Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.10.1973, sp. zn. 5 Co 490/73, ECLI:CZ:KSUL:1973:5.CO.490.1973.1

Předběžným opatřením soudu lze uložit i povinnost plátce mzdy neprovádět srážky podle účastníky uzavřené dohody o srážkách ze mzdy.

(Usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem z 31. 10. 1973, 5 Co 490/73)

Okresní soud v Lounech nařídil předběžným opatřením žalované organizaci, aby neprováděla další srážky ze mzdy žalobkyně podle dohody o srážkách ze mzdy.

Organizace v odvolání namítala, že nejsou důvody k takovému opatření; žalobkyně byla zástupcem vedoucího prodejny, po zjištění schodku uznala svůj podíl na něm a uzavřela s organizací dohodu o srážkách ze mzdy, která je pro ni závazná.

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Z odůvodnění:

Předběžné opatření není řešením věci samé; soud je může nařídit tehdy, je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků ( § 102 o. s. ř.).

Z výpovědi žalobkyně, kterou žalovaný nepopíral, vyplývá, že po zjištění schodku 41 507 Kčs podle inventury ze 16. 8. 1971 uznala žalobkyně jako zástupce vedoucího prodejny svůj podíl náhrady škody vypočtený podle ustanovení § 182 zák. práce a uzavřela se žalovanou organizací dohodu o srážkách ze mzdy podle ustanovení § 246 odst. 1 zák. práce, vše s podmínkou, že to platí „pouze do zjištění viníka“.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 zák. práce lze vznik, změnu nebo zánik práva či povinnost vázat na splnění podmínky.

Pravomocným rozsudkem okresního soudu v Lounech ze 4. 4. 1973, č. j. 4 T 78/73 – 102, byl M. M. odsouzen za to, že jako vedoucí prodejny, v níž jeho zástupcem byla žalobkyně, v době od 28. 4. 1970 do 16. 8. 1971 způsobil na majetku v prodejně škodu ve výši nejméně 17 133 Kčs.

Je tedy zřejmé, že byl zjištěn viník ohledně značné části schodku, takže žalobkyně se bude podle ustanovení § 182 odst. 3 zák. práce podílet jen na úhradě zbývající části schodku. Může mít proto alespoň částečný úspěch ve sporu, v němž se domáhá vrácení toho, co již zaplatila (9000 Kčs), a uplatňuje zánik dohody o srážkách ze mzdy po splnění uvedené podmínky.

Je proto třeba vztah mezi účastníky upravit již během řízení tak, aby až do rozhodnutí soudu případný přeplatek se každý měsíc srážkami ze mzdy nezvyšoval.

Usnesení soudu prvního stupně odpovídá tedy stavu věci i zákonu, a bylo proto jako věcně správné potvrzeno ( § 219 o. s. ř.).