Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19.10.1973, sp. zn. 9 Co 651/73, ECLI:CZ:MSPH:1973:9.CO.651.1973.1

Právní věta:

Pohledávka organizace bytového hospodářství vůči uživateli bytu z úhrady vodného a stočného je splatná po uplynutí pátého dne v měsíci následujícím poté, když byl uživatel bytu seznámen s rozvrhem celkové úplaty za dodávku vody z veřejného vodovodu a za odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací, provedeným organizací bytového hospodářství na jednotlivé uživatele bytů v domě.

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Městský soud v Praze
Datum rozhodnutí: 19.10.1973
Spisová značka: 9 Co 651/73
Číslo rozhodnutí: 68
Rok: 1974
Sešit: 9
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Byt, Hospodaření s byty, Organizace socialistické, Rehabilitace, Vodné
Předpisy: 99/1963 Sb. § 221 odst. 1 písm. a
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 68/1974 sb. rozh.

Pohledávka organizace bytového hospodářství vůči uživateli bytu z úhrady vodného a stočného je splatná po uplynutí pátého dne v měsíci následujícím poté, když byl uživatel bytu seznámen s rozvrhem celkové úplaty za dodávku vody z veřejného vodovodu a za odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací, provedeným organizací bytového hospodářství na jednotlivé uživatele bytů v domě.

(Usnesení Městského soudu v Praze z 19. 10. 1973, 9 Co 651/73.)

Žalující podnik bytového hospodářství se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 100 Kčs s přísl. jako nedoplatku za vodné za rok 1971.

Když se žalovaný dozvěděl, že je žalován, pohledávku 100 Kčs zaplatil.

Žalobce nato omezil žalobu na poplatek z prodlení a náklady řízení.

Obvodní soud pro Prahu 10 uložil žalovanému zaplatit 65 Kčs jako poplatek z prodlení od 1. 4. 1972 do 6. 4. 1973 a 30,50 Kčs na nákladech řízení.

Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně se žalovaný odvolal a uváděl, že se necítí být v prodlení s plněním svého závazku vůči žalující organizaci.

Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu jednání a k novému rozhodnutí.

Z odůvodnění:

Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 58/1954 Ú. l. o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi (ve znění nařízení č. 99/1966 Sb. a vyhlášky č. 141/1969 Sb.) poměr, v jakém rozvrhne odběratel (vlastník nebo správce domu) vodné a stočné na přímé spotřebitele (uživatele bytu), je určen dohodou mezi nimi a není-li tu taková dohoda, provede se rozvrh podle předpokládaného množství dodané vody jednotlivým spotřebitelům, přičemž toto množství se zjistí podle směrných spotřebních čísel. Rozvržení vodného a stočného na přímé spotřebitele provede odběratel bezodkladně po doručení faktury za dodávku vody. Ustanovení § 9 odst. 2 citované vyhlášky pak stanoví, že o fakturování a placení vodného a stočného platí zvláštní předpisy.

To tedy znamená, že dokud není proveden rozvrh na přímé spotřebitele, nemůže nastat pro ně splatnost tohoto závazku.

V době vydání vyhlášky č. 58/1954 Ú. l. byla zmíněným zvláštním předpisem o fakturování a placení vyhláška č. 364/1952 Ú. l., o fakturování a placení za zboží a práce. Tato vyhláška byla nahrazena vyhláškou č. 204/1964 Sb. o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy, avšak tato vyhláška se nevztahuje na užívání bytu a na služby spojené s užíváním bytu ( § 1 odst. 3 písm. h/ vyhlášky č. 204/1964 Sb.).

Protože tedy zvláštním právním předpisem není jinak stanoveno, platí podle ustanovení § 168 odst. 2 o. z., že úhrada za služby, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu (nebo záloha na ně), se platí spolu s úhradou za užívání bytu. Úhrada za užívání bytu se platí měsíčně pozadu ( § 168 odst. 1 o. z.).

Znamená to tedy, že zálohy na příští vodné a stočné a vyúčtování vodného a stočného se platí pozadu nejpozději do pátého dne v měsíci ( § 169 o. z.).

Správa domu není sice povinna vystavovat o vyúčtování vodného a stočného faktury, závazek uživatele z vyúčtování vodného a stočného se však nemůže stát splatným dříve, než se uživatel o výši dluhu dozví. Musí být tedy uživatel s rozvrhem seznámen, aby věděl, kolik je dlužen, a pátého dne měsíce následujícího poté, kdy byl uživatel s rozvrhem seznámen, nastává tedy splatnost závazků vyplývajících z vyúčtování vodného a stočného.

Bude proto třeba i v projednávané věci zjistit, kdy byl žalovaný s vyúčtováním vodného a stočného seznámen (např. kdy podepsal rozvrh vyúčtování). Pokud by k tomu nedošlo, splatnost by nastala obdobně poté, kdy se žalovaný jinak dozvěděl o svém závazku, což by podle okolností mohlo být v upomínce o zaplacení nedoplatku. Bylo ovšem třeba zjistit, zda upomínka (která je z 12. 6. 1972) byla žalovanému vůbec doručena, když byla odesílána na adresu předchozího bydliště žalovaného.

Protože v tomto smyslu nebyly soudem prvního stupně zatím provedeny žádné důkazy, byl odvoláním napadený rozsudek podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu jednání a k novému rozhodnutí.