 19. května 1973 včetně, a proto, aby se vyhnul nepříjemnostem v práci pro neomluvenou absenci, přepsal údaj lékaře o uschopnění z 20. na 26. května 1973.

Potvrzení o pracovní neschopnosti je vydáváno podle § 25 vyhl. ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb. Podle tohoto ustanovení dočasnou neschopnost k práci v souladu s předpisy o nemocenském pojištění posuzuje a o ní rozhoduje příslušný obvodní lékař, popř. jiný lékař, který je příslušný k poskytování léčebné péče; rozhodl-li že pracovník je neschopen práce, vystaví o tom potvrzení na předepsaném tiskopisu a toto potvrzení je dokladem o omluvné nepřítomnosti v práci a podkladem pro přiznání nemocenského (nemocenských dávek). Z této povahy potvrzení o pracovní neschopnosti je zřejmé, že jde o listinu, kterou lékař jako orgán státní správy určuje práva občana, tedy že jde o veřejnou listinu.

Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu odlišuje od této lékařské rozhodovací činnosti činnost spočívající v poskytování zdravotnických služeb, které mohou být poskytovány i týmiž orgány (lékaři). V rámci poskytování zdravotních služeb ( § 32 vyhl. č. 42/1966 Sb.) předepisuje ošetřující lékař, popř. lékař poskytující první pomoc, léky a to na tiskopisech – lékařských předpisech – , jejichž režim určuje směrnice ministerstva zdravotnictví č. j. L-223.15. 11. 1967 ze dne 13. března 1968. Jen pravost takovéhoto lékařského předpisu je chráněna ustanovením § 9 odst. 3 zák. č. 150/1969 Sb.

Protože okolnosti nasvědčují, že stíhaným činem obviněného jsou naplněny znaky trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 tr. zák. pro který bylo třeba zahájit přípravné řízení, Nejvyšší soud ČSR po vyslovení porušení zákona a zrušení napadeného rozsudku přikázal věcně i místně příslušnému prokurátorovi, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.