Usnesení Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 23.11.1973, sp. zn. Plsf 4/73, ECLI:CZ:NS:1973:PLSF.4.1973.1
Právní věta: |
Usnesení pléna Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky k další použitelnosti směrníc, rozborů a stanovisek pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu k výkladu některých ustanovení trestního zákona a trestního řádu ze dne 23. listopadu 1973 Plsf 4/73. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Nejvyšší soud ČSSR |
Datum rozhodnutí: | 23.11.1973 |
Spisová značka: | Plsf 4/73 |
Číslo rozhodnutí: | 1 |
Rok: | 1974 |
Sešit: | 2 |
Typ rozhodnutí: | Usnesení |
Heslo: | Směrnice pléna Nejvyššího soudu |
Předpisy: | 140/1961 Sb. 141/1961 Sb. |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech trestních |
Sbírkový text rozhodnutí
I. Dnem 1. ledna 1962 nabyly účinnosti nové trestní kodexy, a to zákon č. 140/1961 Sb. (trestní zákon) a zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Býv. Nejvyšší soud zaměřil hned od počátku účinnosti těchto nových trestního kodexů svoji dozorovou činnost k tomu, aby v praxi nižších soudů bylo zajištěno jednotné používání a jednotný výklad ustanovení nového trestního zákona a trestního řádu. Pozornost byla zaměřena především na zajišťování jednotného výkladu ustanovení týkajících se předběžného projednání obžaloby, nového systému trestů a ochranných opatření, řízení proti mladistvým, práv a postavení poškozeného v trestním řízení, součinnosti soudů se společenskými organizacemi a řízení o opravných prostředcích. Nejvyšší soud rozvíjel tuto dozorovou činnost na podkladě vlastních prověrek rozhodovací činnosti nižších soudů, aby při výkonu dozoru mohl vycházet z úplnější a podrobnější znalosti úrovně soudního rozhodování, zjišťovat všechny základní nedostatky a typické vady v rozhodování soudů a poznávat jeho hlavní problémy. Soustavné rozvíjení dozorové činnosti se pak projevilo i v soustavnější činnosti pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu, které na trestního úseku vydaly po účinnosti nových trestních kodexů řadu rozborů a zhodnocení soudní praxe, směrnic a stanovisek, jimiž byla usměrňována činnost nižších soudů při výkladu ustanovení trestního zákona a trestního řádu a při ukládání trestů. Od vydání těchto rozborů, směrnic a rozhodnutí pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu došlo k četným zákonným úpravám, zejména zákony č. 56/1965 Sb., č. 57/1965 Sb., č. 148/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 45/1973 Sb. a č. 48/1973 Sb., jimiž se měnily a doplňovaly zákony č. 140/1961 Sb. a č. 141/1961 Sb., a zákonem č. 150/1961 Sb. o místních lidových soudech, § 5 a § 33 -41 zák. č. 60/1961 Sb. a zákon č. 58/1965 Sb., kterým se upravoval postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilnictví a příživnictví. Výklad některých ustanovení trestního zákona a trestního řádu, i když nedošlo ke změně zákona, byl upřesňován pozdější judikaturou. Nejvyšší soud Československé socialistické republiky provedl proto zhodnocení rozborů, směrnic a rozhodnutí pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu vydaných v letech 1962 až 1968 z hlediska jejich další použitelnosti v rozhodovací činnosti soudů. Jde o tyto rozbory, směrnice a rozhodnutí pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu: 1. směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení trestního řádu o právech a postavení poškozeného v trestním řízení a o náhradě škody způsobené trestným činem (adhézní řízení), projednaná a schválená v plénu Nejvyššího soudu 4. 6. 1962 Pls 1/62 (uveřejněná pod č. II/1962 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 2. směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu a k používání zákonů týkajících se rodinných vztahů a výchovy mládeže, projednaná a schválená v plénu 29. 6. 1962 Pls 2/62, oddíl C (uveřejněná pod č. III/1962 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 3. rozbor a zhodnocení praxe soudů při postihu zvlášť nebezpečných recidivistů, projednaný a schválený v presidiu Nejvyššího soudu 29.6.1963 Prz 23/63 (uveřejněný pod č. III/1963 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 4. směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení § 203 tr. zák. ve znění čl. I zák. č. 53/1963 Sb., projednaná a schválená v plénu Nejvyššího soudu 16. 10. 1963 Pls 4/63 (uveřejněná pod č. IV/1963 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 5. směrnice pléna Nejvyššího soudu k uplatnění ustanovení § 4-6 tr. ř. o zárukách a o účasti zástupců společenských organizací v trestním řízení a k dalším zákonným ustanovením s tím souvisejícím, projednaná a schválená v plénu Nejvyššího soudu 13. 12. 1963 Pls 5/63 (uveřejněná pod č. I/1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 6. rozbor a zhodnocení praxe soudů při předběžném projednání obžalob, projednaný a schválený v plénu Nejvyššího soudu 29. 4. 1964 Pls 2/64 (uveřejněný pod č. III/1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 7. rozhodnutí presidia Nejvyššího soudu k zajištění jednotného výkladu a používání zákona v rozhodování o podmíněném propuštění, projednané a schválené v presidiu 15. 7. 1964 Prz 76/64 (uveřejněné pod č. IV/1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 8. rozhodnutí presidia Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení § 102 tr. zák., projednané a schválené v presidiu 7. 8. 1964 Prz 82/64 (uveřejněné pod č. V/1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 9. rozhodnutí presidia Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 1964 Prz 102/64 (uveřejněné pod č. VI/1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR; 10. rozbor a zhodnocení praxe soudů při ukládání trestů u nejčastěji se vyskytujících trestných činů ve věcech pravomocně skončených v I. pololetí r. 1964, projednaný a schválený v plénu Nejvyššího soudu 1. 4. 1965 Pls 1/65 (uveřejněný pod č. I/1965 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 11. rozbor a zhodnocení výsledků prověrky rozhodování některých okresních soudů o trestných činech ublížení na zdraví podle § 221 a § 222 tr. zák. ve II. pololetí r. 1964, projednaný a schválený v plénu 2. 7. 1965 Pls 5/65 (uveřejněný pod č. II/1965 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 12. rozbor a zhodnocení rozhodování soudů v některých krajích o trestných činech spáchaných v silniční dopravě, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto v I. pololetí r. 1965, projednaný a schválený v plénu 15. 12. 1965 Pls 7/65 (uveřejněný pod č. I/1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 13. rozbor a zhodnocení praxe soudů při rozhodování o způsobu a změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody, projednaný a schválený v presidiu 23. 3. 1966 Prz 1/66 (uveřejněný pod č. II/1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 14. zpráva o prověrce rozhodovací činnosti některých krajských soudů jako soudů odvolacích, pokud zrušily rozhodnutí okresních soudů, projednaná a schválená v presidiu 25. 5. 1966 Prz 20/66 (uveřejněná ve výtahu pod č. III/1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 15. směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu pojmu „věc větší hodnoty“ v ustanoveních § 133 a § 249 tr. zák. z 28. 5. 1966 Pls 2/66 (neuveřejněna); 16. rozbor k provádění důkazů znaleckými posudky při projednávání trestných činů spáchaných v silniční dopravě ke zjišťování stupně ovlivnění alkoholem, projednaný a schválený v presidiu Nejvyššího soudu pod Prz 23/66 a Generální prokuraturou pod III Gn 11/66 (uveřejněný ve výtahu pod V/1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 17. rozbor a zhodnocení činnosti soudů při zjišťování skutečného stavu věci a při provádění důkazů, projednaný a schválený v plénu 5. 9. 1966 Pls 6/66 (vydaný jako brožura v r. 1967 pro služební potřebu soudů); 18. rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu z 5. 9. 1966 Pls 8/66 k výkladu ustanovení § 259 odst. 4 tr. ř. o tzv. zákazu reformace in peius v souvislosti s některými případy ukládání trestů odnětí svobody a nápravného opatření (uveřejněné pod č. I/1967 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 19. zhodnocení praxe soudů z hlediska plnění usnesení pléna Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 1965 Pls 1/65 (o praxi soudů při ukládání trestů u nejčastěji se vyskytujících trestných činů), projednané a schválené v plénu 5. 9. 1965 Pls 7/66 (uveřejněné pod č. II/1967 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 20. rozbor a zhodnocení rozhodování soudů o trestných činech proti lidské důstojnosti z 20. 12. 1966 Prz 46/66 (neuveřejněno); 21. zhodnocení praxe soudů při uplatňování ustanovení trestního řádu o právech a postavení poškozeného v trestním řízení a o náhradě škody způsobené trestným činem (adhézní řízení), projednané a schválené v plénu Nejvyššího soudu 22. 2. 1967 Pls 3/67 (vydáno v r. 1967 jako brožura pro služební potřebu soudů a uveřejněno ve výtahu pod č. III/1967 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 22. rozbor a zhodnocení rozhodování soudů o trestných činech rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák., o nichž bylo pravomocně rozhodnuto v druhém pololetí r. 1966 z 31. 5. 1967 Prz 18/67; 23. zpráva o výsledcích prověrky činnosti dvou krajských soudů jako soudů druhého stupně na trestním úseku, projednaná a schválená v presidiu 25. 7. 1967 Prz 19/67 (uveřejněná pod č. IV/1967 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 24. rozbor a zhodnocení rozhodovací činnosti soudů v trestních věcech mladistvých, projednaný a schválený v presidiu v r. 1967 Prz 21/67 (vydaný v r. 1967 jako brožura pro služební potřebu soudů); 25. směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu některých otázek souvisejících s užíváním ustanovení § 36 tr. ř. o nutné obhajobě, projednaná a schválená v plénu 18. 12. 1967 Pls 8/67 (uveřejněná pod č. I/1968 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 26. směrnice pléna Nejvyššího soudu k problematice rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody ( § 331 odst. 1 tr. ř.), podané zákonným zástupcem odsouzeného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena, projednaná a schválená v plénu 18. 12. 1967 Pls 9/67 (uveřejněná pod č. II/1968 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 27. směrnice pléna Nejvyššího soudu k otázce, který soud je příslušný podle § 364 odst. 2 tr. ř. k rozhodování o zahlazení odsouzení mladistvého po odpykání postupně uložených nevykonaných trestů odnětí svobody ve smyslu § 36 odst. 2 tr. zák. ve znění čl. I zák. č. 56/1965 Sb., projednaná a schválená v plénu 18. 12. 1967 Pls 10(67 (uveřejněná pod č. III/1968 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR); 28. zhodnocení praxe soudů při ukládání přiměřených omezení a povinnosti nahradit škodu způsobenou trestným činem podle § 59 odst. 2 tr. zák., projednané a schválené v presidiu 27. 1. 1968 Prz 3/68 (uveřejněné pod č. IV/1968 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR). II. Při zhodnocení směrnic, rozborů a rozhodnutí pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu uvedených v I pod poř. č. 1-28 z hlediska jejich další použitelnosti v rozhodovací činnosti soudů bylo zaujato toto stanovisko: A. Zcela použitelné bez redakčních změn jsou: 1. Rozhodnutí presidia Nejvyššího soudu Prz 102/64 (č. VI/1964 Sb. rozhod.); 2. rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení § 259 odst. 4 tr. ř. o tzv. zákazu reformace in peius v souvislosti s některými případy ukládání trestů odnětí svobody a nápravného opatření Pls 8/66 (č. I/1967 sb. rozh.); 3. zhodnocení praxe soudů z hlediska plnění usnesení pléna Nejvyššího soudu Pls 1/65 (o praxi soudů při ukládání trestů u nejčastěji se vyskytujících trestných činů) Pls 7/66 (č. II/1967 sb. rozh.); 4. směrnice pléna Nejvyššího soudu k problematice rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody ( § 331 odst. 1 tr. ř.), podané zákonným zástupcem odsouzeného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena Pls 9/67 (č. II/1968 sb. rozh.). B. Použitelné s redakčními úpravami jsou: 1. Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení trestního řádu o právech a postavení poškozeného v trestním řízení a o náhradě škody způsobené trestným činem Pls 1/62 (č. II/1962 sb. rozh.). Směrnice byla vydána za účinnosti trestního řádu č. 141/1961 Sb. i když od této doby byl trestní řád třikrát novelizován (zákonem č. 57/1965 Sb., zákonem č. 149/1969 Sb. a zákonem č. 48/1973 Sb.), tato ustanovení zůstala v podstatě nedotčena. Při rozhodování o náhradě škody a adhezním řízení musí soud použít též příslušných hmotněprávních předpisů (občanského zákoníku, hospodářského zákoníku apod.). V tomto směru se v cit. směrnici vycházelo z občanského zákoníku ze dne 25. října 1950 č. 141/1950 Sb., ze zákona č. 71/1958 Sb. o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru a z dalších zákonů, které byly později nahrazeny novými předpisy (např. občanský zákoník zákonem č. 40/1964 Sb., zákon č. 71/1958 Sb. zákoníkem práce č. 65/1965 Sb., od 1. 5. 1965 nabyl účinnosti zákon č. 33/1965 Sb. o regresních náhradách). Nelze proto již aplikovat a při opětovné publikaci bude třeba vypustit část IV, týkající se uplatňování nároku na náhradu škody podle zák. č. 71/1958 Sb. o postižních (regresních) nárocích. V části I v druhém odst. bude třeba vypustit poslední větu vzhledem k tomu, že ustanovení § 26 písm. a) tr. ř. bylo zrušeno čl. I bod 8 zák. č. 149/1969 Sb. V části VIII bude třeba v redakční poznámce uvést citaci nyní platných předpisů upravujících náhradu škody. 2. Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu a používání zákonů týkajících se rodinných vztahů a výchovy mládeže Pls 2/62 (č. III/1962 sb. rozh.), oddíl C. Ustanovení § 83 odst. 1 tr. zák. a § 186 odst. 3 tr. ř., na která je v tomto oddíle směrnice odkazováno, byla zákonem č. 56/1965 Sb., resp. zákonem č. 48/1973 Sb. zrušena. Při redakční úpravě bude proto třeba vypustit na str. 79 v druhém odst. ročníku 1962 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR větu „Předseda senátu proto musí s plnou znalostí spisu a po bedlivém uvážení nedostatků řízení přistoupit k předběžnému projednání obžaloby, jež je v trestním řízení proti mladistvému obligatorní ( § 186 odst. 3 tr. ř.)“ a na str. 80 v druhém odst. první větu a ve třetím odst. slova „a ustanovení § 83 tr. zák. o podmíněném propuštění“. 3. Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení § 203 tr. zák. ve znění čl. I zák. č. 53/1963 Sb. Pls 4/63 (č. IV/1963 sb. rozh.). Zákonem č. 56/1965 Sb. ze dne 17. června 1965, kterým se změnil a doplňoval trestní zákon č. 140/1961 Sb., bylo novelizováno ustanovení § 203 o trestném činu příživnictví tak, že § 203 odst. 1 ve znění novely zákona č. 53/1963 Sb. byl zrušen a bylo vypuštěno označení odst. 2. Při redakční úpravě bude proto třeba vypustit: na str. 73 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR z nadpisu slova „ve znění čl. I zák. č. 53/1963 Sb. ze dne 17. července 1963, v prvním odst. v bodě I označení odst. 1 u § 203 tr. zák., celý bod II; body III a IV bude třeba označit jako body II a III; bude třeba dále vypustit čtvrtý a pátý odst; na str. 74 první odst. ; na str. 74-77 celou část označenou I; na str. 77 označení II bude třeba nahradit označením I;dále bude třeba vypustit citaci odst. 2 u § 203 tr. zák.; na str. 78 citaci odst. 2 u § 203 tr. zák. a v posl. odst. k citaci provinění proti zájmům socialistického hospodářství podle § 17 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. nebo podle § 36 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb. bude třeba v redakční poznámce uvést, že za současné zákonné úpravy přichází v úvahu postih pro přečin podle § 2 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb.; na str. 79 v části III po redakční úpravě v části II bude třeba vypustit první odstavec a v druhém odst. citaci odst. 2 u § 203 tr. zák.; na str. 80 citaci odst. 2 u § 203 tr. zák. a poslední odstavec; na str. 81 první a čtvrtý odstavec. 4. Rozbor a zhodnocení praxe soudů při předběžném projednávání obžalob Pls 2/64 (č. III/1964 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude třeba v redakční poznámce upozornit, že v důsledku novelizace ustanovení trestního řádu mají některá ustanovení trestního řádu citovaná v rozboru jiné paragrafové označení při nezměněném obsahu. Dále bude třeba se zřetelem na zákonné změny vyplývající ze čl. I bod 31 až 33 zák. č. 48/1973 Sb. vypustit ty části, kde se mluví o přijímání obžalob, ať již senátem nebo předsedou senátu, a závěry pod bodem 2 až 5 týkající se postoupení věci místnímu lidovému soudu, zastavení trestního stíhání proto, že nejde ani o provinění, prosazování zásady, aby trestné činy menší závažnosti byly projednány místními lidovými soudy a postupování takových trestných činů místním lidovým soudům; na str. 26 ročníku 1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR bude třeba vypustit část třetího odst. od slova „zejména“ až po slova „v trestním řízení“; na str. 27 bude třeba vypustit druhý odstavec; v bodě 5 na str. 46 ročníku 1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR bude třeba vypustit též závěry týkající se předběžného projednání obžaloby, jde-li o provinění. Ze závěrů přijatých k tomuto rozboru je třeba vypustit závěry pod 2 písm. a) a část první věty pod 2 písm. d) „nejde-li o případy, kdy přichází v úvahu postoupení věci k mimosoudnímu jejímu projednání nebo k zastavení trestního stíhání“. V redakční poznámce bude též třeba upozornit, že ve věci, ve které bylo konáno vyhledávání, lze vrátit věc prokurátorovi k došetření jen tehdy, jestliže vyhledáváním nebyly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině (čl. I bod 33 zák. č. 48/1973 Sb.). 5. Rozhodnutí presidia Nejvyššího soudu k zajištění jednotného výkladu a používání zákona v rozhodování o podmíněném propuštění Prz 76/64 (č. IV/1964 sb. rozh.). V redakční poznámce bude třeba upozornit: Ke str. 53 ročníku 1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, že se zřetelem na novelizaci § 4 odst. 1 tr. ř. stačí projednání záruky kolektivem pracujících, který na sebe v případě převzetí záruky přejímá odpovědnost za další převýchovu obviněného; ke str. 53 a 57, že místo nápravného zařízení MV jde nyní o nápravně výchovný ústav MS; ke str. 56 k bodu IV/1, že je třeba dále uvážit, do které nápravně výchovné skupiny má být odsouzený zařazen pro výkon trestu odnětí svobody; ke str. 57 k bodu 6, že za současné zákonné úpravy jde o zařazení odsouzeného do jiné nápravně výchovné skupiny ve smyslu § 39a odst. 3 tr. zák.; na str. 54 vysvětlivku pod čarou bude třeba dát do souladu s novými instrukcemi ministrů spravedlnosti ČSR a SSR, jimiž byl vydán nový jednací řád pro okresní a krajské soudy. 6. Rozhodnutí presidia Nejvyššího soudu Prz 82/64 (č. V/1964 Sb. roz.). Při novelizaci trestního zákona článkem II č. 13 zák. č. 148/1969 Sb. došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání ČSSR a konstituování nových nejvyšších orgánů státní moci a správy pouze k úpravě ustanovení § 102 o trestném činu hanobení republiky a jejího představitele v tom směru, aby jím byly chráněny též federální orgány. Při opětovné publikaci bude třeba ke str. 58 k prvnímu odst. ročníku 1964 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR upozornit na nové znění § 102 tr. zák. ve znění zák. č. 148/1969 Sb. Na konci tohoto odst. bude třeba u citace § 89 odst. 5 tr. zák. učinit redakční poznámku, že nyní jde o § 89 odst. 4 tr. zák. Ke str. 59 k prvnímu odst. bude třeba uvést, že se zřetelem na zákonném změny přichází v úvahu postih pro přečin proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. a nikoli pro provinění proti socialistickému soužití podle § 19 zák. č. 38/1961 Sb., event. podle § 38 zák. č. 60/1961 Sb. 7. Rozbor a zhodnocení praxe soudů při ukládání trestů u nejčastěji se vyskytujících trestných činů ve věcech pravomocně skončených v I. pololetí r. 1964 Pls 1/65 (č. I/1965 sb. rozh.). V textu bude třeba provést tyto redakční úpravy: str. 5-6: poslední odstavec na straně 5 a prvních 11 řádek na straně 6 vypustit. Stalo se obsolentním se zřetelem k novelizaci § 58 odst. 1 tr. zák. zákonem č. 56/1965 Sb.; ve třetím odstavci, 4. řádku slova „již při předběžném projednání obžaloby“ nahradit slovy „již při přezkoumání obžaloby předsedou senátu ( § 185 odst. 1 tr. ř.)“; str. 8 třetí a čtvrtý odstavec vypustit se zřetelem na č. 12/1972 sb. rozh. tr., strana 83-84; str. 11: v 1. odstavci vypustit slova „a pokud nebyl volen postup podle § 26 tr. zák.“ Ustanovení § 26 tr. zák. bylo zrušeno novelou č. 148/1969 Sb.; str. 13: pátý odstavec vypustit. Názor zde uvedený byl pozdější judikaturou překonán (zejména otázka tzv. kontraindikace); str. 20: v písm. g) ve třetím řádku vypustit slova „a nebyl volen postup podle § 26 tr. zák…“ až do konce věty. Vypustit z usnesení úkoly uložené presidiu Nejvyššího soudu jako obsolentní. 8. Rozbor a zhodnocení výsledků prověrky rozhodování některých okresních soudů o trestných činech ublížení na zdraví podle § 221 a § 222 tr. zák. v II. pololetí r. 1964 Pls 5/65 (č. II/1965 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude třeba uvést, že instrukce ministerstva spravedlnosti z 1. 11. 1956 č. D 683/56 – HSOS/1, na kterou materiál odkazuje, byla nahrazena instrukcí z 27.11.1965 č. 1259/65 – L o účasti soudů v boji proti alkoholismu. Dále bude třeba u citace § 89 odst. 7 tr. zák. uvést, že nyní jde o § 89 odst. 6 tr. zák. 9. Rozbor a zhodnocení rozhodování soudů v některých krajích o trestných činech spáchaných v silniční dopravě, v nichž bylo pravomocně rozhodnuto v I. pololetí r. 1965 Pls 7/65 (č. I/1966 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude pouze třeba uvést vedle citací ustanovení vyhlášky MV č. 141/1960 Sb. i citace ustanovení vyhlášky MV č. 80/1966. Dále bude třeba uvést u citací ustanovení § 89 odst. 7 tr. zák., že nyní jde o ustanovení § 89 odst. 6 tr. zák. (na str. 3, 11, 23). Na str. 9 ročníku 1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR bude třeba vypustit v prvním odst. slova „V úvahu přichází pouze posouzení podle § 19 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.“ a celý druhý odst. ; na str. 14 k posl. odst. bude třeba učinit redakční poznámku, že neoprávněné užívání cizího motorového vozidla je za současné zákonné úpravy trestným činem podle § 209a tr. zák. ve znění čl. II bod 14 zák. č. 148/1969 Sb.; na str. 19 bude třeba vypustit posl. odst. a na str. 20 první odst. , které jsou v rozporu se závěry zhodnocení spolupráce soudů se společenskými organizacemi v trestním řízení pléna Nejvyššího soudu ČSSR pod Plsf 2/72; na str. 21 v třetím odst. bude třeba za slova „Některé soudy spatřují“ vsunout slovo „nesprávně“, které zřejmě nedopatřením při tisku vypadlo. 10. Rozbor a zhodnocení činnosti soudů při zjišťování skutečného stavu věci a při provádění důkazů, projednaný a schválený plénem Nejvyššího soudu dne 5. září 1966 Pls 6/66. Při redakční úpravě bude třeba vypustit: na str. 26 třetí a čtvrtý odstavec se zřetelem k čl. I bod 21 zák. č. 45/1973 Sb.; na str. 29 v druhém odstavci větu „V každém případě pak je nezbytné provést rekonstrukci činu nebo vyšetřovací pokus“; na str. 37 v prvním odst. slova „přijetím obžaloby nebo před“ se zřetelem na čl. I bod 33 zák. č. 48/1973 Sb.; na str. 39 v posl. dost. vadnou citaci § 167 odst. 3 tr. ř.; na str. 41 v třetím odst. u § 186 tr. ř. citaci odst. 1 se zřetelem na čl. I bod 32 zák. č. 48/1973 Sb.; na str. 48 předposlední odstavec, začínající slovy „Soudy poměrně často chybují…“ se zřetelem na ustanovení čl. I bod 38 zák. č. 48/1973 Sb.; na str. 53 druhý odstavec, začínající slovy „bude nezbytné…“ a poslední odstavec, začínající slovy „Presidium Nejvyššího soudu…“; na str. 55-56 část označenou III. Dále bude třeba na str. 27 v prvním odstavci k závěrům, které se týkají prověřování obhajoby obviněného, že příležitostně pracoval, učinit odkaz na směrnici pléna Nejvyššího soudu Pls 4/63 (4. IV. 1963 Sb.), v níž je upozorněno, že je třeba zkoumat, zda osoby vykonávající příležitostné práce po omezenou dobu nezastírají tím jiné skutečně nekalé způsoby obživy. Na str. 30 bude třeba opravit tiskovou chybu a nahradit slovo „nepříznivý“ slovem „příznivý“. 11. Rozbor a zhodnocení praxe soudů při rozhodování o způsobu a změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody Prz 7/66 (č. II/1966 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude třeba na str. 7 ročníku 1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR vypustit druhý odstavec, začínající slovy „napr. možno považovať za správny“se zřetelem na nevhodnost tam uvedeného příkladu. Dále bude třeba vypustit citaci § 36 odst. 2 tr. zák., který byl zrušen zák. č. 148/1969 Sb. K části týkající se zařazování mladistvých do výkonu trestu odnětí svobody (str. 9 a násl. ročníku 1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR) bude třeba učinit redakční odkaz na rozbor a zhodnocení rozhodovací činnosti soudů v trestních věcech mladistvých Prz 21/67, v němž jsou řešeny některé další právní otázky k této oblasti rozhodování. 12. Rozbor k provádění důkazů znaleckými posudky při projednávání trestných činů spáchaných v silniční dopravě ke zjišťování stupně ovlivnění alkoholem Prz 23/66 (č. V/1966 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude třeba učinit odkaz na čl. I bod 11 zák. č. 48/1973 Sb., podle kterého místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti, a na čl. I bod 38 cit. zák., podle kterého lze místo výslechu znalce číst i jeho písemný posudek za podmínek v tomto ustanovení uvedených. 13. Zpráva o prověrce rozhodovací činnosti některých krajských soudů jako soudů odvolacích, pokud zrušily rozhodnutí okresních soudů Prz 20/66 (č. III/1966 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude třeba na str. 273 ročníku 1966 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR v prvním odstavci u citace § 19 písm. b) zák. č. 36/1964 Sb. uvést, že nyní jde o citaci § 19 odst. 1 zák. č. 36/1964 Sb. (úplné znění ve vyhlášce PFS č. 19/1970 Sb.) a vypustit slova „Podle čl. 4 směrnice presidia Nejvyššího soudu pro výkon soudního dozoru a k zabezpečení jeho jednotného výkonu“. Na str. 284 ve třetím odstavci bude třeba za slova „opakování celého hlavního líčení“ vsunout slova „v rozsahu nutném pro rozhodnutí o zrušené části rozsudku“. 14. Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu pojmu „věc větší hodnoty“ v ustanovení § 133 a § 249 tr. zák. Pls 2/66 (neuveřejněná). Výkladové zásady této směrnice lze použít i pro současnou soudní praxi. Při opětovné publikaci bude pouze třeba provést tyto redakční úpravy: v nadpisu slova „v ustanovení“ nahradit slovy „v ustanoveních“. Se zřetelem na zákonné změny bude třeba vypustit: na str. 1 v prvním odstavci větu „Při recidivě tento přestupek projedná za podmínek v § 1 zák. č. 58/1965 Sb. okresní soud“ a celý druhý odstavec; na str. 4 v posledním odstavci bude třeba učinit redakční odkaz na ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech; na str. 5 poslední odstavec s výjimkou poslední věty; na str. 6 první odstavec s výjimkou první věty a celý druhý odstavec; na str. 7 větu „Při recidivě projedná tento přestupek za podmínek § 1 zák. č. 58/1965 Sb., kterým se upravuje postih provinění a přestupků některých osob, podle citovaného zákona okresní soud“. 15. Rozbor a zhodnocení praxe soudů při rozhodování o trestných činech proti lidské důstojnosti, projednaný a schválený presidiem Nejvyššího soudu dne 20. prosince 1966 pod Prz 46/1966 (cyklostylovaný materiál). Při redakční úpravě bude třeba vypustit: Na str. 13 v druhém odstavci větu „Zákon nevylučuje, aby i obžalobu podanou na pachatele pro některý obdobný trestný čin přijal ve smyslu § 194 tr. ř. předseda senátu příslušného soudu“, a to se zřetelem na čl. I bod 36 zák. č. 48/1973 Sb.; na str. 17 první odstavec se zřetelem na čl. I bod 38 zák. č. 48/1973 Sb.; na str. 32 usnesení, které se stalo již obsolentním; na str. 15 ve třetím odstavci bude třeba opravit vadnou citaci § 102 odst. 1 tr. ř. na citaci § 102 odst. 2 tr. ř. 16. rozbor a zhodnocení praxe soudů při uplatňování trestního řádu o právech a postavení poškozeného v trestním řízení a o náhradě škody způsobené trestným činem Pls 3/67 (č. III/1967 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude třeba přihlédnout k tomu, že zákonem č. 153/1969 Sb. došlo k novelizaci ustanovení § 187 zákoníku práce v tom směru, že vypuštěním odst. 3 byla zrušena výjimka z výlučné odpovědnosti organizace za škodu způsobenou třetími osobami. Dále bude nutno přihlédnout k tomu, že v důsledku novelizace vyhlášky ministerstva zdravotnictví a spravedlnosti, SÚSZ a ÚRO č. 32/1965 Sb. vyhláškou č. 84/1967 Sb. ustanovení o tom, že se bolest a ztížení společenského uplatnění neodškodňují, nedosáhlo-li úhrnné ohodnocení bolesti, resp. ztížení společenského uplatnění alespoň třiceti bodů, neplatí, jde-li o odškodnění bolesti, resp. ztížení společenského uplatnění podle § 444 obč. zák. Rovněž došlo k novelizaci ustanovení § 261 odst. 1 zákoníku práce v tom směru, že i u případů odpovědnosti za škodu upravené zákoníkem práce přichází v úvahu jen promlčení nároku na náhradu škody a nikoli též prekluze. V důsledku toho bude třeba při redakční úpravě vypustit: na str. 54 ročníku 1967 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR poslední odstavec; na str. 55 první odstavec; na str. 63 třetí a čtvrtý odstavec; na str. 65 třetí odstavec. 17. Rozbor a zhodnocení rozhodovací činnosti soudů v trestních věcech mladistvých Prz 21/67 (vydáno jako brožura pro služební potřebu soudů). V bodě VII o trestní odpovědnosti mladistvého nejsou již použitelné zásady k výkladu pojmů „opětovně“ a je-li čin z jiných důvodů zvláště zavržitelný“ ve smyslu § 16 odst. 1 al. 2, § 18 odst. 1 al. 2 zák. č. 38/1961 Sb. (strana 29 až 30 materiálu). Bezpředmětnou se stala i pasáž, v níž jsou řešeny otázky aplikace zák. č. 58/1965 Sb., kterým se upravoval postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví (bod IX. strana 50 až 52). Konstatování, že trestní zákon z roku 1961 připouští uložit mladistvému ochrannou výchovu jen tehdy, bylo-li v témž rozsudku upuštěno od jeho potrestání (strana 71 odst. 1 materiálu) již neodpovídá současnému právnímu stavu (viz § 84 odst. 1 tr. zák. ve znění zák. č. 45/1973 Sb.). Při redakční úpravě bude proto třeba vypustit: na str. 29 druhý a třetí odstavec; na str. 30 první a druhý odstavec; na str. 41 poslední větu; na str. 50 třetí až sedmý odstavec; celou str. 51; na str. 52 první a druhý odstavec; na str. 71 v prvním odstavci větu „Trestní zákon z r. 1961 připouští uložit mladistvému ochrannou výchovu jen tehdy, bylo-li v témže rozsudku upuštěno od jeho potrestání“. na str. 82 čtvrtý a pátý odst. a na str. 83 první a druhý odst. V redakční poznámce bude třeba též uvést, že směrnice ministerstva školství a kultury č. 29500/66 – I/3, upravující postup při přijímání mladistvých do domovů mládeže s ochrannou výchovou, jejich rozmisťování a propouštění, která je v rozboru citována (str. 65 dole – str. 66 nahoře), byla nahrazena v ČSR organizační směrnicí ministerstva školství ČSR pro dětské domovy a diagnostická zařízení ze dne 28.12.1971 čj. 30374/71-201 (částka 4-5 Sbírky instrukcí a sdělení ministerstva spravedlnosti ČSR, ročník 1972) a v SSR organizačními směrnicemi pro dětské domovy a zvláštní výchovné a diagnostické ústavy, vydanými MŠ SSR (Zvesti MŠ SSR č. 8/1972). 18. Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu některých otázek souvisejících s užíváním ustanovení § 36 tr. ř. o nutné obhajobě Pls 8/67 (č. I/1968 sb. rozh.). Výkladové zásady této směrnice jsou použitelné i pro současnou soudní praxi. Při redakční úpravě bude pouze třeba v sedmém odstavci na str. 2 ročníku 1968 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR nahradit slova „ve zvláštních“ slovem „v“, poněvadž ze způsobů řízení uvedených v § 36 odst. 4 tr. ř. má povahu zvláštního řízení jen řízení stanné. Dále bude třeba v redakční poznámce uvést, že tato směrnice platí i v případech, kdy ve vykonávacím řízení rozhoduje samosoudce. 19. Rozbor a zhodnocení rozhodování soudů o trestných činech rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák., o nichž bylo pravomocně rozhodnuto v druhém pololetí 1966 Prz 18/67 (cyklostylovaný materiál neuveřejněný v sb. rozh.). Na str. 2 v 1. odstavci je třeba vypustit text v závorce vzhledem k zrušení zák. č. 38/1961 Sb., o místních lidových soudech a k zrušení § 5 a § 33 až 41 zák. č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Část I. na str. 2 až 5 se vypouští pro neaktuálnost (skladba i charakter této trestné činnosti se změnily). Na str. 6 v 4. a 5. řádku zdola je třeba se zřetelem k zrušení zákonných předpisů o provinění připojit redakční poznámku, že za současné zákonné úpravy jde o rozlišování mezi trestným činem a přečinem, event. přestupkem nebo porušením pracovní kázně. Str. 15 až 25 vypustit se zřetelem k zrušení zák. č. 38/1961 Sb. o místních lidových soudech a § 5, § 33 až 41 zák. č. 40/1961 Sb. o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Na str. 28 v 1. odstavci v 3. a 4. řádku zdola je třeba vypustit slova „ako spolupáchateľstvo podľa § 9 ods. 2 tr. zák. prípadne“. Tato problematika byla řešena odchylně v Tpjf 51/72. Na str. 46 je třeba vypustit druhý odstavec vzhledem k novele tr. zák. č. 148/1969 Sb. K třetímu odstavci na str. 46 je třeba připojit redakční poznámku, která by poukázala na změny v ustanoveních § 73 odst. 2 písm. b) a odst. 4 tr. zák. provedené novelou č. 148/1969 Sb. Na str. 65 poslední odst. připojit redakční poznámku poukazující na odchylný postup ve věci, v které se konalo vyhledávání (vzhledem k novele tr. ř. č. 48/1973 Sb.). Na str. 75-76 dva poslední odstavce na str. 75 a první dvě věty na str. 75 a první dvě věty na str. 76 vypustit pro neaktuálnost. Usnesení presidia Nejvyššího soudu z 31. 5. 1967 k tomuto rozboru nepublikovat pro obsolentnost. 20. Zhodnocení praxe soudů při ukládání přiměřených omezení a povinnosti nahradit škodu způsobenou trestným činem podle § 59 odst. 2 tr. zák. Prz 3/68 (č. IV/1968 sb. rozh.). Při redakční úpravě bude třeba vypustit na str. 12 ročníku 1968 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR druhý a třetí odst. a na str. 13 část prvního odst. až po slovo „není“ a na str. 19 v druhém odst. slova „protože povinnost podrobit se tomuto ambulantnímu léčení může odsouzený splnit kdykoliv ve zkušební době, která je zpravidla podstatně delší, než je doba léčení“. C. Zcela nepoužitelné jsou: 1. Rozbor a zhodnocení praxe soudů při postihu zvlášť nebezpečných recidivistů, projednaný a schválený v presidiu Nejvyššího soudu 29. 6. 1963 Prz 23/63 (č. III/1963 sb. rozh.). Tento rozbor je zcela překonán pozdější judikaturou, zejména novým rozborem a zhodnocením praxe soudů při postihu zvlášť nebezpečných recidivistů, projednaným a schváleným trestním kolegiem Nejvyššího soudu pod č. Tpj 162/67 dne 20. 12. 1968 (č. 1/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR) a dále rozhodnutími publikovanými ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR pod č. 10/1964, č. 30/1964, č. 36/1965, č. 60/1965, č. 33/1968, č. 17/1969, č. 33/1969, č. 40/1969, č. 35/1970, č. 8/1971, č. 27/1972, č. 33/1973 a č. 35/1973. 2. Směrnice pléna Nejvyššího soudu k uplatnění ustanovení § 4-6 tr. ř. o zárukách a účasti zástupců společenských organizací v trestním řízení a k dalším zákonným ustanovením s tím souvisejícím, projednaná a schválená v plénu Nejvyššího soudu 13. 2. 1963 Pls 5/63 (č. I/1964 sb. rozh.). Zákonem č. 57/1965 Sb. došlo po vydání směrnice k podstatným změnám v úpravě institutu záruky za nápravu obviněného. Postup při přijímání společenských záruk za nápravu obviněného je dále ovlivněn zrušením místních lidových soudů zákonem č. 150/1969 Sb. o přečinech. Při výkladu a používání ustanovení § 4-6 tr. ř. je nyní třeba přihlížet k závěrům zhodnocení spolupráce soudů se společenskými organizacemi v trestním řízení, projednaném a schváleném plénem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky Plsť 2/72 (vydáno jako brožura pro služební potřebu soudů a uveřejněného pod č. 59/1972 sb. rozh.). 3. Zpráva o výsledcích prověrky činnosti dvou krajských soudů jako soudů druhého stupně na trestním úseku, projednaná a schválená v presidiu Nejvyššího soudu dne 25. 7. 1967 Prz 19/67 (č. IV/1967 sb. rozh.). Závěry této zprávy, týkající se z převážné části používání ustanovení trestního řádu ve věcech projednávaných podle zák. č. 58/1965 Sb. a uplatňování zákona č. 58/1965 Sb. a rozlišování mezi proviněními a obdobnými trestnými činy a výkladu znaku „ze zjevné neúcty vůči společnosti“ u trestného činu výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., se staly obsolentními v důsledku zrušení zákonů č. 38/1961 Sb. a č. 58/1965 Sb. a ustanovení § 5, § 33 až § 41 zák. č. 60/1961 Sb. zákonem č. 150/1969 Sb. o přečinech a novelizace ustanovení § 202 odst. 1 tr. zák. č. 45/1973 Sb. Některé další závěry této zprávy jsou překonány pozdější judikaturou, resp. se staly obsolentními proto, že se nedostatky tam uvedené již nevyskytují v práci soudů. 4. Směrnice pléna Nejvyššího soudu k otázce, který soud je příslušný podle § 364 odst. 3 tr. ř. k rozhodování o zahlazení odsouzení mladistvého po odpykání postupně uložených neodpykaných trestů odnětí svobody ve smyslu § 36 odst. 2 tr. zák. ve znění zák. č. 56/1965 Sb. Pls 10(67 (č. III/1968 sb. rozh.). Tato směrnice byla vydána v době, kdy podle ustanovení § 36 odst. 2 tr. zák. ve znění zák. č. 56/1965 Sb. platila zákonná fikce, že postupně uložené dosud nevykonané tresty odnětí svobody se považují pro účel výkonu trestu a pro zahlazení odsouzení za trest jediný a kdy v praxi soudů nebyl jednotný názor, zda o zahlazení odsouzení má rozhodovat v případech postupně uložených nevykonaných trestů odnětí svobody uložených různými soudy každý soud, který rozhodoval ve věci, anebo jen jeden z těchto soudů a v tomto případě který. Tuto situaci vzniklou po účinnosti zák. č. 56/1965 Sb. trestní řád výslovně neupravil. Zákonem č. 148/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., bylo ustanovení § 36 odst. 2 tr. zák. ve znění zák. č. 56/1965 Sb. opět zrušeno s účinností od 1. ledna 1970. O zahlazení odsouzení mladistvého rozhoduje podle § 364 odst. 3 tr. ř. soud, který rozhodoval ve věci v prvním stupni po výkonu trestu, a to bez ohledu na to, zda mladistvý byl po odpykání trestu odnětí svobody propuštěn na svobodu, či zda nastoupil výkon jiného trestu odnětí svobody. III. Při dalším uplatňování směrnic, rozborů a rozhodnutí pléna a presidia Nejvyššího soudu vydaných k výkladu ustanovení zák. č. 140/1961 Sb. (trestní zákon) a zák. č. 141/1961 Sb. (trestní řád) uvedených pod II je třeba též přihlížet i k těmto rozhodnutím uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dříve Sbírka rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR), jimiž byly tyto směrnice, rozbory a rozhodnutí v dílčích otázkách dále doplněny: a/ K poř. č. 1 a 21 Pls 1/62 (č. II/62 sb. rozh.) a Pls 3/67 (č. III/67 sb. rozh.): K § 43 tr. ř. – č. 3/1968, č. 4/1968, č. 5/1968, č. 7/1968 a č. 29/1969, č. 30/1969, č. 43/1969, č. 3/1973; k § 48 tr. ř. – č. 31/1970; k § 228 a § 229 tr. ř. – č. II/1967, č. 33/1967, č. 5/1968, č. 37/1968, č. 8/1968, č. 29/1969, č. 30/1969, č. 43/1969, č. 41/1971, č. 59/1971, č. 31/1972 a č. 3/1973, č. 12/1973, č. 17/1973. b/ K poř. č. 2 a 24 Pls 2/62 (č. III/1962 sb. rozh.) a Prz 21/67: K č. 15/1968, č. 51/1968, č. 53/1968, č. 14/1969, č. 38/1969, č. 65/1971, č. 56/1971, č. 12/1972 a č. 59/1972. c/ K poř. č. 4 a 9 Pls 4/63 (č. IV/1963 sb. rozh.) a Prz 102/64 (č. VI/1964 sb. rozh.). K č. 27/1963, č. 2/1964, č. 3/1964, č. 25/1964, č. 41/1969, č. 9/1972, č. 10/1972, č. 39/1972 a č. 32/1973. d/ K poř. č. 6 Pls 2/64 (č. III/1964 sb. rozh.): K č. 46/1965, č. 58/1965, č. 21/1966, č. 43/1966, č. 45/1967, č. 13/1971 a č. 20/1972. e/ K poř. č. 7 Prz 76/64 (č. IV/1964 sb. rozh.): K č. 62/1965, č. 63/1965, č. 60/1968, č. 59/1972, č. 37/1973 a č. 39/1973. f/ K poř. č. 10 a 19 Pls 1/65 (č. I/1965 sb. rozh.) a Pls 7/66 (č. II/1967 sb. rozh.): K § 23 tr. zák. – č. 24/1965, č. 1/1967, č. 9/1967, č. 39/1967, č. 2/1968, č. 14/1969, č. 17/1972, č. 32/1972, č. 59/1972, č. 67/1972 a č. 19/1973. K § 24 tr. zák. – č. 41/1966, č. 8/1967, č. 59/1972 a č. 13/1973. K § 27 tr. zák. – č. 18/1965. K § 29 tr. zák. – č. 61/1971, č. 62/1971 a č. 25/1973. K § 31 tr. zák. – č. II/1965, č. 1/1965, č. 19/1965, č. 24/1965, č. 2/1968, č. I/1969, č. 17/1972, č. 57/1972, č. 59/1972, č. 67/1972 a č. 19/1973. K § 33 tr. zák. – č. 11/1968. K § 34 tr. zák. – č. 15/1965 a č. 39/1965. K § 35 tr. zák. – č. 27/1971, č. 52/1971, č. 7/1972 a č. 47/1972. K § 36 tr. zák. – č. 45/1972. K § 37 tr. zák. – č. 39/1971. K § 40 tr. zák. – č. 14/1965, č. 5/1966, č. 18/1966, č. 24/1966, č. 19/1967, č. 52/1967, č. 11/1968, č. 12/1968, č. 3/1970, č. 50/1970 a č. 35/1973. K § 43 a § 44 tr. zák. – č. 2/1968, č. 51/1971, č. 17/1972, č. 35/1972, č. 7/1973, č. 8/1973, č. 9/1973, č. 15/1973 a č. 29/1973. K § 49 a § 50 tr. zák. – č. 20/1965, č. 25/1965, č. 41/1965, č. I/1966, č. 10/1966, č. 15/1966, č. 40/1966, č. 39/1967, č. 42/1967, č. 8/1969, č. 13/1969, č. 45/1969, č. 10/1973 a též rozbor a zhodnocení presidia nejvyššího soudu Prz 18/67. K § 53 a § 54 tr. zák. – č. 4/1967, č. 43/1971, č. 28/1972. K § 55 tr. zák. – č. 46/1967, č. 12/1969 a č. 29/1972. K § 58 tr. zák. – č. 39/1965, č. 1/1967, č. 9/1967, č. 56/1970, č. 39/1971, č. 17/1972, č. 32/1972, č. 59/1972 a č. 19/1973 g/ K poř. č. 11 Pls 5/65 (č. II/1965 sb. rozh.): K č. 2/1966, č. 13/1966, č. 26/1967, č. 22/1968, č. 18/1969, č. 7/1970, č. III/1967 a č. 49/1970. h/ K poř. č. 12 Pls 7/65 (č. I/1966 sb. rozh.): K č. 22/1967, č. 42/1968, č. 43/1968, č. 1/1969, č. 15/1970, které vykládají ustanovení vyhlášky MV č. 80/1966. K § 201 tr. zák. – č. 4/1966, č. 10/1966, č. 13/1967, č. 20/1967, č. 44/1968 a č. 5/1969. K § 223 odst. 2 a § 224 odst. 2, 3 – č. 31/1966. ch/ K poř. č. 13 Prz 7/66 (č. II/1966 sb. rozh.): K č. 23/1967, č. 53/1968, č. 35/1969, č. 44/1969, č. 18/1971, č. 58/1972 a č. 27/1973. i/ K poř. č. 18 a 23 Pls 8/66 (č. I/1967 sb. rozh.) a Prz 19/1967 (č. IV/1967 sb. rozh.): K § 253 tr. ř. – č. 43/1967, č. 60/1972. K § 258 tr. ř. – č. 46/1967, č. 4/1967, č. 11/1973. K § 259 odst. 3 tr. ř. – č. 25/1970, č. 60/1972. K § 259 odst. 4 tr. ř. – č. II/1966, č. 28/1968, č. 1/1967, č. 40/1970, č. 21/1973. j/ K poř. č. 15 Pls 2/66 – č. 36/1972. k/ K poř. č. 16 a 17 Prz 23/66 (č. V/1966 sb. rozh.) a Pls 6/66 (vydáno jako brožura): K § 2 odst. 5 tr. ř. – č. 11/1966, č. 33/1966, č. 11/1967, č. 26/1967, č. 30/1967, č. 7/1968. K § 2 odst. 6 tr. ř. – č. 30/1966, č. 38/1968, č. 59/1968, č. 40/1969, č. 20/1970, č. 29/1971, č. 37/1971, č. 40/1972, č. 42/1972 a č. 60/1972. K § 33 odst. 1 a k § 92 odst. 1 tr. ř. – č. 40/1968 a č. 34/1967. K § 105 a násl. tr. ř. – č. 13/1966, č. V/1966, č. 45/1967, č. 40/1969, č. 46/1969, č. 25/1970, č. 35/1970. K § 97-102 tr. ř. – č. 21/1966, č. 37/1966, č. 31/1968, č. 25/1969 a č. 39/1970. K § 211 tr. ř. – č. 42/1966 a č. 31/1968. l/ K poř. č. 20 Prz 46/66 – č. 5/1966, č. 10/1968 a č. 17/1969. m/ K poř. č. 22 Prz 18/67 – č. 11/1967, č. 54/1967, č. 55/1968, č. 15/1969, č. 28/1969, č. 29/1969, č. 18/1970, č. 7/1971, č. 8/1971, č. 27/1971, č. 33/1971,č. 19/1972, č. 21/1972, č. 48/1972, č. 26/1973. n/ K poř. č. 24 Prz 21/67 – č. 15/1968, č. 51/1968, č. 14/1969, č. 9/1970, č. 35/1971, č. 48/1971, č. 56/1971. o/ K poř. č. 25 Pls 8/67 (č. I/1968 sb. rozh.): K č. 16/1970 a č. 60/1972. p/ K poř. č. 26 Pls 9/67 (II) 1968 sb. rozh.): K č. 51/1968. r/ K poř. č. 28 Prz 3/68 (č. IV/1968 sb. rozh.): K č. 59/1972. IV. Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se proto usnáší 1. Směrnice, rozbory a rozhodnutí pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu Prz 102/64 (č. VI/1964 sb. rozh.), Pls 8/1966 (č. I/1968 sb. rozh.), Pls 7/66 (č. II/1967 sb. rozh.) a Pls 9/67 (č. II/1968 sb. rozh.) jsou zcela použitelné v rozhodovací činnosti soudů; 2. Směrnice, rozbory a rozhodnutí pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu Pls 1/62 (č. II/1962 sb. rozh.), Pls 2/62 (č. III/1962 sb. rozh.), oddíl C, Pls 4/63 (č. IV/1963 sb. rozh.), Pls 2/64 (č. III/1964 sb. rozh.), Prz 76/64 (č. IV/1964 sb. rozh.), Prz 82/64 (č. V/1964 sb. rozh.), Pls 1/65 (č. I/1965 sb. rozh.), Pls 5/65 (č. II/1965 sb. rozh.), Pls 7/65 (č. I/1966 sb. rozh.), Prz 7/66 (č. II/1966 sb. rozh.), Prz 20/66 (č. III/1966 sb. rozh.), Pls 2/66 (neuveřejněné), Prz 23/66 (č. V/1966 sb. rozh.), Pls 6/66 (vydána jako brožura v r. 1967 pro služební potřebu soudů), Prz 46/66 (neuveřejněno), Pls 3/67 (vydáno v r. 1967 jako brožura pro služební potřebu soudů a uveřejněno ve výtahu pod č. III/1967 sb. rozh.), Prz 18/67 (neuveřejněno), Prz 21/67 (vydáno jako brožura pro služební potřebu soudů), Pls 8/67 (č. I/1968 sb. rozh.) a Prz 3/68 (č. IV/1968 sb. rozh.) jsou v rozhodovací činnosti soudů použitelné po redakčních úpravách uvedených pod II/B tohoto usnesení; 3. Směrnice, rozbory a rozhodnutí pléna a presidia býv. nejvyššího soudu Prz 23/63 (č. III/1963 sb. rozh.), Pls 5/63 (č. I/1964 sb. rozh.), Prz 19/67 (č. IV/1967 sb. rozh.) a Pls 10/67 (č. III/1968 sb. rozh.) jsou v další rozhodovací činnosti soudů nepoužitelné; 4. Předsedovi trestního kolegia Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se ukládá zajistit uveřejnění v další rozhodovací činnosti soudů použitelných směrnic, rozborů a rozhodnutí pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu, přitom směrnice, rozbory a rozhodnutí uvedené pod II/B tohoto usnesení s potřebnými redakčními úpravami. Trestní a vojenské kolegium se zmocňují, aby při úpravě nového uveřejnění uvedených materiálů pléna a presidia býv. Nejvyššího soudu vypustily též části obsahující jen popis stavu rozhodování soudu a stavu kriminality v tehdejší době, který pro časový odstup již pozbyl aktuálnost a je pro řešení současných otázek trestní politiky a právních otázek bezvýznamný. |